Ve spolupráci s Českou televizí vzniká nový dokument o Karlu Ančerlovi – dirigentovi, který přežil holocaust. Během příprav byly nalezeny i originální partitury z hudebníkova mládí. Jedna ze skladeb zazní v premiéře na koncertě věnovaném památce orchestru terezínských vězňů.
Karel Ančerl byl během druhé světové války deportován do Terezína, kde založil svůj smyčcový orchestr. Narodil se mu tam také syn, který byl později deportovaný do koncentračního tábora. Ančerl byl jediný z rodiny, kdo holocaust přežil.
„Jeho žena s osmnáctiměsíčním synem byli zavražděni v Osvětimi. Jenom vědomí toho, že kdyby mu tam ta první rodina nezemřela, tak já nejsem na světě, to je moment, který ve mně vzbuzuje různé emoce,“ popsala vnučka dirigenta a protagonistka připravovaného dokumentu Maximiliána Ančerlová. Ta svého dědečka nikdy nepoznala, tragicky zemřel i její otec a strýc.
Ančerlova skladba zazní v Rudolfinu
„Ptáme se, jestli neexistuje něco jako transgenerační přenos traumat, a i na to, jestli konec vlastní autorské tvorby Ančerla náhodou nesouvisel s tím, co prožil, protože on přestal tvořit po tom, co prožil holocaust,“ uvedl režisér Saša Dlouhý.
Hudebník a badatel Ivan Bierhanzl objevil v archivu České filharmonie partitury, skladby Ančerl složil ještě jako student. Součástí je i klavírní skica pro smyčcový orchestr, která byla dokončena v září roku 1929, tedy rok před Ančerlovým absolutoriem konzervatoře.
Téměř sto let poté zazní skladba poprvé na veřejnosti, a to na listopadovém koncertě v pražském Rudolfinu – v sídle České filharmonie, jejímž dlouholetým dirigentem byl právě Karel Ančerl.
