Temnou hmotu tvoří temné fotony, naznačuje nový výzkum

Temnou hmotu by mohly tvořit ultralehké temné fotony, které zahřály náš vesmír. To je hypotéza studie mezinárodního týmu vědců z Itálie, Spojených států, Británie a Izraele, která je v souladu se závěry pozorování spektrografu COS na Hubbleově vesmírném dalekohledu.

„Temné fotony jsou nové hypotetické částice, které jsou nosiči nové síly v temné hmotě, stejně jako jsou běžné fotony nosičem síly elektromagnetické,“ uvádí kolektiv autorů ve studii publikované v časopise Physical Review Letters. „Na rozdíl od fotonů běžných mohou však temné fotony mít hmotu. Především ultralehké temné fotony s hmotností o dvacet řádů nižší, než mají elektrony, jsou dobrými kandidáty pro tvorbu temné hmoty,“ dodávají fyzikové.

Data sesbíraná spektrografem COS naznačují, že mezigalaktická vlákna temné hmoty jsou teplejší oproti původním propočtům. „Temné fotony by byly schopné přeměnit se na nízkofrekvenční fotony a ohřívat ,kosmickou síť‘,“ uvádí studie.

S pojmem kosmické sítě přišel v roce 1996 kanadský astrofyzik Richard Bond. Popsal tak síť tvořenou zářícími vesmírnými objekty a uskupeními, jako jsou galaxie, které přemosťují tmavé oblasti temné hmoty. Temná hmota tvoří zhruba 80 procent hmoty vesmíru a pro lidské oko je neviditelná. Její gravitační síla je však zásadním faktorem při tvarování vesmíru, píše web Science.org. Temná hmota svojí silou zkresluje a mění trajektorii světla vzdálených galaxií. Astronomové díky tomu mohou po pečlivé analýze obrazů vzdáleného vesmíru odhalit místa, kde se temná hmota nachází.

Vědci nyní porovnali nové poznatky o vyšší než předpokládané teplotě vláken temné hmoty se všemi známými prostředky ohřívání vesmíru, například vznikem hvězd nebo galaktickými bouřemi, a zjistili, že nejsou dostatečné. Chybějícím prvkem v rovnici by mohly být temné fotony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
před 6 mminutami

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 20 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 21 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 22 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánovčera v 07:30

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.