Temnou hmotu tvoří temné fotony, naznačuje nový výzkum

Temnou hmotu by mohly tvořit ultralehké temné fotony, které zahřály náš vesmír. To je hypotéza studie mezinárodního týmu vědců z Itálie, Spojených států, Británie a Izraele, která je v souladu se závěry pozorování spektrografu COS na Hubbleově vesmírném dalekohledu.

„Temné fotony jsou nové hypotetické částice, které jsou nosiči nové síly v temné hmotě, stejně jako jsou běžné fotony nosičem síly elektromagnetické,“ uvádí kolektiv autorů ve studii publikované v časopise Physical Review Letters. „Na rozdíl od fotonů běžných mohou však temné fotony mít hmotu. Především ultralehké temné fotony s hmotností o dvacet řádů nižší, než mají elektrony, jsou dobrými kandidáty pro tvorbu temné hmoty,“ dodávají fyzikové.

Data sesbíraná spektrografem COS naznačují, že mezigalaktická vlákna temné hmoty jsou teplejší oproti původním propočtům. „Temné fotony by byly schopné přeměnit se na nízkofrekvenční fotony a ohřívat ,kosmickou síť‘,“ uvádí studie.

S pojmem kosmické sítě přišel v roce 1996 kanadský astrofyzik Richard Bond. Popsal tak síť tvořenou zářícími vesmírnými objekty a uskupeními, jako jsou galaxie, které přemosťují tmavé oblasti temné hmoty. Temná hmota tvoří zhruba 80 procent hmoty vesmíru a pro lidské oko je neviditelná. Její gravitační síla je však zásadním faktorem při tvarování vesmíru, píše web Science.org. Temná hmota svojí silou zkresluje a mění trajektorii světla vzdálených galaxií. Astronomové díky tomu mohou po pečlivé analýze obrazů vzdáleného vesmíru odhalit místa, kde se temná hmota nachází.

Vědci nyní porovnali nové poznatky o vyšší než předpokládané teplotě vláken temné hmoty se všemi známými prostředky ohřívání vesmíru, například vznikem hvězd nebo galaktickými bouřemi, a zjistili, že nejsou dostatečné. Chybějícím prvkem v rovnici by mohly být temné fotony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 1 hhodinou

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 23 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
včera v 07:00

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026
Načítání...