Temnou hmotu tvoří temné fotony, naznačuje nový výzkum

Temnou hmotu by mohly tvořit ultralehké temné fotony, které zahřály náš vesmír. To je hypotéza studie mezinárodního týmu vědců z Itálie, Spojených států, Británie a Izraele, která je v souladu se závěry pozorování spektrografu COS na Hubbleově vesmírném dalekohledu.

„Temné fotony jsou nové hypotetické částice, které jsou nosiči nové síly v temné hmotě, stejně jako jsou běžné fotony nosičem síly elektromagnetické,“ uvádí kolektiv autorů ve studii publikované v časopise Physical Review Letters. „Na rozdíl od fotonů běžných mohou však temné fotony mít hmotu. Především ultralehké temné fotony s hmotností o dvacet řádů nižší, než mají elektrony, jsou dobrými kandidáty pro tvorbu temné hmoty,“ dodávají fyzikové.

Data sesbíraná spektrografem COS naznačují, že mezigalaktická vlákna temné hmoty jsou teplejší oproti původním propočtům. „Temné fotony by byly schopné přeměnit se na nízkofrekvenční fotony a ohřívat ,kosmickou síť‘,“ uvádí studie.

S pojmem kosmické sítě přišel v roce 1996 kanadský astrofyzik Richard Bond. Popsal tak síť tvořenou zářícími vesmírnými objekty a uskupeními, jako jsou galaxie, které přemosťují tmavé oblasti temné hmoty. Temná hmota tvoří zhruba 80 procent hmoty vesmíru a pro lidské oko je neviditelná. Její gravitační síla je však zásadním faktorem při tvarování vesmíru, píše web Science.org. Temná hmota svojí silou zkresluje a mění trajektorii světla vzdálených galaxií. Astronomové díky tomu mohou po pečlivé analýze obrazů vzdáleného vesmíru odhalit místa, kde se temná hmota nachází.

Vědci nyní porovnali nové poznatky o vyšší než předpokládané teplotě vláken temné hmoty se všemi známými prostředky ohřívání vesmíru, například vznikem hvězd nebo galaktickými bouřemi, a zjistili, že nejsou dostatečné. Chybějícím prvkem v rovnici by mohly být temné fotony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 15 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 15 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
30. 6. 2026

Evropský pohled