Nobelovu cenu za fyziku dostali vědci za výzkum toho, jak divná může být hmota

Nobelovu cenu za fyziku dostali David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za pochopení topologických vlastností hmoty a jejích změn.

Stockholmský Karolinský institut v úterý před polednem oznámil držitele letošní Nobelovy ceny za fyziku. Dostali ji vědci, kteří se věnují zkoumání hmoty: David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz.

Vědci zkoumali takzvané fázové přechody, tedy to, co se děje, když hmota mění skupenství. Při tom se vždy náhle mění některá makroskopická vlastnost látky, například hustota, tepelná vodivost, měrná tepelná kapacita a další.

Při stálých podmínkách mohou současně existovat dvě fáze - v tom případě mezi nimi je takzvané fázové rozhraní (napříkoad led taje pouze na povrchu) nebo dokonce tři.

Když se hmota zahřeje nebo naopak extrémně ochladí, mohou vznikat i jiná skupenství, než ta, na něž jsme zvyklí (tekuté, kapalné a plynné). V nich se hmota chová velmi podivně, a právě změny jejích topologických vlastností popsala trojice letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziku.

Tato trojice otevřela dveře do zcela neznámého světa, kde hmota nabývá nezvyklých vlastností nebo stavů.
Královská švédská akademie věd

Tento výzkum může vést v budoucnosti ke vzniku nových materiálů s nečekanými vlastnostmi, jaké dnes stvořit neumíme. Topologické vlastnosti hmoty totiž mají vliv na jiné její vlastnosti: například čím více otvorů hmota má, tím je vodivější: 

Topologie hmoty
Zdroj: http://www.nobelprize.org/

Právě z toho důvodu by mohly tyto exotické materiály vést ke vzniku supervodičů nebo naopak superizolantů.

  • Nobelova cena je udělována každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž je udělována, je považována za nejprestižnější ocenění.

Připravujeme další podrobnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 34 mminutami

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 16 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 17 hhodinami

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.