Nobelovu cenu za fyziku dostali vědci za výzkum toho, jak divná může být hmota

Nobelovu cenu za fyziku dostali David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za pochopení topologických vlastností hmoty a jejích změn.

Stockholmský Karolinský institut v úterý před polednem oznámil držitele letošní Nobelovy ceny za fyziku. Dostali ji vědci, kteří se věnují zkoumání hmoty: David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz.

Vědci zkoumali takzvané fázové přechody, tedy to, co se děje, když hmota mění skupenství. Při tom se vždy náhle mění některá makroskopická vlastnost látky, například hustota, tepelná vodivost, měrná tepelná kapacita a další.

Při stálých podmínkách mohou současně existovat dvě fáze - v tom případě mezi nimi je takzvané fázové rozhraní (napříkoad led taje pouze na povrchu) nebo dokonce tři.

Když se hmota zahřeje nebo naopak extrémně ochladí, mohou vznikat i jiná skupenství, než ta, na něž jsme zvyklí (tekuté, kapalné a plynné). V nich se hmota chová velmi podivně, a právě změny jejích topologických vlastností popsala trojice letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziku.

Tato trojice otevřela dveře do zcela neznámého světa, kde hmota nabývá nezvyklých vlastností nebo stavů.
Královská švédská akademie věd

Tento výzkum může vést v budoucnosti ke vzniku nových materiálů s nečekanými vlastnostmi, jaké dnes stvořit neumíme. Topologické vlastnosti hmoty totiž mají vliv na jiné její vlastnosti: například čím více otvorů hmota má, tím je vodivější: 

Topologie hmoty
Zdroj: http://www.nobelprize.org/

Právě z toho důvodu by mohly tyto exotické materiály vést ke vzniku supervodičů nebo naopak superizolantů.

  • Nobelova cena je udělována každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž je udělována, je považována za nejprestižnější ocenění.

Připravujeme další podrobnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 12 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 13 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 15 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 15 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 17 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 17 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled