Nobelovu cenu za fyziku dostali vědci za výzkum toho, jak divná může být hmota

Nobelovu cenu za fyziku dostali David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za pochopení topologických vlastností hmoty a jejích změn.

Stockholmský Karolinský institut v úterý před polednem oznámil držitele letošní Nobelovy ceny za fyziku. Dostali ji vědci, kteří se věnují zkoumání hmoty: David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz.

Vědci zkoumali takzvané fázové přechody, tedy to, co se děje, když hmota mění skupenství. Při tom se vždy náhle mění některá makroskopická vlastnost látky, například hustota, tepelná vodivost, měrná tepelná kapacita a další.

Při stálých podmínkách mohou současně existovat dvě fáze - v tom případě mezi nimi je takzvané fázové rozhraní (napříkoad led taje pouze na povrchu) nebo dokonce tři.

Když se hmota zahřeje nebo naopak extrémně ochladí, mohou vznikat i jiná skupenství, než ta, na něž jsme zvyklí (tekuté, kapalné a plynné). V nich se hmota chová velmi podivně, a právě změny jejích topologických vlastností popsala trojice letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziku.

Tato trojice otevřela dveře do zcela neznámého světa, kde hmota nabývá nezvyklých vlastností nebo stavů.
Královská švédská akademie věd

Tento výzkum může vést v budoucnosti ke vzniku nových materiálů s nečekanými vlastnostmi, jaké dnes stvořit neumíme. Topologické vlastnosti hmoty totiž mají vliv na jiné její vlastnosti: například čím více otvorů hmota má, tím je vodivější: 

Topologie hmoty
Zdroj: http://www.nobelprize.org/

Právě z toho důvodu by mohly tyto exotické materiály vést ke vzniku supervodičů nebo naopak superizolantů.

  • Nobelova cena je udělována každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž je udělována, je považována za nejprestižnější ocenění.

Připravujeme další podrobnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...