Jako by hledání temné hmoty nebylo už tak dost obtížné, fyzikové možná objevili další překážku známou jako „neutrinová mlha“. Tento proud částic ze Slunce proudící přes Zemi by podle nové studie mohl ukrývat před astronomy toužebně vyhlížené důkazy o existenci temné hmoty.
Klasická hmota, z níž je tvořené vše, co lidstvo pozoruje, tvoří necelých pět procent vesmíru. Temná hmota by podle fyziků měla tvořit asi čtvrtinu všeho v kosmu. Jenže se nedá nijak přímo odhalit; věda vidí jen to, jak gravitačně ovlivňuje jiné objekty.
- Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
- O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.
Zatím marně se temnou hmotu pokouší najít celá řada projektů. Hledají hypotetické částice, jež nereagují s běžnou hmotou, vědci jim říkají WIMP. Nejvíc si dnes věda slibuje od hlubokých podzemních zásobníků tekutého xenonu. Doufají, že temná hmota dopadající na Zemi bude procházet horninou až k detektoru, čímž se odstíní téměř veškeré kosmické záření.
Problém je, že velmi podobné vlastnosti jako předpokládaný WIMP mají i neutrina. Také ona jsou velmi slabě interagující částice, které mohou pronikat hluboko pod zem. A Slunce jimi naši planetu bombarduje neustále. Každou sekundu jich metr čtvereční na Zemi zasáhne asi 700 miliard. Jenže s téměř ničím neinteragují, takže jejich dopad není znát.
Za oponou
Nový výzkum ukázal, že tyto jejich vlastnosti by mohly představovat problém pro výše popsaný experiment s černou hmotou.
Detektory se skládají z šesti, respektive čtyř, tun tekutého xenonu, který je ochlazený na 110 stupňů Celsia pod nulou. Jedno zařízení leží 1400 metrů pod povrchem země v Itálii, druhé 2400 metrů pod zemí v Číně.
Nový výzkum ukazuje, že povaha neutrin a také její obrovské množství mohou vytvořit jev, jemuž vědci přezdívají „neutrinová mlha“. Ten by mohl detekci ovlivnit podobně jako opravdová mlha řidiče. Obrovské množství drobných částeček vytvoří jakousi oponu, který skryje před řidičem třeba srnce, který přechází silnici. A podobně by mohla neutrinová mlha ukrýt částice WIMP spojené s temnou hmotou.
Vědci se proto teď budou snažit lépe porozumět tomu, jak neutrinová mlha ovlivňuje experimenty a jak tento vliv minimalizovat, aby se získaly přesnější údaje o formování vesmíru.
