Neutrinová mlha by vědcům mohla zastínit temnou hmotu

Jako by hledání temné hmoty nebylo už tak dost obtížné, fyzikové možná objevili další překážku známou jako „neutrinová mlha“. Tento proud částic ze Slunce proudící přes Zemi by podle nové studie mohl ukrývat před astronomy toužebně vyhlížené důkazy o existenci temné hmoty.

Klasická hmota, z níž je tvořené vše, co lidstvo pozoruje, tvoří necelých pět procent vesmíru. Temná hmota by podle fyziků měla tvořit asi čtvrtinu všeho v kosmu. Jenže se nedá nijak přímo odhalit; věda vidí jen to, jak gravitačně ovlivňuje jiné objekty.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale sama elektromagnetické záření neemituje. Odtud její označení temná hmota.

Zatím marně se temnou hmotu pokouší najít celá řada projektů. Hledají hypotetické částice, jež nereagují s běžnou hmotou, vědci jim říkají WIMP. Nejvíc si dnes věda slibuje od hlubokých podzemních zásobníků tekutého xenonu. Doufají, že temná hmota dopadající na Zemi bude procházet horninou až k detektoru, čímž se odstíní téměř veškeré kosmické záření.

Problém je, že velmi podobné vlastnosti jako předpokládaný WIMP mají i neutrina. Také ona jsou velmi slabě interagující částice, které mohou pronikat hluboko pod zem. A Slunce jimi naši planetu bombarduje neustále. Každou sekundu jich metr čtvereční na Zemi zasáhne asi 700 miliard. Jenže s téměř ničím neinteragují, takže jejich dopad není znát.

Za oponou

Nový výzkum ukázal, že tyto jejich vlastnosti by mohly představovat problém pro výše popsaný experiment s černou hmotou.

Detektory se skládají z šesti, respektive čtyř, tun tekutého xenonu, který je ochlazený na 110 stupňů Celsia pod nulou. Jedno zařízení leží 1400 metrů pod povrchem země v Itálii, druhé 2400 metrů pod zemí v Číně.

Nový výzkum ukazuje, že povaha neutrin a také její obrovské množství mohou vytvořit jev, jemuž vědci přezdívají „neutrinová mlha“. Ten by mohl detekci ovlivnit podobně jako opravdová mlha řidiče. Obrovské množství drobných částeček vytvoří jakousi oponu, který skryje před řidičem třeba srnce, který přechází silnici. A podobně by mohla neutrinová mlha ukrýt částice WIMP spojené s temnou hmotou.

Vědci se proto teď budou snažit lépe porozumět tomu, jak neutrinová mlha ovlivňuje experimenty a jak tento vliv minimalizovat, aby se získaly přesnější údaje o formování vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 7 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 10 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 13 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
včera v 16:43‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
včera v 13:31‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
včera v 10:14‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
včera v 08:55‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.