Česká asociace odpadového hospodářství

Ministerstvo životního prostředí spolu s bankami podpoří projekty, s jejichž pomocí bude možné z odpadu vytřídit ještě víc materiálů, které půjdou dál využít. A také výrobu z nich. Potřebné kapacity v Česku chybí. Investorům nabízí dotace, úvěry i záruky za ně. Zapojit se mohou firmy i veřejný sektor.

Na některých místech v tuzemsku se objevují žluté popelnice a kontejnery, do kterých je možné kromě plastů vhazovat i plechovky. Česká asociace odpadového hospodářství to už loni objednávala a dojednávala s obcemi i příslušnými firmami. Do budoucna by na společný sběr kovů a plastů lidé měli mít k dispozici až půl milionu kontejnerů a popelnic.

Češi vyprodukovali předloni téměř šest milionů tun komunálního odpadu. Tedy přes půl tuny na obyvatele, jak spočítalo ministerstvo životního prostředí. Jde o patnáct procent veškerého odpadu, oproti roku předtím ho bylo o něco méně. Nejčastěji – z 45 procent – končil odpad stále na skládkách, i když tento podíl postupně klesá. Jednačtyřicet procent se podařilo recyklovat, což je naopak nárůst. Vzhledem k množství připravovaných spaloven zřejmě do budoucna poroste význam využití komunálního odpadu k výrobě energie. Předloni se ho takto využilo dvanáct procent.

Několik desítek tisíc tun plastového odpadu letos zůstane bez užitku ležet na třídicích dvorech. Podle novely odpadového zákona se od začátku ledna nesmí nevyužité zbytky plastů z třídicích linek ukládat na skládky. Zpracovatelé odpadu ale neví, co se zbylými umělými hmotami dělat. Nemají pro ně odbyt. Nové paragrafy tak odhalily dlouhodobý problém uvnitř odpadového byznysu v Česku. Plasty se nerecyklují a zpracovatelská kapacita neexistuje. Tématu se věnuje nový díl pořadu aktuální publicistiky BILANCE. Ten popisuje, jak celá situace vznikla.

Konec skládkování v Česku se sice odkládá, ale svoz komunálního odpadu v dalších letech zdraží. Ušetří ti, kdo budou třídit, vyplývá z připravovaného nového balíku zákonů věnovaných odpadům a nakládání s nimi. Legislativu v současnosti připravuje ministerstvo životního prostředí a její zrod je bolestivý. Ministerstvo vypracovalo již druhou verzi, dostalo k ní tři tisíce připomínek a nakonec ji k dopracování vrátila legislativní rada vlády.