Odpad strana 5 z 5

Osmadvacet pražských škol se zapojilo do sběru kuchyňských zbytků ze školních jídelen. Od nového projektu si Praha slibuje navýšení objemu tříděného odpadu. Množství, které musí obce vytřídit, je od začátku roku 2021 stanoveno v novém zákoně o odpadech. ČT to řekl pražský náměstek pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček (STAN). Oslovené školy si službu doposud zajišťovaly samy.

Podle nové zprávy expertů z univerzit v Amsterdamu a Mnichově vytváří těžba bitcoinů a dalších kryptoměn značné množství elektronického odpadu, který „představuje rostoucí hrozbu pro životní prostředí“, varují autoři.

Dobrovolníci v sobotu uklízeli českou přírodu od odpadků, země se tak zapojuje do čtvrtého ročníku celosvětové úklidové akce World CleanUp Day. Po celém Česku bylo naplánováno několik stovek úklidů a mnohé další se uskuteční i v nadcházejících dnech. Zájemci, kteří se chtějí zapojit, najdou jejich přehled na interaktivní mapě na webu spolku Ukliďme Česko.

Dobytek je jedním z hlavním původců skleníkových plynů. Němečtí vědci se pokouší problém vyřešit tím, že mladá telata naučí vyměšovat na předem určených místech, a po úspěšném experimentu jsou opatrně optimističtí.

Loni v prosinci prošel Poslaneckou sněmovnou zákon, který jde na ruku skládkovým společnostem včetně AVE jednoho z nejbohatších Čechů Daniela Křetínského. Jeho společnost totiž podle podezření České inspekce životního prostředí dlouhodobě obchází zákon o odpadech, který určuje platit za skládkování vysoké poplatky. Jsou to v úhrnu miliardy korun, o které přichází města i stát. Loňským zásahem poslanců i ministerstva životního prostředí se skládkovým firmám staré dluhy odpouštějí. Případem, který nese znaky politického lobbingu, se zabývá i policie. Pro Reportéry ČT natáčel Dalibor Bártek.

Odpočívadla na hlavních tazích do Třeboně nebo Rakouska jsou plná odpadků a dalšího materiálu. Ředitelství silnic a dálnic přitom stojí jejich úklid přes dva miliony korun ročně a ani zvýšení frekvence svozu odpadků situaci nezlepšilo.

Gastroodpad se v Praze dál speciálně třídit nebude. Hlavní město v prosinci po dvou letech ukončí pilotní projekt zaměřený na třídění tohoto odpadu, uvedla magistrátní specialistka na odpadové hospodářství Petra Strouhalová. Důvodem je to, že namísto živočišného odpadu, kuchyňských zbytků nebo prošlých potravin v původních obalech, v popelnicích končily z 80 procent zbytky ovoce a zeleniny. Ty se ale mají vyhazovat hlavně do hnědých popelnic na bioodpad. V Teplicích se podobný projekt naopak osvědčil a město chce na jaře zapojit dalších sedm stovek domácností.

Obyvatelé brněnských sídlišť loni vyhodili do popelnic o sedmadvacet procent méně potravinového odpadu než v předchozím roce, průměrný obyvatel Brna o jedenáct procent méně. Nejčastěji lidé vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a balené potraviny. Jejich množství v komunálním odpadu druhým rokem měřili odborníci z Mendelovy univerzity. Snažili se také ovlivnit chování lidí. Lépe než vyvolávání šoku či strachu funguje v kampaních pozitivní motivace a dlouhodobá edukace.

Koronavirová pandemie zvýšila produkci odpadu. Toho komunálního na některých místech přibylo až o čtvrtinu. Velký nárůst je ale i u skla a obalových materiálů, rychleji se plnily také velkoobjemové kontejnery.

Firma Purum Kraft, pod kterou patří skládka Celio u Litvínova na Mostecku, neshledala pochybení ve skladování nebezpečných odpadů. Postupuje v souladu se schválenými dokumenty, uvedla v úterý v tiskové zprávě mluvčí firmy Klára Kobzová. O omezení skládky minulý týden kvůli skladování nebezpečných odpadů rozhodla Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Podle provozovatele jde o odpady z uskutečňované státní zakázky, která se týká skládky Nelahozeves Kaučuk společnosti Unipetrol.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) rozhodla o omezení provozu skládky Celio u Litvínova na Mostecku. Důvodem je hrozba bezprostředního závažného dopadu na životní prostředí kvůli nesprávnému skladování látky styren v sudech. Jeho nebezpečnost spočívá ve vysoké hořlavosti, informoval mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka. Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) kvůli tomu svolal bezpečnostní radu kraje.

Olomoucká radnice slibuje stabilní cenu za dodávku tepla i čistší ovzduší, a to díky spolupráci mezi městem a firmou Veolia Energie. Radnice vloží do společného podniku městskou rozvodnou síť, francouzský koncern pak chce investovat do nových kotlů v olomoucké teplárně. Spolupráce má urychlit cestu k ekologičtějšímu vytápění domácností.

U skládky odpadů v Černošíně na Tachovsku vzniklo za více než dvaadvacet milionů korun překladiště komunálního odpadu s kapacitou deset tisíc tun ročně. Bude se z něj vozit odpad do spalovny v Chotíkově u Plzně, která má kapacitu 105 tisíc tun ročně a směřuje tam odpad z celého Plzeňského kraje. Vyrábí se z něj elektřina a teplo.

V cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku se otevřelo výzkumné centrum, kde se ověřuje mimo jiné technologie na získávání lithia. V Krušných horách v okolí Cínovce na Teplicku by se tento kov mohl těžit. Centrum CirkTek s experimentální rotační pecí vybudovala Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) v Praze za čtyřicet milionů korun. Roční provozní náklady se odhadují na dvacet milionů korun.

Do recyklační infrastruktury plánuje stát z Národního plánu obnovy investovat do dvou let 3,5 miliardy korun. V současné chvíli se roční podpora oboru ze strany státu pohybuje v řádu stovek milionů korun. Po sobotním jednání se zástupci České asociace oběhového hospodářství v Němčicích nad Hanou na Prostějovsku to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Od letošního července by se měly úplně přestat používat plastové kelímky, příbory nebo další výrobky na jedno použití. Počítá s tím návrh zákona, který vláda v lednu poslala do dolní komory parlamentu. Jenže poslanci ho zatím neprojednali a není jisté, zda to do léta stihnou. Česko přitom musí normu přijmout do začátku července, zavazuje ho k tomu evropská směrnice.

Hlavní destinací pro evropský odpad se Turecko stalo poté, co jeho import před čtyřmi lety omezila Čína. Nyní Ankara uspíšila svoje plány na zákaz dovozu drtivé většiny plastových odpadů. Urychlilo to aktuální odhalení organizace Greenpeace. „Úřady zakázaly polyetylenové plastové produkty. To je naprostý milník,“ říká environmentální aktivistka Nihan Temizová.

Obec Komňa na Uherskohradišťsku, která leží v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, chce inovativně likvidovat odpad pomocí takzvané katalytické mineralizace. Probíhá za nízké teploty, což podle starostky Jany Křižkové (Občané pro Komňu) eliminuje vznik nebezpečných sloučenin. Vzniklou energii plánuje obec využít k provozování akvaponie, tedy chovu ryb a pěstování zeleniny bez půdy. Někteří místní obec kritizují za nedostatečné informace o záměru, který už schválilo zastupitelstvo. Obávají se také, že se připravuje stavba klasické spalovny, což starostka odmítá.

Sokolovská uhelná a její dceřiné firmy se začaly transformovat do SUAS GROUP. Důvodem je zrychlený útlum těžby a zpracování hnědého uhlí, které vyvolaly politická rozhodnutí evropských zemí omezit klimatické změny, ale hlavně zvyšující se cena emisních povolenek. Nová skupina by se měla zabývat obnovitelnými zdroji energie, zpracováním a likvidací odpadu, strojírenstvím nebo dopravou. Při procesu transformace chce většinu svých zaměstnanců využít v nových společnostech skupiny.

Lidé se díky počasí a uvolňování protiepidemických opatření vracejí k turistice. A řada z nich zjišťuje, že epidemie, a hlavně člověk, do přírody přinášejí odpad. Toho přitom přibylo už loni, kdy víc lidí trávilo dovolenou v české přírodě. Ani jarní úklidové akce nestačily. S přemírou odpadů v ulicích se potýkají také města a městští stážníci.

Obyvatelé Prahy letos v prvním čtvrtletí vytřídili rekordní množství kovového odpadu – 185 tun. Množství vytříděného kovu vzrostlo díky popularitě nápojů v hliníkovém obalu a zároveň díky tomu, že v ulicích přibylo šedých kontejnerů na kovy. Pražské služby zaznamenaly velký nárůst recyklace už loni, kdy Pražané za celý rok vytřídili skoro 630 tun kovů.

Satelity odhalily, že z jedné ze skládek odpadu v Bangladéši uniká do atmosféry obrovské množství metanu. Tento bezbarvý plyn bez zápachu je mnohem účinnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý. Za dvacet let ohřeje metan atmosféru asi osmdesátkrát víc než stejné množství oxidu uhličitého.

Obyvatelé Brna budou moci vyhazovat bioodpad do hnědých popelnic. Svozová společnost SAKO navezla první nádoby do Slatiny, Černovic a Líšně, čímž ve městě začal systematický sběr biologického odpadu. Tisíc popelnic se postupně objeví po celém městě.

Policie uzavřela prověřování exploze v areálu firmy Purum v Hamru na Jezeře na Českolipsku, při které bylo v listopadu 2019 zraněno osm pracovníků a jeden z nich následně v nemocnici zemřel. Vyšetřovatelé případ odložili, viníkem byl podle nich právě muž, který svým zraněním podlehl, řekla krajská policejní mluvčí Dagmar Sochorová. Policisté případ prověřovali pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti, za které viníkovi hrozilo až deset let vězení.