Vesmírný odpad je stále větším problémem. Ukázalo se to, když narušil experiment, který měl zjistit, jak se právě s kosmickým smetím vypořádat.
Mise na likvidaci kosmického odpadu má problém. Narušil ji kosmický odpad
Na oběžné dráze kolem Země je už asi třicet tisíc větších trosek, které tvoří vesmírný odpad. Jejich hmotnost překročila devět tisíc tun a stávají se stále větším problémem. Přesný počet objektů o velikosti nad jeden centimetr lze těžko určit, nicméně jich mohou být stovky tisíc až milion.
Musí kvůli nim měnit dráhu třeba i Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) a hrozí, že naruší lidské snahy o pronikání do hlubšího kosmu. A problém se stále zvětšuje: Americká NASA měla při budování ISS v roce 1998 seznam asi 350 objektů, které do stanice mohou narazit. Dnes jejich počet odhaduje na zhruba trojnásobek.
Proto řada kosmických mocností zkouší testovat technologie, jimž se v lehké nadsázce říká „vesmírní popeláři“, tedy specializované satelity, které by měly na orbitě tento odpad ničit.
Neúspěšná mise
Jednou z těch nejlépe financovaných je dlouhodobý projekt Evropské vesmírné agentury, který se jmenuje ClearSpace-1 a podílí se na něm i Česko. Vede ho švýcarská startupová společnost ClearSpace, jejímž cílem je odstranit z oběžné dráhy družici VESPA (Vega Secondary Payload Adapter). Hlavní úkol je vyzkoušet technologie pro setkávání, zachycení a zničení družic s ukončenou životností, a tím vytvořit cestu ke zvládnutí problému kosmického odpadu.
To všechno platilo až do letošních prázdnin. Američtí vědci sledující tělesa na oběžné dráze totiž v polovině srpna informovali ESA, že VESPA už neexistuje. Namísto jednoho kusu odpadu je teď na jeho místě celý shluk – což s nejvyšší pravděpodobností znamená, že tento objekt byl zničený při srážce s orbitálním smetím.
„Vývoj mise ClearSpace-1 bude pokračovat podle plánu, zatímco budeme shromažďovat další údaje o této události,“ napsala ESA v prohlášení. „ESA a průmysloví partneři pečlivě vyhodnocují dopad události na misi.“
Kde je problém…
Za kosmické smetí se obvykle označují všechny umělé objekty a jejich části ve vesmíru, které jsou vadné, nefungují a nikdy už nebudou sloužit užitečným účelům, ale které představují nebezpečí při srážce s funkčním kosmickým zařízením, zejména s pilotovanou vesmírnou lodí. V některých případech mohou tyto objekty znamenat přímou hrozbu pro Zemi při nekontrolovaném sestupu a možném dopadu jejich fragmentů.
Nejvíce znečištěná je oblast nízkých orbit do výše dvou tisíc kilometrů, která je využívaná hlavně pro činnost satelitů. V ní se aktuálně pohybují více než tři tisíce funkčních aparátů a kolem čtrnácti tisíc kusů odpadu o velikosti přes deset centimetrů.
V pásmu středních oběžných drah ve výšce kolem dvaceti tisíc kilometrů krouží přibližně 150 přístrojů, pro něž potenciální nebezpečí představuje více než pět set předmětů vesmírného odpadu. V oblasti geostacionárních a vysoce eliptických oběžných drah je přes šest set funkčních aparátů a více než patnáct stovek kusů smetí.
… a kde řešení
Kromě evropského projektu ClearSpace se snaží o likvidaci tohoto odpadu i řada dalších. Například britský pokus o „kosmickou harpunu“ se snaží zdokonalit střelu, která pronikne kovovým pláštěm tělesa a zachycený odpad následně odtáhne do atmosféry, kde potom shoří.
„Celé to funguje tak, že harpunu vystřelí systém z mateřské lodi. Používá se k tomu stlačený plyn, který uvolní písty a vymrští harpunu – a to v obrovské rychlosti přibližně dvacet metrů za sekundu,“ vysvětlují autoři.
Kosmická harpuna má ničit vesmírný odpad na oběžné dráze (zdroj: ČT24)
Další nadějnou snahou je například systém, který už roku 2018 na Mezinárodní vesmírnou stanici dopravila raketa společnosti SpaceX. Podle vize konstruktérů by satelit mohl za pomoci obřích sítí sesbírat i drobné kousky na oběžné dráze.