Šumavská obec Stachy nemůže podle Ústavního soudu vybírat zvláštní poplatek za objemný odpad nad rámec standardního místního poplatku. Stachy zavedly dodatečnou platbu pro domácnosti, které by chtěly odložit přes sto kilogramů za rok. Radnice tvrdí, že prostřednictvím fyzických osob posílají na sběrný dvůr svůj odpad stavební firmy. Tím se snažila poplatek obhájit.
Stachy chtěly vybírat za složený odpad přesahující sto kilogramů na domácnost 3,30 koruny za kilogram. Podle Ústavního soudu na to nemají nárok. „Obec obcházela zákonnou úpravu a zaváděla další platby za ukládání odpadu nad rámec již vybíraného místního poplatku, čímž zneužila svou zákonem stanovenou působnost,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové.
Na Ústavní soud se obrátilo ministerstvo vnitra, podle nějž má obec povinnost komunální odpad od nepodnikajících fyzických osob přebírat, a na víc než na místní poplatek – který je ve Stachách devítisetkorunový – nemá nárok. „Tento poplatek se vyznačuje tím, že je plošně vybírán od osob přihlášených v obci nebo vlastnících v obci nemovitost, a to bez ohledu na to, v jakém objemu reálně využívají obecní systém odpadového hospodářství,“ zdůraznil ve svém nálezu Ústavní soud.
Radnice Stach zdůvodňovala svoji snahu o zavedení dodatečného poplatku zahlcením svého sběrného dvora. Starosta Petr Lampa tvrdí, že je to kvůli různým stavbám, které ve Stachách a okolí vznikají. „Je to takový podnikatelský odpad. Stavební firmy si zvykly, že přes různé lidi vozí různou suť a podobný materiál k nám na sběrný dvůr. A doplácí za to pak obec,“ tvrdí starosta.
Jak na rozhodnutí Ústavního soudu zareaguje, se radnice teprve rozhodne. „O dalších krocích se poradím s právním zástupcem,“ uvedl Lampa.
Ministerstvo vnitra napadlo i další části vyhlášky, které ale Ústavní soud nezrušil. Jedna část umožňuje nebezpečný a objemný odpad ukládat rovněž ve sběrném dvoře ve Vimperku vzdáleném asi patnáct kilometrů, kde služba může být ještě zpoplatněná. „ÚS souhlasí s obcí, že možnost odkládat nebezpečný a objemný odpad rovněž na sběrném dvoře ve Vimperku představuje ‚něco navíc‘, co obec nebyla povinna zajistit,“ stojí v nálezu.
Před ústavními soudci obstálo i ustanovení o odkládání rostlinných zbytků na místo specifikované v příloze vyhlášky.
