Elektrárna strana 5 z 5

Kvůli požáru, který poškodil elektrické vedení, byly od sítě odpojeny i zbývající dva reaktory Záporožské jaderné elektrárny na jihu Ukrajiny, uvedla státní společnost Enerhoatom, která elektrárnu spravuje. Podle ní zásobování elektrárny energií dál funguje a pracuje se na opětovném připojení jednoho z reaktorů do sítě. Vedení přivádějící energii se podle Reuters podařilo později obnovit, všech šest reaktorů ale zůstává odpojeno. Plánovaná mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) bude zahrnovat bezpečností experty, kteří budou mít možnost vyšetřit útoky na zařízení, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na diplomatické zdroje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čtvrteční situace hrozila jadernou havárií.

Napjatou situaci v Záporožské jaderné elektrárně nelze zcela vyřešit jejím odstavením, neboť část Ukrajiny energii ze zařízení potřebuje, a kromě toho by bylo třeba dál chladit i odstavené bloky. Ve vysílání ČT24 na to upozornila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Zopakovala také, že v případě havárie v elektrárně Česku nebezpečí nehrozí.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost společnosti Solar 6, která na základě soudního rozhodnutí přišla o licenci pro fotovoltaickou elektrárnu u Kojetína na Přerovsku. Ta byla Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) udělena v roce 2010 s výhodnými podmínkami odkupu energie. V době provádění revize však nebyla solární elektrárna podle soudního rozhodnutí zcela dokončená.

Lídři Spojených států, Velké Británie, Francie a Německa po konferenčním hovoru vyzvali v neděli ke zdrženlivosti v okolí Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině. Požadují také inspekční misi Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v zařízení, z jehož ostřelování se v posledních týdnech navzájem obviňují Kyjev i Moskva.

Organizace spojených národů musí zajistit bezpečnost ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny a její osvobození od ruských vojsk, uvedl ve čtvrtek po setkání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Varoval, že útoky na elektrárnu by mohly mít katastrofické následky pro celý svět.

Solární elektrárny jsou klíčovým zdrojem elektřiny pro statisíce Ukrajinců na východě země. Oprava panelů zničených raketami je snadná, jejich produkce ale nedokáže kompenzovat elektřinu z jaderných elektráren.

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová v úterních Událostech, komentářích mimo jiné řekla, že Rusové, kteří okupují ukrajinskou jadernou elektrárnu v Záporoží už několik měsíců, ji „normálně ukradli“. Podle ní ji ale nemohou potenciálně přeměnit v jadernou zbraň. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý označil hromadění techniky invazních jednotek v areálu elektrárny za pragmatické, ale ze strany Moskvy za neseriózní.

Z řeky Dyje pod Novomlýnskými nádržemi rybáři s hasiči vylovili v minulých dnech zhruba čtyřicet tun ryb, které uhynuly kvůli nedostatku kyslíku. V úterý vylovili poslední leklé ryby nad jezem v Bulharech, řekl předseda Moravského rybářského svazu (MRS), pobočného spolku Rakvice Zdeněk Blabla. První úhyn rybáři zaznamenali v polovině minulého týdne, další v neděli ráno. Úhyn na jižní Moravě je tak pravděpodobně rozsáhlejší, než tomu bylo při otravě ryb v řece Bečvě před dvěma lety.

Kyjev ve čtvrtek obvinil Rusko, že skladuje těžké zbraně a munici v areálu okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny. Jde o největší atomovou elektrárnou v Evropě. Moskva naopak viní ukrajinské ozbrojené síly z toho, že na areál tohoto zařízení tento týden zaútočily pomocí bezpilotních letounů. Ani jedno tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

Vysoké teploty, které v současnosti panují, snižují účinnost solárních panelů fotovoltaických elektráren. Nejvyšší účinnost mívají solární elektrárny na konci jara či začátkem léta, kdy je dobrá rovnováha mezi počtem slunečních hodin a teplotou kolem 25 stupňů Celsia. Pokud se teploty přibližují čtyřicítce, může dojít v zemích s rozvinutou solární energetikou k významnému poklesu výroby elektřiny.

Konzervativní většina amerického nejvyššího soudu ve čtvrtek zasadila ránu snahám bojovat proti klimatickým změnám. Zakročila totiž proti schopnosti vlády regulovat uhlíkové emise elektráren na základě zásadního environmentálního zákona ze 60. let. Podle amerických médií tento verdikt dál podkopává klimatické plány amerického prezidenta Joea Bidena.

Je důležité, aby Česká republika měla rozhodující vliv na kritickou a energetickou infrastrukturu. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je restrukturalizace společnosti ČEZ, která by se mohla uskutečnit do dvou let. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl ve čtvrtek v Bruselu před zahájením dvoudenního summitu Evropské unie. Podle informací ČT Fialův plán podporují nejen jeho koaliční partneři, ale i velká část opozice. ČEZ vlastní jadernou elektrárnu Dukovany i Temelín.

Z celkových devadesáti bodů česko-polské dohody o Turówu se už podařilo naplnit dvě desítky a práce postupují podle harmonogramu. Například podzemní bariéra, která má zastavit odtok vody z Česka, bude hotová do 30. června. Po prvním přeshraničním zasedání komise to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). I samotné zřízení této komise přitom bylo jedním z bodů mezivládní dohody o spolupráci při řešení dopadů těžby hnědého uhlí v polském povrchovém dole.

Olomoucký krajský soud chyboval, když zrušil emisní výjimku pro rtuť a oxidy dusíku v Elektrárně Chvaletice na Pardubicku. Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl kasačním stížnostem elektrárny a ministerstva životního prostředí. Krajský soud původně tvrdil, že úředníci z krajského úřadu a ministerstva nedostatečně zjistili skutkový stav pro celé šestileté období trvání výjimky. Nyní se musí ke sporu vrátit a rozhodnout znovu.

Do uzavřené zóny kolem Černobylské atomové elektrárny se vracejí ukrajinští specialisté a pracovníci. Pomalu ohledávají rozsah škod způsobených ruskou okupací. Finanční ztráty ve výlučné zóně podle ukrajinského ministra životního prostředí Ruslana Strilece dosahují 2,5 miliardy hřiven (dvě miliardy korun).

V polích u Břežan na Znojemsku by mohla vzniknout nová větrná elektrárna. Oproti stávající, složené z pěti menších, by byla zhruba dvakrát vyšší, a tedy výkonnější. Provozovatel očekává, že poptávka po elektřině z alternativních zdrojů kvůli současné energetické krizi poroste. Pro stavbu ale firma musí získat povolení.

V pátek se začalo s demolicí jedné ze dvou uhelných elektráren v Prunéřově u Kadaně. Firma ČEZ, které zařízení patří, chce místo využít například ke stavbě továrny na výrobu baterií do elektromobilů. Plocha by měla být připravena do konce roku. Samotná demolice bude probíhat postupně. Bagry s hydraulickými nůžkami najely do areálu v pátek ráno a začaly postupně rozebírat chladicí věž číslo 6. Prunéřov I je jednou z nejstarších uhelných elektráren v Česku a je už mimo provoz. Naopak elektrárna Prunéřov II zatím ještě funguje.

Jadernou elektrárnu v Dukovanech na Třebíčsku čeká v následujících měsících rozhodnutí o zajištění dodávek paliva od jiných společností, než je ruský TVEL. Měla by tak postupovat podobně jako elektrárna Temelín, pro kterou budou palivo dodávat americká a francouzská společnost. Na semináři bezpečnostní komise ve Valči na Třebíčsku to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Téměř osm set domácností i společností se chce v Praze zapojit do sdílení elektřiny. České televizi to potvrdilo Pražské společenství obnovitelné energie (PSOE), které projekt sdílení zejména solární energie spustilo vloni v listopadu. Od té doby celkový počet zájemců mezi soukromými výrobci roste. Zvýšený zájem o komunitní energetiku kromě Prahy projevují i jiná města. Důvodem nárůstu jsou rostoucí ceny energií i válka na Ukrajině.

Od chvíle, co ruská armáda začala ohrožovat ukrajinské jaderné elektrárny, píše jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zprávy o míře radiace na Ukrajině. Její tweety sledují tisíce lidí. V Interview 24 Speciál řekla, že to bere jako rituál s tím, že je třeba obavy lidí zmírnit. K obsazení Záporožské elektrárny řekla, že šlo zřejmě o pragmatický krok Ruska v rámci jeho invaze na Ukrajinu. Putinovi ale do hlavy nikdo nevidí, upozornila.

Tepelnou elektrárnu na ruském dálněvýchodním ostrově Sachalin v sobotu ráno zachvátil požár. Nevyžádal si oběti na životech, moderní blok elektrárny je ale vyřazen z provozu, informovala agentura TASS s odvoláním na místní úřady.

Pokračují boje na východě Ukrajiny. Ruským invazním silám se stále nedaří zlomit odpor v Mariupolu, obráncům ale docházejí síly. Ostřelování v noci čelily například Charkov či Mykolajiv. The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele píše, že Moskva najala pro východní ofenzivu deset až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie či Libye. Obránci obdrželi náhradní díly pro vojenské stíhací letouny a další vojenská pomoc z USA se chystá. Moskva zas ve středu úspěšně otestovala novou mezikontinentální raketu.

Plánovaná spalovna směsného komunálního odpadu, kterou chce na Pardubicku vybudovat elektrárna Opatovice, by měla vzniknout přímo za vjezdem do jejího areálu. Podle zveřejněné dokumentace vlivu zařízení na životní prostředí (EIA) je záměr v souladu s územním plánem obce Čeperka, na jejímž katastrálním území se tato část nachází. Obec chce vyhlásit místní referendum.

Při ruské invazi na Ukrajinu umírají tisíce vojáků i civilistů, destrukci podléhá infrastruktura i průmysl. Ale podle ukrajinských ekologů jsou stejně zásadní i dopady na životní prostředí. Přestože musí pracovat v podmínkách války, zdokumentovali už velké množství zločinů proti ekosystémům.