Elektrárna strana 3 z 5

Paroplynovou elektrárnu a bateriové úložiště za více než miliardu liber (v přepočtu asi 26,7 miliardy korun) postaví ve Velké Británii česká skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského. Projekty ještě musí schválit příslušné britské úřady. EPH to v úterý oznámil v tiskové zprávě.

Malé modulární reaktory by podle ČEZu mohly být v Temelíně, Tušimicích, Prunéřově, Ledvicích, Poříčí, Dětmarovicích a Dukovanech. Jde o místa, kde jsou nyní uhelné či jiné elektrárny. První takový reaktor by měl stát už v roce 2032 v Temelíně, řekla ředitelka útvaru ČEZ pro rozvoj malých modulárních reaktorů Silvana Jirotková. Kolik bude stavba reaktoru stát, ale nikdo ze zástupců ČEZ neuvedl.

V Jaderné elektrárně Dukovany letos společnost ČEZ vydá za obnovu zařízení přes 2,3 miliardy korun. Je to téměř o půl miliardy víc než v uplynulém roce. Investicemi chce zajistit, aby bylo možné provozovat dukovanské bloky nejméně šedesát let, tedy minimálně do roku 2047. Vyplývá to z informací, které v pátek oznámili zástupci společnosti ČEZ.

Elektrárny Opatovice (EOP) během noci obnovily standardní dodávky tepla. Ve čtvrtek ráno je přerušilo několik havárií na horkovodu. Společnost kvůli tomu uvedla do provozu záložní zdroje, odstavila je do pátečního poledne, uvedla mluvčí elektráren Hana Počtová.

Japonský soud potvrdil osvobozující rozsudek pro tři bývalé vysoké představitele firmy TEPCO provozující jadernou elektrárnu Fukušima. Trojice manažerů čelila obvinění z nedbalosti v souvislosti s poškozením elektrárny při tsunami v roce 2011.

Udělená výjimka z emisních limitů pro oxidy dusíku a rtuť pro Elektrárnu Chvaletice neplatí. Krajský soud v Ostravě totiž zrušil rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které výjimku na šest let udělilo. České televizi informaci potvrdila mluvčí soudu Vilemína Hana Ondrušová. Pardubický kraj aktuálně přezkoumává, zda elektrárna splňuje dodržování emisních limitů. Pokud by se ukázalo, že ne, musela by snížit výrobu. Jinak by čelila vysokým sankcím.

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Místopředseda SPD Radim Fiala se sice obává, že se cena reaktoru bude zvyšovat, důležitější však podle něj je, aby se stavba příliš neprotahovala. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na to namítl, že pro občany je také důležité, aby byly do dodávek zapojeny české firmy. „Očekává se, že uchazeči budou mít o využití českého průmyslu přirozený zájem,“ podotkl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani v pořadu Události, komentáře.

Víkendové exploze, které otřásly ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnou v důsledku ruských útoků, neohrozily bezpečnost zařízení. Okupanti cílí na zařízení, bez kterých bude složité uvést elektrárnu opět do plného chodu, pakliže by ji Ukrajinci osvobodili, popisuje Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT v Praze.

V Česku jsou pořád města a obce, kde ani dva měsíce od komunálních voleb nemají dohodnuté radniční koalice. Je to případ i Opatovic nad Labem na Pardubicku, které zatím pořád řídí předchozí vedení se starostou Pavlem Kohoutem (nestr.). Důvodem toho, proč v Opatovicích nejsou schopní se dohodnout, jsou spory mezi místními obyvateli i mezi dvěma skupinami v zastupitelstvu.

Pardubický kraj zahájil řízení s elektrárnou ve Chvaleticích ohledně dodržování emisních limitů. Bude zjištovat, kolik elektrárna vypouští do ovzduší rtuti a oxidu dusíku, pro které stále nemá platnou výjimku. Projednává ji Krajský soud v Olomouci. Ústavní soud ale už potvrdil, že než nižší instance rozhodne, výjimka z emisních limitů pro elektrárnu neplatí, krajští úředníci v Pardubicích proto musejí jednat.

Krajský soud v Pardubicích rozhodl o vyhlášení místního referenda o chystané stavbě velké průmyslové haly v Opatovicích nad Labem. Uskuteční se s prvním kolem prezidentské volby, tedy 13. a 14. ledna příštího roku, informoval o tom server iDnes.cz. Lidé, kteří s vybudováním nové průmyslové haly nesouhlasí, mají obavu o plynulost dopravy či životní prostředí.

Také sklárny patří mezi podniky, které se nyní snaží zvládnout energetickou krizi, většina z nich je totiž závislá na plynu. Například v Květné na Uherskohradišťsku se rozhodli, že budou využívat i jiné zdroje, sklo chtějí tavit pomocí slunce. Na střechu výrobní haly nechali skláři namontovat solární panely, které začnou pece vyhřívat. I proto tam v pátek vynášeli staré tavicí pánve ven.

Tisíce domácností si letos pořídily vlastní fotovoltaiku, naopak velké elektrárny se skoro nestaví, i když stát nabízí firmám miliardové dotace. Nepodařilo se totiž zatím zjednodušit ani zrychlit povolování staveb. O prvních změnách už jednají poslanci, další ministerstvo průmyslu připravuje.

Energetická společnost ČEZ utrpěla kvůli výpadkům ruských dodávek škody ve vyšších stovkách milionů až v miliardách, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Jediným možným krokem je podle něj arbitráž. Cenové výkyvy energií podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové nenastaly s počátkem války na Ukrajině, ale už minulý rok na podzim – jako důvody uvedla bezvětrné počasí v Německu loni v létě a odstavené elektrárny ve Francii. „S touto situací si začal hrát kremelský imperátor,“ řekla. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka se situace na trzích začíná uklidňovat, Evropa je tak na topnou sezonu připravena.

Ruské ostřelování drasticky ochromilo ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bylo v zemi za poslední týden zničeno třicet procent elektráren, což způsobilo „masivní výpadky proudu“. Některé vládní zdroje dokonce uvádí, že bylo poškozeno až čtyřicet procent energetické infrastruktury. Ukrajinská státní energetická společnost byla proto ve čtvrtek nucena zavést úsporný režim. Politici zároveň apelovali, aby lidé snížili spotřebu elektřiny.

V příští topné sezoně –⁠ od podzimu roku 2023 –⁠ chce teplárna v Českých Budějovicích začít využívat horkovod z jaderné elektrárny Temelín. Temelínské teplo by mělo pokrýt padesát procent výroby pro město, zbytek zajistí teplárna z vlastních zdrojů. Část páry, která pohání turbínu, obětuje elektrárna na výrobu horké vody, a to nepatrně sníží její výkon.

Německá vláda kancléře Olafa Scholze vyslovila souhlas se změnou zákona tak, aby poslední tři německé jaderné elektrárny mohly fungovat až do 15. dubna příštího roku. Na Twitteru to oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner. Německo původně plánovalo na konci letošního roku s výrobou elektřiny v nukleárních elektrárnách skončit, kvůli energetické krizi ale muselo rozhodnutí přehodnotit.

Ničení ukrajinské energetické infrastruktury je podle bezpečnostního a zahraničně-politického poradce českého premiéra Tomáše Pojara ruská taktika, protože se Moskva ocitla na bojišti v úzkých. V Interview ČT24 uvedl, že příchod zimy může válku ovlivnit, Ukrajinci na tom nebudou ale kvůli zničeným elektrárnám dobře. Ruský prezident Vladimir Putin je podle Pojara vyděrač, lhář a diktátor, který používá teror a nerozlišuje civilní a vojenské obyvatelstvo.

Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl kasační stížnosti nejvyššího státního zástupce proti udělení licence fotovoltaické elektrárně Jeníkov. Soud zrušil předchozí rozhodnutí a přikázal další řízení u Krajského soudu v Brně. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu. Podle něj se brněnský krajský soud dostatečně nevěnoval podstatným otázkám, například kdy splnila elektrárna podmínky bezpečnosti práce. Energetický regulační úřad vydal licenci společnosti Fine Decorating na konci roku 2010. Podle žalobce pro to ale nebyly splněny podmínky.

Energetici v sobotu neplánovaně odpojili od sítě druhý blok v Jaderné elektrárně Dukovany. Důvodem je nesprávná funkce ucpávky hlavní uzavírací armatury. Délku nutných prací energetici upřesní až po vychlazení bloku a kontrole dotčeného zařízení. Dodávky elektřiny jsou zajištěny z dalších zdrojů, uvedl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

Nejméně dvacet mrtvých a 108 raněných si vyžádaly pondělní ruské útoky na ukrajinská města, hlásí ukrajinská média s odvoláním na záchranáře. V noci na úterý či v úterý se opět staly terčem nových ruských útoků Lvov, Záporoží, Oděsa a tepelná elektrárna ve Vinnycké oblasti, cílem palby raketometů a těžkých děl byla i Dněpropetrovská oblast. Tyto útoky od pondělí zasáhly asi třicet procent ukrajinské energetické infrastruktury. Skupina G7 na úterním mimořádném jednání ruské útoky odsoudila a uvedla, že šéf Kremlu Vladimir Putin se z nich bude zodpovídat.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost firmy Talwin, která provozuje fotovoltaickou elektrárnu v Moldavě na Teplicku. Neoprávněně si nárokovala vyšší výkupní cenu elektřiny. Státu tak vznikla škoda zhruba 97,6 milionu korun. Justice v trestním řízení zabrala firmě jako náhradní hodnotu přibližně 56 milionů. Ústavní soudci stížnost odmítli jako zjevně neopodstatněnou, vyplývá z usnesení v databázi soudu.

Kvůli přerušení dodávek elektřiny do Záporožské jaderné elektrárny, které zavinilo ostřelování, je situace na místě vysoce riziková a je nutné v okolí zařízení co nejrychleji ustavit ochrannou zónu. Prohlásil to v pátek šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podle šéfa ukrajinského Enerhoatomu Petra Kotina ruští vojáci, kteří elektrárnu obsadili, zastrašují a mučí tamní zaměstnance. Dva z nich ubili k smrti, uvedl.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi přirovnal na zasedání Rady bezpečnosti OSN situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině ke hře s ohněm. Podle agentury DPA varoval, že v jaderném zařízení, které je od března obsazené ruskými vojáky a čelí ostřelování, by mohlo dojít ke katastrofické události.