Větrná elektrárna a roubenky nejdou dohromady, tvrdí obyvatelé František a sepsali petici

Nahrávám video
Obec sepsala proti výstavbě větrné elektrárny petici
Zdroj: ČT24

Ve Františkách u Krouny na Chrudimsku by podle projektu měla vyrůst jedna z dosud největších větrných elektráren v Česku. Místní obyvatelé ale proti ní sepsali petici. Bojí se poškození rázu krajiny a místa.

Františky jsou malebným místem s víc než sto padesát let starými roubenkami nedaleko Žďárských vrchů. Chystaná větrná elektrárna některým místním obyvatelům kalí plány na udržení rázu osady. „Ty chalupy jsou stavěné celou dobu stejně, existuje tady stavební uzávěra, která by se neměla porušovat, a ta stavba ten krajinný ráz rozhodí,“ vysvětlil spoluautor petice Radek Michalík.

„Stožáry vysokého napětí jsou vysoké dvacet sedm metrů a teď si představte, že ta větrná elektrárna je osmkrát vyšší, to je něco naprosto neuvěřitelného. Uprostřed lesa, dvě stě padesát metrů od CHKO. Já mám pocit, že se tady někdo úplně zbláznil,“ řekl další spoluautor petice Petr Kvíčala.

Petici proti výstavbě podepsalo devadesát procent místních obyvatel. „To není proti větrným elektrárnám a alternativním zdrojům. Dokážu si představit, že jsou větrné elektrárny v polích, v neobydlených oblastech, na moři,“ dodal Kvíčala.

Pozemek pro elektrárnu si chce investor od obce pronajmout na dvacet let. „Vede tam vedení vysokého a zvláště vysokého napětí, takže tam už nějaký zásah do krajiny v minulosti byl. My věříme, že ty negativní vlivy elektrárny budou vyvážené přínosy,“ řekl jednatel PV Consulting Petr Vavrečka.

Obec zvažuje referendum

O dalším postupu s investorem jedná obec Krouna, pod kterou osada Františky spadá. „Byl nám slíben zhruba milion devět set tisíc korun na rok pro obec a nějaké garantované ceny energií. Já se k tomu od začátku stavím neutrálně a tvrdím, že by měli rozhodnout občani,“ řekl starosta Krouny Petr Schmied /STAN/. Obec tak pravděpodobně vyhlásí referendum, zastupitelé o něm rozhodnou v září.

Počet větrných elektráren se v Česku za poslední roky nezvyšuje. Podle České společnosti pro větrnou energii byla poslední nově zprovozněná elektrárna v roce 2019.

Kromě odporu místních lidí vyjadřovaného v referendech jsou důvodem obecní a krajské regulace, které stavby limitují. Průlomem by se mohlo stát rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které konkrétně v Ústeckém kraji tuto regulaci zrušilo s tím, že podle verdiktu nebyla dostatečně odůvodněná. Některé obce v Ústeckém kraji zrušení regulace vítají. Například na Klínech stojí dvě větrné elektrárny a obec díky tomu získává tři sta padesát tisíc korun ročně do rozpočtu. Především ale vzniká elektřina bez emisí skleníkových plynů, které mění klima.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 3 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 21 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...