Počet větrných elektráren v Česku se zvyšoval dlouhodobě. V loňském roce se ale poprvé od roku 2000 nepostavila žádná nová a stejná situace se opakuje i letos. Podle ekologů jde mimo jiné o důsledek toho, že stát omezil podporu obnovitelných zdrojů. V oboru by přitom podle nich mohly vzniknout stovky míst.
Schází větrným elektrárnám v Česku příznivý politický vítr? Přestaly se stavět
Události ČT: V Česku se přestaly stavět nové větrné elektrárny (zdroj: ČT24)
V Česku teď stojí 184 větrných elektráren, nejvíce se jich tyčí v Krušných horách. Například Jindřichovice pod Smrkem u Jizerských hor mají větrnou turbínu už 13 let. Nejtěžší bylo tehdy sehnat peníze a přemluvit německého výrobce elektráren, aby do Jindřichovic dodal dvě věže. Výrobce totiž neměl o východní Evropu zájem.
„Máme slabší měsíce, letní, ale potom jsou podzimy a zimy, které to všechno dohánějí,“ uvedl starosta obce Pavel Novotný (nestr.). V loňském roce elektrárny splatili, takže teď přispívají do rozpočtu zhruba dva až tři miliony korun.
Loni výroba ze všech větrných elektráren v Česku pokryla zhruba jedno procento tuzemské spotřeby elektřiny. I když se výkon i počet těchto zařízení zvyšoval dlouhodobě, loni a letos žádná elektrárna nepřibyla.
„Chybí jednoznačná pozitivní podpora z nejvyšší vládní úrovně,“ tvrdí předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Podle programového ředitele Hnutí DUHA Jiřího Koželouha větrná energetika v tuto chvíli nemá podporu jako jediný obnovitelný zdroj. Podporu by si podle nich zasloužily obecní a komunitní projekty.
Mládkův resort nesouhlasí
Ministerstvo průmyslu a obchodu je ale proti. Už teď jde na obnovitelné zdroje energie každoročně 45 miliard. Podle šéfa resortu Jana Mládka (ČSSD) jsou přitom ještě schválené projekty elektráren o výkonu 380 megawatt.
„Pokud budou dostavěny do konce roku 2019, tak podporu budou dostávat a dále se zvýší břemeno, které budeme platit jako daňoví poplatníci a jako spotřebitelé,“ podotknul Mládek.
- V roce 2013 schválil parlament vládní novelu, která omezila podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Zákona ukončil podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna 2014. Snížil se i příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů, který spotřebitelé platí v ceně elektřiny. Horní hranice příspěvku byla stanovena ve výši 495 korun za megawatthodinu.
Studie Střediska pro efektivní využívání energie tvrdí, že do roku 2030 by mohlo přibýt pět set turbín a patnáct set pracovních míst. Počítá ale s podporou. Bez ní vyrostou v příštích letech spíš jednotlivé elektrárny.