Schází větrným elektrárnám v Česku příznivý politický vítr? Přestaly se stavět

Nahrávám video

Počet větrných elektráren v Česku se zvyšoval dlouhodobě. V loňském roce se ale poprvé od roku 2000 nepostavila žádná nová a stejná situace se opakuje i letos. Podle ekologů jde mimo jiné o důsledek toho, že stát omezil podporu obnovitelných zdrojů. V oboru by přitom podle nich mohly vzniknout stovky míst.

V Česku teď stojí 184 větrných elektráren, nejvíce se jich tyčí v Krušných horách. Například Jindřichovice pod Smrkem u Jizerských hor mají větrnou turbínu už 13 let. Nejtěžší bylo tehdy sehnat peníze a přemluvit německého výrobce elektráren, aby do Jindřichovic dodal dvě věže. Výrobce totiž neměl o východní Evropu zájem.

„Máme slabší měsíce, letní, ale potom jsou podzimy a zimy, které to všechno dohánějí,“ uvedl starosta obce Pavel Novotný (nestr.). V loňském roce elektrárny splatili, takže teď přispívají do rozpočtu zhruba dva až tři miliony korun.

Loni výroba ze všech větrných elektráren v Česku pokryla zhruba jedno procento tuzemské spotřeby elektřiny. I když se výkon i počet těchto zařízení zvyšoval dlouhodobě, loni a letos žádná elektrárna nepřibyla.

„Chybí jednoznačná pozitivní podpora z nejvyšší vládní úrovně,“ tvrdí předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Podle programového ředitele Hnutí DUHA Jiřího Koželouha větrná energetika v tuto chvíli nemá podporu jako jediný obnovitelný zdroj. Podporu by si podle nich zasloužily obecní a komunitní projekty.

Mládkův resort nesouhlasí

Ministerstvo průmyslu a obchodu je ale proti. Už teď jde na obnovitelné zdroje energie každoročně 45 miliard. Podle šéfa resortu Jana Mládka (ČSSD) jsou přitom ještě schválené projekty elektráren o výkonu 380 megawatt.

„Pokud budou dostavěny do konce roku 2019, tak podporu budou dostávat a dále se zvýší břemeno, které budeme platit jako daňoví poplatníci a jako spotřebitelé,“ podotknul  Mládek.

  • V roce 2013 schválil parlament vládní novelu, která omezila podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Zákona ukončil podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna 2014. Snížil se i příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů, který spotřebitelé platí v ceně elektřiny. Horní hranice příspěvku byla stanovena ve výši 495 korun za megawatthodinu.

Studie Střediska pro efektivní využívání energie tvrdí, že do roku 2030 by mohlo přibýt pět set turbín a patnáct set pracovních míst. Počítá ale s podporou. Bez ní vyrostou v příštích letech spíš jednotlivé elektrárny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 10 hhodinami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 13 hhodinami

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
8. 9. 2026

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
8. 9. 2026

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
8. 9. 2026Aktualizováno8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.