V Česku přibývá takzvaných balkonových fotovoltaik. Řadě Čechů se díky jejich jednoduchému zapojení do zásuvky daří snížit účty za energie. Velká část z těchto zařízení ale může způsobovat problémy distributorům, některé balkonové elektrárny totiž umí posílat zpět do sítě i nevyužitou elektřinu. Podle prodejců se právě tyto fotovoltaiky dostávají na tuzemský trh z Německa, kde jsou přetoky – na rozdíl od Česka – povolené. Prodej takových elektráren je ale i na tuzemském trhu legální. Za jejich provoz nicméně hrozí penále. Podle distributorů majitelé elektráren jejich využívání nehlásí.
Michal Marček se věnuje prodejům fotovoltaických balkonových elektráren od roku 2016, v posledním roce ale vidí vyšší zájem. „Prodám cca dvacet kusů měsíčně,“ říká.
„Ten trend je vzrůstající,“ potvrzuje energetický expert Ladislav Říha z firmy Fotovolty, která se instalací těchto zařízení zabývá. Podle něj je to vidět i na množství prodejců, kterých na českém trhu v posledním roce znatelně přibylo. Tyto fotovoltaiky ale nově začaly nabízet i klasické řetězce s elektronikou.
V Česku jde podobné zařízení sehnat za dvanáct až padesát tisíc korun. Balkonové fotovoltaiky se na český trh mimo jiné dostávají taky ze sousedního Německa. Problémem ale je, že tento jednodušší typ umí do sítě posílat taky přetoky energie. Zatímco v Německu je legislativa povoluje, v Česku jsou zakázány.
Podle Marčeka se navíc zákazníci, kteří balkonovou fotovoltaiku kupují, nemusejí o problému vůbec dozvědět. „V návodu je pouze upozornění, že by měl člověk kontaktovat distributora. Ale nikde v návodu není napsané, že když budou mít lidé přetok, dostanou pokutu,“ upozorňuje Marček.
Prodejci upozorňují na podmínky užití
V Česku by proto majitelé balkonových fotovoltaik měli případným přetokům zamezit pomocí dodatečné montáže speciálního zařízení nebo sepsat se svým distributorem novou smlouvu.
Prodejci jsou si problému vědomi. „Zákazníkům poskytujeme na našem webu potřebné informace a upozornění, jak mají při instalaci balkonové fotovoltaiky postupovat a co je nutné dodržet,“ popisuje Olga Dolínková, mluvčí společnosti Datart.
Podobně se k problému staví i další prodejny s elektronikou. „Už na začátku je v popisku produktu upozornění, které jasně deklaruje podmínky a požadavky jejich připojení,“ říká manažer společnosti Electro Word Roman Míka.
„Před nákupem by si zákazníci měli zjistit, jak a za jakých podmínek lze dané výrobky uvést do provozu,“ upozorňuje Renata Maierl, mluvčí řetězce Kaufland, který, podobně jako jiné řetězce, nabízí tento typ solární elektrárny on-line.
Penále a pokuty
Jenže jak se ukazuje, těch, kteří balkonovou fotovoltaiku distributorům nahlásí, je v Česku jen zlomek. „Bavíme se o desítkách kusů, které v naší distribuční síti registrujeme. S možností prodeje ve známějších řetězcích je samozřejmě možné, že se budou ve větším množství objevovat i v naší síti,“ vypočítává Roman Šperňák ze společnosti EGD.
Ani samotní distributoři tak nemají přehled, kolik fotovoltaik balkonového typu se v Česku může reálně provozovat. „PREdistribuce ručí za dodávku elektřiny takzvaně ‚k patě domu‘. Jestliže si tedy občan připojí balkonovou fotovoltaiku ve svém bytě, nemáme to jak zjistit, ale také za to neručíme. Odpovědnost jde plně za majitelem či nájemníkem bytu,“ říká Petr Holubec z PREdistribuce.
O přetocích se tak distributoři dozvědí jen díky kontrole elektroměru. Právě balkonové fotovoltaiky totiž mohou způsobit kolísání napětí v síti. „Připojení takového zařízení bez schválení distributora může negativně působit na distribuční síť, a to zpravidla zjistíme při namátkové kontrole měření kvality elektřiny nebo při stížnosti některého z odběratelů v dané lokalitě,“ dodává Soňa Holingerová ze Skupiny ČEZ.
Pokud zákazník takové zařízení nenahlásí, hrozí mu penále za překročení rezervovaného výkonu a neoprávněné dodávky do sítě. To se podle typu distributora může vyšplhat až na 1700 korun bez DPH za jednu kilowatthodinu.
Část spotřebitelů ale užívání těchto fotovoltaik nenahlašuje i z ryze pragmatických důvodů – využívají je jen na svých rekreačních objektech. „Zpravidla si toto zařízení pořizují na chaty a chalupy bez elektrifikace a provozují je v takzvaném ostrovním provozu společně s nějakou baterkou,“ nastiňuje Holingerová.
Proplacení škody pojišťovnou
V případě, že by u takového zařízení došlo k havárii a nebylo by řádně nahlášené distributorům, hrozí problémy i ze strany pojišťoven. Ty mohou proplacení škody odmítnout.
„Provozovatel takového zařízení by měl mít v pořádku nejen nahlášení zařízení u distributorů, ale také soulad s projektem elektroinstalace a elektrorevizi,“ uvádí Lenka Slabejová, odbornice na majetkové pojištění České asociace pojišťoven.
„V případě souvislosti s uvedeným zařízením a nesplněním podmínek pro jeho provoz může pojistitel odmítnout pojistné plnění, případně krátit pojistné plnění,“ dodává.
