Čistý zisk skupiny ČEZ byl loni rekordní

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy reflektuje enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Premiér Petr Fiala (ODS) chce zhruba sto miliard korun letošních odvodů ČEZ státu využít na pomoc s vysokými cenami elektřiny, budování dálnic či výdaje na obranu. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) označil čistý zisk v souvislosti s vysokými cenami energií za krutý žert.

Dosud nejvyšší zisk firma vykázala za rok 2009, kdy dosáhl 51,9 miliardy korun. „Dosažený zisk za rok 2022 indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky by mezi akcionáře bylo rozděleno 63 miliard korun. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 44 miliard korun,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba sedmdesát procent akcií, obdrží také nově zavedenou daň z neočekávaných zisků a odvod z nadměrných tržeb z výroby v celkové výši třicet až čtyřicet miliard korun a dále šestadvacet až třicet miliard korun z titulu běžné daně z příjmů. Celkem tedy ČEZ letos odvede státu více než sto miliard korun, shrnul Beneš.

Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani doplnil, že nejhorší část energetické krize je u konce a trh se stabilizoval rychleji, než se čekalo. Ceny energií na trhu budou podle něj dál klesat. U koncových odběratelů se snížení cen na trhu podle něj bude projevovat postupně.

Fiala: Peníze půjdou na pomoc s energiemi

„Velká část peněz půjde na pomoc s vysokými cenami energií, které jsou důsledkem ruské invaze na Ukrajinu, díky mimořádným příjmům můžeme také rekordně investovat do výstavby silnic a dálnic nebo zvyšovat výdaje na obranu. Bez těchto prostředků bychom toho byli schopni, pouze kdybychom se dále zadlužovali. S vysokými zisky ČEZ jsme počítali a nastavili jsme taková opatření, abychom tyto prostředky dokázali co nejefektivněji vrátit občanům a firmám,“ uvedl Fiala.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) rekordní výsledky skupiny potvrdily původní očekávání trhu. „Díky dividendě ČEZ, windfall tax a EU odvodům producentů elektrické energie bude stát schopen kompenzovat mimořádné výdaje občanů i firem, které se pojí s nárůstem cen energií v minulém roce,“ uvedl na Twitteru.

Podle Havlíčka má Česko nejvyšší ceny elektřiny v přepočtu na kupní sílu v Evropské unii, nejvyšší nárůst její ceny za první pololetí loňského roku a jedno z nejvyšších zastropování ve střední Evropě. „Máme přebytek levně vyrobené elektřiny a polostátní ČEZ loni vydělal osmkrát více než předloni. Krutý žert,“ uvedl na Twitteru.

Nahrávám video

Výsledky prý překonaly očekávání investorů

Analytici odhadovali čistý zisk kolem 70 miliard korun, výsledky překonaly i listopadovou predikci firmy. „Čistý zisk jednoznačně překonal očekávání investorů,“ uvedl investiční analytik z portálu Trhy.cz Zdeněk Zaňka. V případě osmdesátiprocentního výplatního poměru, kterou ČEZ naznačuje, by dividenda podle analytika Fio banky Jana Rašky dosáhla 117 korun za akcii, což je dosud nejvíce. Z předloňského zisku ČEZ vyplácí akcionářům dividendu 48 korun za akcii.

Loňský výrazný růst zisku segmentu výroba byl podle firmy způsoben zejména extrémním nárůstem prodejních cen elektřiny a rekordní výrobou jaderných elektráren. Ceny dodávek plynu vzrostly meziročně o 348 procent a ceny dodávek elektřiny o 327 procent. Průměrná cena elektřiny s dodávkou na letošní rok se loni obchodovala za téměř 300 eur za megawatthodinu, zatímco průměrná realizační cena výroby ČEZu s dodáním v loňském roce byla 100 eur za megawatthodinu. Obchodní tým ČEZu vydělal 18 miliard korun, což činí téměř čtvrtinu konsolidovaného čistého zisku firmy za celý loňský rok.

Naopak negativně působil rok energetické krize na prodej. Provozní zisk společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn domácnostem v Česku, meziročně klesl o 22 procent. Důvodem byl zejména extrémní nárůst pořizovacích cen elektřiny a plynu a vysoké náklady na krytí výkyvů spotřeby zákazníků.

Rostla výroba z jaderných zdrojů, jiné klesaly

Výroba z jaderných zdrojů dosáhla loni rekordní úrovně 31 terawatthodin (TWh), meziročně o procento více. Výroba z obnovitelných zdrojů meziročně klesla o třináct procent vlivem počasí a poklesu výroby z biomasy z důvodu odstávky v elektrárně v Poříčí.

Výroba z uhelných zdrojů v Česku klesla o tři procenta na 15,7 TWh kvůli delším odstávkám elektrárny Ledvice a ukončení provozu elektrárny Mělník v roce 2021. Produkce paroplynové elektrárny Počerady meziročně klesla o dvaadvacet procent v důsledku růstu ceny plynu po ruské invazi na Ukrajinu.

Výhled hospodaření pro letošní rok, zahrnující nově zavedená zdanění, zveřejnil ČEZ v únoru. Očekává zisk EBITDA mezi 105 až 125 miliardami korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy mezi 30 až 40 miliardami korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 4 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 17 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.