Znojmo chce zabránit stavbě větrné elektrárny v rakouském pohraničí

9 minut
Události v regionech: Vedení Znojma proti výstavbě větrné elektrárny
Zdroj: ČT24

Znojmo chce zabránit výstavbě větrné elektrárny v rakouském Mailbergu, který je od jihomoravského města vzdálený sedmnáct kilometrů. Bojí se, že by turbíny zkazily historické panorama města. Negativní stanovisko zaslalo Znojmo dolnorakouskému hejtmanství a jedná s radním Retzu o možné podpoře.

„Hlavní horizont jihovýchodní krajiny směrem od Znojma by měl být do budoucna zanesen až patnácti větrníky o výšce dvě stě padesát metrů. To je něco nepředstavitelného,“ zlobí se místostarosta Znojma Jiří Kacetl (Pro Znojmo).

Větrníky by pětinásobným rozdílem převyšovaly nejvyšší kostelní věže Znojma. „Místo, kde mají stát, je dobře viditelné od Znojemského hradu, rotundy i Hradiště,“ poznamenal starosta František Koudela (ODS). Znojmo argumentuje tím, že významnou složkou ekonomiky Znojemska je turistický ruch, který zaměstnává velkou část obyvatel, a rakouský investor by proměnil nedalekou krajinu v průmyslový a zdaleka viditelný park, který může turisty odradit.

Svoje negativní stanovisko zaslali představitelé města dolnorakouskému hejtmanství. Ve středu jednali o možné podpoře v boji s větrnými mlýny s radními rakouského Retzu. Zatím, ale nic konkrétního nevyjednali. Sami znojemští přiznávají, že sami mnoho nezmohou. Spolková země ale ohledy směrem k Moravě brát nemusí. „Na komunitní úrovni platí přísná hodnocení vlivů na životní prostředí, která jsou samozřejmě dodržována,“ poznamenala mluvčí spolkového úřadu Dolních Rakous Doris Zöger.

Rakouská snaha v Mailbergu už je ve stavebním řízení. V St. Pöltenu se 6. listopadu uskuteční neveřejné projednání, kterého se chce Kacetl zúčastnit. Zda bude řízení přerušeno či nikoliv, je podle něj obtížné předvídat. Podle něj jsou proti stavbě i některé místní občanské iniciativy.

V minulosti se podařilo některým stavbám zabránit

Otázkou, na kterou ještě také nedalo odpověď ministerstvo životního prostředí, zůstává, zda mělo či má ještě dojít k mezinárodnímu posouzení dopadů na životní prostředí. Vedení města pozvalo hejtmanku Mikl-Leitnerovou do Znojma, aby ji seznámilo se svým postojem a důvody, zároveň se chce stát účastníkem správního řízení.

Kacetl zmínil, že se investorské snahy vrátily zhruba po patnácti letech. Tehdy se podařilo některým stavbám na obou stranách hranice zabránit. V případě Chvalovic rozhodl dokonce opakovaně soud a dal za pravdu odpůrcům, které tehdy představoval Okrašlovací spolek ve Znojmě. Díky mezinárodní spolupráci se podařilo také před deseti lety zabránit stavbě větrného parku u hranic u Hardeggu. Projekt tehdy zrušila dolnorakouská zemská vláda.

Investoři mají stavět větrné elektrárny i na Znojemsku

Velké plány mají investoři nejen na rakouské straně vinařského regionu, ale také v jihomoravských obcích. Zatím asi nejdál jsou v Dyjákovicích. Zastupitelé už schválili změnu územního plánu. Počítá s osmi turbínami na těchto pozemcích mezi vesnicí a rakouskou hranicí.

S proměnou stávajícího větrného parku u Břežan počítá provozovatel už v příštím roce. Stávající pětici větrných elektráren mají nahradit dvě – větší a výkonnější. Nové projekty se rýsují třeba v Hraběticích, Hrádku, Strachoticích, Hevlíně nebo Jaroslavicích na Znojemsku. Tam budou zastupitelé vybírat firmu. „Jestli bude všechno pravda, co říkají zástupci těch společností, tak by to mohl být pro obce balík z šesti elektráren patnáct, dvacet milionů ročně,“ poznamenal starosta Jaroslavic Petr Zálešák (nestr.).

Překážkou ale bude obec s rozšířenou působností Znojmo. Hrozí i soudem. „Využijeme všech právních cest, které nám naše zákony umožňují,“ poznamenal Kacetl. Zástupci jihomoravských obcí budou s odpůrci ze Znojma jednat příští týden.

Až za tři roky bude pravděpodobně známý výsledek i dalšího případu. Schvalování dvou větrných parků na Slovensku v těsném sousedství Sudoměřic, Rohatce a Hodonína. I tam se k výstavbě stavějí negativně.

Referenda na Vysočině

Kvůli větrným elektrárnám čeká referendum obyvatele Počátků na Pelhřimovsku. Pokud se vyjádří proti, zastaví se několikaletá příprava výstavby v lokalitě za Strážným kopcem, kde by mohly stát čtyři elektrárny.

Veřejné hlasování vyvolali odpůrci výstavby, chtějí, aby lidé se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby městské zastupitelstvo v samostatné působnosti obce podnikalo kroky směřující k výstavbě větrných elektráren na katastru Počátek a jeho místních částí Heřmaneč, Horní Vilímeč, Léskovec, Prostý a Vesce. Zastupitelstvo pak doplnilo referendum o otázku, zda lidé souhlasí s výstavbou větrných elektráren za Strážným kopcem za podmínek finančního přínosu pro město Počátky.

O výstavbě větrných elektráren se letos na Vysočině hlasovalo i v obcích Jamné a Dalečín. V obou případech se lidé vyslovili proti. V Sazomíně, kde se referendum konalo loni v květnu, lidé přípravu výstavby tří větrných elektráren podpořili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu kachen na jihu Čech je další ohnisko ptačí chřipky

V komerčním chovu kachen společnosti Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku v neděli veterináři potvrdili další ohnisko ptačí chřipky. Ministr zemědělství v demisi Marek Výborný (KDU-ČSL) informoval, že kvůli nákaze tam bude utraceno dva a půl tisíce vykrmených kachen. Likvidace by mohla začít ve středu. Letos byla v Česku potvrzena ptačí chřipka i s Blatnou dosud v pěti komerčních chovech, z toho ve čtyřech tento týden.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
před 13 hhodinami

Na hejtmana Karlovarského kraje navrhl klub ANO Kubise

Hejtmanem Karlovarského kraje se po Janě Mračkové Vildumetzové (ANO), která odstoupila, stane Petr Kubis (ANO). Složí funkci starosty Sokolova. Na novém hejtmanovi se dohodl klub ANO v zastupitelstvu Karlovarského kraje, definitivně schválen by měl být v prosinci. Novou radní se stane Michala Málková (ANO), starostka Pramenů na Chebsku.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Bohumín dokončuje opravy po povodních. Na peníze z programu Živel 1 stále čeká

Bohumín na Karvinsku finišuje s opravami městského majetku po loňských povodních. Zbývá dokončit rekonstrukci dvou školních družin, které poškodila velká voda v září 2024. Město zatím všechny výdaje hradilo z vlastních rezerv a stále čeká na peníze z programu Živel 1, zřízený loni vládou a určený na odstranění škod. Komplikací je složitá administrativa. Vláda v demisi v týdnu schválila akční plán, který má v budoucnu zajistit rychlejší a účinnější pomoc.
15. 11. 2025

Na konci září žilo v Česku legálně 1,1 milionu cizinců, jejich počet vzrostl

Na konci září žilo v Česku legálně 1 107 403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16 tisíc, meziročně pak více než 28 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí. Cizinci v současnosti podle resortu tvoří asi 10,2 procenta populace. Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.
15. 11. 2025

Vědci vyzvedli ostatky Arnošta z Pardubic. Výzkum může přinést nové informace

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.
14. 11. 2025

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
14. 11. 2025
Načítání...