Znojmo chce zabránit stavbě větrné elektrárny v rakouském pohraničí

Nahrávám video

Znojmo chce zabránit výstavbě větrné elektrárny v rakouském Mailbergu, který je od jihomoravského města vzdálený sedmnáct kilometrů. Bojí se, že by turbíny zkazily historické panorama města. Negativní stanovisko zaslalo Znojmo dolnorakouskému hejtmanství a jedná s radním Retzu o možné podpoře.

„Hlavní horizont jihovýchodní krajiny směrem od Znojma by měl být do budoucna zanesen až patnácti větrníky o výšce dvě stě padesát metrů. To je něco nepředstavitelného,“ zlobí se místostarosta Znojma Jiří Kacetl (Pro Znojmo).

Větrníky by pětinásobným rozdílem převyšovaly nejvyšší kostelní věže Znojma. „Místo, kde mají stát, je dobře viditelné od Znojemského hradu, rotundy i Hradiště,“ poznamenal starosta František Koudela (ODS). Znojmo argumentuje tím, že významnou složkou ekonomiky Znojemska je turistický ruch, který zaměstnává velkou část obyvatel, a rakouský investor by proměnil nedalekou krajinu v průmyslový a zdaleka viditelný park, který může turisty odradit.

Svoje negativní stanovisko zaslali představitelé města dolnorakouskému hejtmanství. Ve středu jednali o možné podpoře v boji s větrnými mlýny s radními rakouského Retzu. Zatím, ale nic konkrétního nevyjednali. Sami znojemští přiznávají, že sami mnoho nezmohou. Spolková země ale ohledy směrem k Moravě brát nemusí. „Na komunitní úrovni platí přísná hodnocení vlivů na životní prostředí, která jsou samozřejmě dodržována,“ poznamenala mluvčí spolkového úřadu Dolních Rakous Doris Zöger.

Rakouská snaha v Mailbergu už je ve stavebním řízení. V St. Pöltenu se 6. listopadu uskuteční neveřejné projednání, kterého se chce Kacetl zúčastnit. Zda bude řízení přerušeno či nikoliv, je podle něj obtížné předvídat. Podle něj jsou proti stavbě i některé místní občanské iniciativy.

V minulosti se podařilo některým stavbám zabránit

Otázkou, na kterou ještě také nedalo odpověď ministerstvo životního prostředí, zůstává, zda mělo či má ještě dojít k mezinárodnímu posouzení dopadů na životní prostředí. Vedení města pozvalo hejtmanku Mikl-Leitnerovou do Znojma, aby ji seznámilo se svým postojem a důvody, zároveň se chce stát účastníkem správního řízení.

Kacetl zmínil, že se investorské snahy vrátily zhruba po patnácti letech. Tehdy se podařilo některým stavbám na obou stranách hranice zabránit. V případě Chvalovic rozhodl dokonce opakovaně soud a dal za pravdu odpůrcům, které tehdy představoval Okrašlovací spolek ve Znojmě. Díky mezinárodní spolupráci se podařilo také před deseti lety zabránit stavbě větrného parku u hranic u Hardeggu. Projekt tehdy zrušila dolnorakouská zemská vláda.

Investoři mají stavět větrné elektrárny i na Znojemsku

Velké plány mají investoři nejen na rakouské straně vinařského regionu, ale také v jihomoravských obcích. Zatím asi nejdál jsou v Dyjákovicích. Zastupitelé už schválili změnu územního plánu. Počítá s osmi turbínami na těchto pozemcích mezi vesnicí a rakouskou hranicí.

S proměnou stávajícího větrného parku u Břežan počítá provozovatel už v příštím roce. Stávající pětici větrných elektráren mají nahradit dvě – větší a výkonnější. Nové projekty se rýsují třeba v Hraběticích, Hrádku, Strachoticích, Hevlíně nebo Jaroslavicích na Znojemsku. Tam budou zastupitelé vybírat firmu. „Jestli bude všechno pravda, co říkají zástupci těch společností, tak by to mohl být pro obce balík z šesti elektráren patnáct, dvacet milionů ročně,“ poznamenal starosta Jaroslavic Petr Zálešák (nestr.).

Překážkou ale bude obec s rozšířenou působností Znojmo. Hrozí i soudem. „Využijeme všech právních cest, které nám naše zákony umožňují,“ poznamenal Kacetl. Zástupci jihomoravských obcí budou s odpůrci ze Znojma jednat příští týden.

Až za tři roky bude pravděpodobně známý výsledek i dalšího případu. Schvalování dvou větrných parků na Slovensku v těsném sousedství Sudoměřic, Rohatce a Hodonína. I tam se k výstavbě stavějí negativně.

Referenda na Vysočině

Kvůli větrným elektrárnám čeká referendum obyvatele Počátků na Pelhřimovsku. Pokud se vyjádří proti, zastaví se několikaletá příprava výstavby v lokalitě za Strážným kopcem, kde by mohly stát čtyři elektrárny.

Veřejné hlasování vyvolali odpůrci výstavby, chtějí, aby lidé se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby městské zastupitelstvo v samostatné působnosti obce podnikalo kroky směřující k výstavbě větrných elektráren na katastru Počátek a jeho místních částí Heřmaneč, Horní Vilímeč, Léskovec, Prostý a Vesce. Zastupitelstvo pak doplnilo referendum o otázku, zda lidé souhlasí s výstavbou větrných elektráren za Strážným kopcem za podmínek finančního přínosu pro město Počátky.

O výstavbě větrných elektráren se letos na Vysočině hlasovalo i v obcích Jamné a Dalečín. V obou případech se lidé vyslovili proti. V Sazomíně, kde se referendum konalo loni v květnu, lidé přípravu výstavby tří větrných elektráren podpořili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 29 mminutami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 1 hhodinou

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 1 hhodinou

Do Brna míří Pouť smíření, která připomíná odsun Němců

Lidé přijeli do Pohořelic na Brněnsku, aby se vydali do Brna na Pouť smíření. Letos je akce připomínající takzvaný pochod smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nekonají v Německu, ale v Česku. Památník pochodu smrti v noci na sobotu někdo pomaloval hákovými kříži. Policisté vandala hledají.
10:49Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Plzeňská zoo slaví sto let. Chystá rozšíření i vysněný pavilon pro slony

Plzeňská zoologická zahrada slaví sto let od svého založení. Druhá nejdéle fungující zoo v Česku drží prvenství v počtu chovaných zvířat i druhů. Jubilejní sezonu doprovodí řada akcí i vydání historické knihy. Zoo plánuje rozšíření areálu a přiblížila se k realizaci dlouho připravovaného pavilonu pro slony indické.
před 6 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Skiareál v Bedřichově nebude možné zastavět, rozhodli obyvatelé obce v referendu

Pozemky ve skiareálu v Bedřichově v Jizerských horách nebude možné v budoucnu přeměnit na stavební. Rozhodli o tom v pátek obyvatelé obce v referendu. Pro zachování současného stavu hlasovalo 161 ze 165 hlasujících, dva hlasy byly neplatné a dva proti. Referenda se zúčastnilo 55,93 procenta z celkového počtu 295 voličů. Plebiscit je tak platný a jeho výsledek závazný.
před 17 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...