Znojmo chce zabránit stavbě větrné elektrárny v rakouském pohraničí

Nahrávám video
Události v regionech: Vedení Znojma proti výstavbě větrné elektrárny
Zdroj: ČT24

Znojmo chce zabránit výstavbě větrné elektrárny v rakouském Mailbergu, který je od jihomoravského města vzdálený sedmnáct kilometrů. Bojí se, že by turbíny zkazily historické panorama města. Negativní stanovisko zaslalo Znojmo dolnorakouskému hejtmanství a jedná s radním Retzu o možné podpoře.

„Hlavní horizont jihovýchodní krajiny směrem od Znojma by měl být do budoucna zanesen až patnácti větrníky o výšce dvě stě padesát metrů. To je něco nepředstavitelného,“ zlobí se místostarosta Znojma Jiří Kacetl (Pro Znojmo).

Větrníky by pětinásobným rozdílem převyšovaly nejvyšší kostelní věže Znojma. „Místo, kde mají stát, je dobře viditelné od Znojemského hradu, rotundy i Hradiště,“ poznamenal starosta František Koudela (ODS). Znojmo argumentuje tím, že významnou složkou ekonomiky Znojemska je turistický ruch, který zaměstnává velkou část obyvatel, a rakouský investor by proměnil nedalekou krajinu v průmyslový a zdaleka viditelný park, který může turisty odradit.

Svoje negativní stanovisko zaslali představitelé města dolnorakouskému hejtmanství. Ve středu jednali o možné podpoře v boji s větrnými mlýny s radními rakouského Retzu. Zatím, ale nic konkrétního nevyjednali. Sami znojemští přiznávají, že sami mnoho nezmohou. Spolková země ale ohledy směrem k Moravě brát nemusí. „Na komunitní úrovni platí přísná hodnocení vlivů na životní prostředí, která jsou samozřejmě dodržována,“ poznamenala mluvčí spolkového úřadu Dolních Rakous Doris Zöger.

Rakouská snaha v Mailbergu už je ve stavebním řízení. V St. Pöltenu se 6. listopadu uskuteční neveřejné projednání, kterého se chce Kacetl zúčastnit. Zda bude řízení přerušeno či nikoliv, je podle něj obtížné předvídat. Podle něj jsou proti stavbě i některé místní občanské iniciativy.

V minulosti se podařilo některým stavbám zabránit

Otázkou, na kterou ještě také nedalo odpověď ministerstvo životního prostředí, zůstává, zda mělo či má ještě dojít k mezinárodnímu posouzení dopadů na životní prostředí. Vedení města pozvalo hejtmanku Mikl-Leitnerovou do Znojma, aby ji seznámilo se svým postojem a důvody, zároveň se chce stát účastníkem správního řízení.

Kacetl zmínil, že se investorské snahy vrátily zhruba po patnácti letech. Tehdy se podařilo některým stavbám na obou stranách hranice zabránit. V případě Chvalovic rozhodl dokonce opakovaně soud a dal za pravdu odpůrcům, které tehdy představoval Okrašlovací spolek ve Znojmě. Díky mezinárodní spolupráci se podařilo také před deseti lety zabránit stavbě větrného parku u hranic u Hardeggu. Projekt tehdy zrušila dolnorakouská zemská vláda.

Investoři mají stavět větrné elektrárny i na Znojemsku

Velké plány mají investoři nejen na rakouské straně vinařského regionu, ale také v jihomoravských obcích. Zatím asi nejdál jsou v Dyjákovicích. Zastupitelé už schválili změnu územního plánu. Počítá s osmi turbínami na těchto pozemcích mezi vesnicí a rakouskou hranicí.

S proměnou stávajícího větrného parku u Břežan počítá provozovatel už v příštím roce. Stávající pětici větrných elektráren mají nahradit dvě – větší a výkonnější. Nové projekty se rýsují třeba v Hraběticích, Hrádku, Strachoticích, Hevlíně nebo Jaroslavicích na Znojemsku. Tam budou zastupitelé vybírat firmu. „Jestli bude všechno pravda, co říkají zástupci těch společností, tak by to mohl být pro obce balík z šesti elektráren patnáct, dvacet milionů ročně,“ poznamenal starosta Jaroslavic Petr Zálešák (nestr.).

Překážkou ale bude obec s rozšířenou působností Znojmo. Hrozí i soudem. „Využijeme všech právních cest, které nám naše zákony umožňují,“ poznamenal Kacetl. Zástupci jihomoravských obcí budou s odpůrci ze Znojma jednat příští týden.

Až za tři roky bude pravděpodobně známý výsledek i dalšího případu. Schvalování dvou větrných parků na Slovensku v těsném sousedství Sudoměřic, Rohatce a Hodonína. I tam se k výstavbě stavějí negativně.

Referenda na Vysočině

Kvůli větrným elektrárnám čeká referendum obyvatele Počátků na Pelhřimovsku. Pokud se vyjádří proti, zastaví se několikaletá příprava výstavby v lokalitě za Strážným kopcem, kde by mohly stát čtyři elektrárny.

Veřejné hlasování vyvolali odpůrci výstavby, chtějí, aby lidé se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby městské zastupitelstvo v samostatné působnosti obce podnikalo kroky směřující k výstavbě větrných elektráren na katastru Počátek a jeho místních částí Heřmaneč, Horní Vilímeč, Léskovec, Prostý a Vesce. Zastupitelstvo pak doplnilo referendum o otázku, zda lidé souhlasí s výstavbou větrných elektráren za Strážným kopcem za podmínek finančního přínosu pro město Počátky.

O výstavbě větrných elektráren se letos na Vysočině hlasovalo i v obcích Jamné a Dalečín. V obou případech se lidé vyslovili proti. V Sazomíně, kde se referendum konalo loni v květnu, lidé přípravu výstavby tří větrných elektráren podpořili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 21 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...