Znojmo chce zabránit stavbě větrné elektrárny v rakouském pohraničí

Nahrávám video
Události v regionech: Vedení Znojma proti výstavbě větrné elektrárny
Zdroj: ČT24

Znojmo chce zabránit výstavbě větrné elektrárny v rakouském Mailbergu, který je od jihomoravského města vzdálený sedmnáct kilometrů. Bojí se, že by turbíny zkazily historické panorama města. Negativní stanovisko zaslalo Znojmo dolnorakouskému hejtmanství a jedná s radním Retzu o možné podpoře.

„Hlavní horizont jihovýchodní krajiny směrem od Znojma by měl být do budoucna zanesen až patnácti větrníky o výšce dvě stě padesát metrů. To je něco nepředstavitelného,“ zlobí se místostarosta Znojma Jiří Kacetl (Pro Znojmo).

Větrníky by pětinásobným rozdílem převyšovaly nejvyšší kostelní věže Znojma. „Místo, kde mají stát, je dobře viditelné od Znojemského hradu, rotundy i Hradiště,“ poznamenal starosta František Koudela (ODS). Znojmo argumentuje tím, že významnou složkou ekonomiky Znojemska je turistický ruch, který zaměstnává velkou část obyvatel, a rakouský investor by proměnil nedalekou krajinu v průmyslový a zdaleka viditelný park, který může turisty odradit.

Svoje negativní stanovisko zaslali představitelé města dolnorakouskému hejtmanství. Ve středu jednali o možné podpoře v boji s větrnými mlýny s radními rakouského Retzu. Zatím, ale nic konkrétního nevyjednali. Sami znojemští přiznávají, že sami mnoho nezmohou. Spolková země ale ohledy směrem k Moravě brát nemusí. „Na komunitní úrovni platí přísná hodnocení vlivů na životní prostředí, která jsou samozřejmě dodržována,“ poznamenala mluvčí spolkového úřadu Dolních Rakous Doris Zöger.

Rakouská snaha v Mailbergu už je ve stavebním řízení. V St. Pöltenu se 6. listopadu uskuteční neveřejné projednání, kterého se chce Kacetl zúčastnit. Zda bude řízení přerušeno či nikoliv, je podle něj obtížné předvídat. Podle něj jsou proti stavbě i některé místní občanské iniciativy.

V minulosti se podařilo některým stavbám zabránit

Otázkou, na kterou ještě také nedalo odpověď ministerstvo životního prostředí, zůstává, zda mělo či má ještě dojít k mezinárodnímu posouzení dopadů na životní prostředí. Vedení města pozvalo hejtmanku Mikl-Leitnerovou do Znojma, aby ji seznámilo se svým postojem a důvody, zároveň se chce stát účastníkem správního řízení.

Kacetl zmínil, že se investorské snahy vrátily zhruba po patnácti letech. Tehdy se podařilo některým stavbám na obou stranách hranice zabránit. V případě Chvalovic rozhodl dokonce opakovaně soud a dal za pravdu odpůrcům, které tehdy představoval Okrašlovací spolek ve Znojmě. Díky mezinárodní spolupráci se podařilo také před deseti lety zabránit stavbě větrného parku u hranic u Hardeggu. Projekt tehdy zrušila dolnorakouská zemská vláda.

Investoři mají stavět větrné elektrárny i na Znojemsku

Velké plány mají investoři nejen na rakouské straně vinařského regionu, ale také v jihomoravských obcích. Zatím asi nejdál jsou v Dyjákovicích. Zastupitelé už schválili změnu územního plánu. Počítá s osmi turbínami na těchto pozemcích mezi vesnicí a rakouskou hranicí.

S proměnou stávajícího větrného parku u Břežan počítá provozovatel už v příštím roce. Stávající pětici větrných elektráren mají nahradit dvě – větší a výkonnější. Nové projekty se rýsují třeba v Hraběticích, Hrádku, Strachoticích, Hevlíně nebo Jaroslavicích na Znojemsku. Tam budou zastupitelé vybírat firmu. „Jestli bude všechno pravda, co říkají zástupci těch společností, tak by to mohl být pro obce balík z šesti elektráren patnáct, dvacet milionů ročně,“ poznamenal starosta Jaroslavic Petr Zálešák (nestr.).

Překážkou ale bude obec s rozšířenou působností Znojmo. Hrozí i soudem. „Využijeme všech právních cest, které nám naše zákony umožňují,“ poznamenal Kacetl. Zástupci jihomoravských obcí budou s odpůrci ze Znojma jednat příští týden.

Až za tři roky bude pravděpodobně známý výsledek i dalšího případu. Schvalování dvou větrných parků na Slovensku v těsném sousedství Sudoměřic, Rohatce a Hodonína. I tam se k výstavbě stavějí negativně.

Referenda na Vysočině

Kvůli větrným elektrárnám čeká referendum obyvatele Počátků na Pelhřimovsku. Pokud se vyjádří proti, zastaví se několikaletá příprava výstavby v lokalitě za Strážným kopcem, kde by mohly stát čtyři elektrárny.

Veřejné hlasování vyvolali odpůrci výstavby, chtějí, aby lidé se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby městské zastupitelstvo v samostatné působnosti obce podnikalo kroky směřující k výstavbě větrných elektráren na katastru Počátek a jeho místních částí Heřmaneč, Horní Vilímeč, Léskovec, Prostý a Vesce. Zastupitelstvo pak doplnilo referendum o otázku, zda lidé souhlasí s výstavbou větrných elektráren za Strážným kopcem za podmínek finančního přínosu pro město Počátky.

O výstavbě větrných elektráren se letos na Vysočině hlasovalo i v obcích Jamné a Dalečín. V obou případech se lidé vyslovili proti. V Sazomíně, kde se referendum konalo loni v květnu, lidé přípravu výstavby tří větrných elektráren podpořili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce pokračuje. Ta sčítá škody

Policie i tajné služby dál pátrají po pachatelích pátečního požáru průmyslové haly společnosti LPP Holding v Pardubicích. Vyšetřují ho jako podezření z teroristického útoku a pracují se čtyřmi verzemi, podrobnosti zatím zveřejnit nechtějí. Hala je podle firmy zničená, strhnout bude velmi pravděpodobně nutné i druhý zasažený objekt. Přesný rozsah škod se zjišťuje, mají jít do stamilionů. Česká televize natáčela přímo na místě.
před 3 hhodinami

VideoŠkoda na chovu zasaženém ptačí chřipkou v Kosičkách je kolem 300 milionů korun

Hasiči ve Starém Bydžově zasahovali kvůli ptačí chřipce v chovu kachen. V oblasti jde podle nich o sedmé ohnisko, veškerou drůbež musí utratit. Rizika nákazy se Chlumecko nezbavilo, uhynulá drůbež byla k nalezení u obce Písek, poprvé přitom už v lednu. Největší škodu kvůli infekci letos v oblasti utrpěli farmáři z Kosiček, a to kolem 300 milionů. Nemoc do jedné z pěti zasažených hal pronikla z blízké kachní farmy Pereny. Nosnic v Kosičkách ztratili 236 tisíc a denně přicházejí na tržbách z vajec o miliony. Chov budou zkoušet obnovit v srpnu.
před 4 hhodinami

Rekonstrukce tramvajové trati v Plzni komplikuje dopravu, práce nabírají zpoždění

V Plzni začala dopravně nejnáročnější fáze rekonstrukce tramvajové trati ze Skvrňan do centra města. Nově je výrazně omezen provoz na frekventované křižovatce u Nového divadla. Stavební práce, které Plzeň vyjdou na necelých 140 milionů korun, začaly loni v říjnu. Vedení města doufá, že se je stavební firmě podaří dokončit do květnových Slavností svobody.
před 5 hhodinami

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 15 hhodinami

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
22. 3. 2026

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
22. 3. 2026
Načítání...