Pět obcí na Hodonínsku nesouhlasí se záměrem slovenské firmy vybudovat u hranic s Českem větrný park. Obávají se, že by větrné elektrárny přinesly hluk a narušily panorama i životní prostředí. To slovenská společnost odmítá, argumentuje praxí ze zahraničí i potřebou obnovitelného zdroje energie.
Slovenská firma chce poblíž hranic vybudovat větrné elektrárny. Moravským obcím se záměr nelíbí
8 minut
Slovenská firma chce v příhraničí stavět větrné elektrárny, českým obcím se to nezamlouvá
Jedna z turbín větrné elektrárny by měla vyrůst na horizontu zhruba osm set metrů od zástavby Sudoměřic. Další pak podél hranic, i v těsné blízkosti Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty.
Zastupitelé pěti dotčených obcí v Jihomoravském kraji výstavbu zásadně odmítají, vyjádření poslali ministerstvu životního prostředí. Mají strach z hluku i vibrací. „Při plánované výšce dvě stě až dvě stě padesát metrů, jak se uvádí ve studii, to bude mít zásadní vliv na krajinu a vzhled krajiny jako takové,“ poznamenal starosta Sudoměřic František Mikéska (KDU-ČSL).
Podle investora větrný park přírodu neohrozí a vyrobí elektřinu pro tři procenta slovenských domácností. „Výsledkem studií je, že žádné negativní vlivy na zdraví a kvalitu života a zvířat nebyly identifikované,“ řekl mluvčí SPP Ondrej Šebesta. Slovenská společnost by chtěla začít stavět za dva roky, plánem se teď zabývají slovenští ministerští úředníci.
V Břežanech si lidé zvykli, obec má víc peněz
Největší větrný park na samotné jižní Moravě vznikl před devatenácti lety u Břežan na Znojemsku. „Výhodou jsou peníze do rozpočtu, v současné době za těch pět větrníků, co tu máme, je to 148 tisíc korun ročně,“ přiblížila starostka Břežan Jana Surovcová (nestr.). „Zvykli jsme si na to dobře, nepřekáží nám to,“ poznamenala obyvatelka obce Marcela Bodolocká.
Přesto jsou v regionu větrné elektrárny spíš raritou. Po jedné turbíně je u Brna, Bantic a Tulešic. Velký větrný park plánuje německá firma vybudovat při hranicích s Rakouskem. Břežanskou pětici turbín mají brzy nahradit dvě větší a výkonnější.
„Čekalo se dlouho na souhlasné stanovisko vojáků. Teď můžeme pokračovat v projektu,“ uvedla jednatelka WEB Větrná energie Michaela Lužová. Větší elektrárna by měla do obecního rozpočtu přinést pětinásobek současných peněz. Slovenský projekt s financemi pro zahraniční obce, tedy ty české, nepočítá.
Vláda chce větrnou energii podpořit
Předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček nesouhlasné postoje obcí k větrným elektrárnám nechápe. „Hlava mi nebere, když po patnácti letech provozu větrných elektráren u nás lidé používají stále stejné argumenty. Elektrárny musí plnit hlukové normy. Zkušený developer nenavrhuje špatné místo pro elektrárnu z důvodu tolerance a porušování hlukových limitů,“ řekl.
Janeček také odmítá názor, že by v Česku byly špatné větrné podmínky. To, že se větrné elektrárny v minulosti u nás příliš nebudovaly, bylo podle něj způsobeno chybou komunikace s veřejností a dlouhodobou absencí politické podpory.
V Česku jsou větrné elektrárny u stovky obcí a vyrobí energii pro šest set tisíc domácností. Energie vyrobená z větru se podílí na spotřebovaném objemu jen zhruba jedním procentem. Současná vláda to chce změnit. V návrhu státní energetické koncepce počítá s tím, že by se v příštích letech výrazně zjednodušil proces povolování výstavby větrných elektráren, aby v roce 2030 tvořila elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů třicet sedm procent celkového objemu.
