Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
Autoři nové studie upozornili na „zelené dilema“, před nímž stojí Čína a možná i další země, které se pokoušejí nahradit spalování fosilních paliv pomocí fotovoltaiky. Při detailní analýze fotovoltaiky ve 2300 čínských okresech zjistili, že nasazení obrovského počtu panelů v krajině vede ke snížení rozmanitosti ptačích druhů.
Příčinou je podle vědců fakt, že masivní nasazení velkého množství panelů způsobuje jednak odlesňování, ale také úbytek zemědělské půdy a volné krajiny. Všechna tato místa jsou přirozenými hnízdišti ptáků, takže když je nahradí obrovská pole fotovoltaiky, ptáci tak přicházejí o místa vhodná k hnízdění a rozmnožování.
„Hlavním poselstvím není zpomalit přechod na obnovitelné zdroje energie, ale zajistit, aby rozvoj solární energie byl ekologicky promyšlenější,“ uvedli autoři výzkumu, kteří vyučují na Nankingské univerzitě informačních věd a technologií.
Čína a fotovoltaika
Peking si stanovil ambiciózní cíl dosáhnout uhlíkové neutrality země do roku 2060. V rámci těchto snah se pustil do revoluce v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2024 dosáhla plocha solárních elektráren odhadovaných 4520 čtverečních kilometrů – což odpovídá rozloze celého Pardubického kraje. Oficiální plán říká, že do roku 2060 bude solární energie tvořit 45 procent tamního energetického mixu, jemuž stále ještě dominuje uhlí.
Čína se ale při výstavbě svých solárních parků rozhodla pro poněkud odlišný přístup než Evropa. Její plány nevycházejí z analýz dostupného slunečního svitu ani přístupného území, které by výstavba nepoškodila, ale z vládních pětiletých plánů na podporu hospodářského rozvoje ve vybraných regionech. Zjednodušeně řečeno se staví tam, kde vláda rozhodne.
Tento rozdílný přístup, kdy některé regiony nemají stále téměř žádnou fotovoltaiku, ale jiné jsou černými panely už hustě poseté, využili vědci, aby popsali, jaký dopad to má na ekosystémy. Mohli tak porovnat důsledky ve 2344 okresech po celé Číně v letech 2014 až 2023, samozřejmě při analýze zohlednili také spoustu dalších faktorů, jež mohly mít nějaký dopad na početnost ptačích druhů – včetně počasí, socioekonomických podmínek a řady dalších.
Výsledky byly sice poměrně mírné, ale statisticky byly v datech jasně vidět – intenzivnější nasazení bylo spojené se sníženou ptačí biodiverzitou. Tyto souvislosti byly silnější v bohatších a nepouštních regionech. K výraznému úbytku přitom došlo jak u stálých, tak u stěhovavých ptáků, ale druhy z horských ekosystémů, které se pro solární farmy příliš nehodí, zůstaly tímto úbytkem prakticky nedotčené. Všechny tyto důkazy naznačují, že nejde jen o náhodnou souvislost, ale o souvislost příčinnou, tedy že solární elektrárny ve velkém množství postavené bez ohledu na přírodu snižují rozmanitost ptactva.
Nedostatečná ochrana
Nedá se přitom říct, že by Čína úplně zanedbala ochranu své přírody, spíše podcenila dopady. Při stavbě solárních farem se totiž hledělo na to, aby neubylo zeleně, problém je v tom, že ubylo její rozmanitosti. A méně rozmanitých druhů rostlin snižuje různorodost hmyzu a z krajiny pak mizí i ptačí druhy, které nenajdou dostatek potravy.
„Ptáci slouží jako účinná indikátorová skupina pro hodnocení biologické rozmanitosti ve velkém měřítku,“ podotýkají autoři s tím, že právě opeřenci patří mezi několik málo skupin živočichů, pro které jsou snadno dostupné údaje o početnosti v čase i prostoru. Autoři se sice zabývali solární energií, problémy, které identifikovali, se ale podle nich vztahují zřejmě i na jiné formy obnovitelné energie, jako jsou například větrné elektrárny.
Vědci předložili řadu doporučení, mezi něž patří směrování velkých solárních projektů do lokalit s nižším ekologickým konfliktem, provádění důkladnějších posouzení jednotlivých lokalit a omezení změny územního využití v produktivních oblastech bohatých na biotopy. „Rozvoj čisté energie a ochrana biologické rozmanitosti se nemusí vzájemně vylučovat, ale pečlivý výběr lokalit a opatření na ochranu biologické rozmanitosti jsou nezbytné,“ dodali.
Situace Evropy
Pozoruhodné je, že výsledky z Evropy jsou zcela opačné. I na starém kontinentu se celá řada výzkumů věnovala stejné otázce, tedy zda výstavba obnovitelných zdrojů nemůže uškodit ekosystémům. A vědci se zaměřili i na fotovoltaiku.
V tomto případě studie ukázaly vyšší rozmanitost ptactva v krajině, kde se vyskytují solární panely. Ukazují to výzkumy z Polska, Velké Británie i ze Slovenska. Jak je to možné? Evropské studie argumentují tím, že pozitivní efekt vychází hlavně z toho, že se na půdě využité pro soláry méně intenzivně hospodaří, využívá méně chemie i pesticidů a také je méně rozbitá lidskými zásahy. Negativní dopad se v Evropě vyskytuje jen v chráněných oblastech, kde by se ale stejně takové stavby budovat neměly.
Významnou roli může hrát i odlišný přístup Číny k rozloze solárních parků. Čína totiž buduje na evropské poměry extrémně rozlehlé elektrárny. Nejrozsáhlejší projekty tam dosahují jednotek až desítek GW na jedné lokalitě – například Talatan Solar Park v provincii Čching-chaj má kapacitu asi 21 GW a rozlohu okolo 420 kilometrů čtverečních. Pro srovnání to přibližně odpovídá celé rozloze Jizerských hor v Česku. Čína v současnosti provozuje pět z patnácti největších solárních elektráren světa.
Evropa se pohybuje v úplně jiných řádech. Zatím největší evropský projekt je fotovoltaická farma Francisco Pizarro Solar Plant ve Španělsku s výkonem 590 MW, což je jen zlomek výkonu (a tedy i rozlohy) čínských megaprojektů.
Zdá se tedy, že evropský přístup sice nedokáže kontinentu přinést tak rychle tolik elektřiny jako ten čínský, ale má menší negativní dopady, a dokonce krajině a tedy i lidem, kteří ji obývají, pomáhá.
