Fotovoltaika strana 2 z 3

Evropská směrnice o udržitelnosti uloží podnikům povinnost zveřejňovat, jak na tom jsou v odpovědnosti vůči životnímu prostředí, zaměstnancům i celé společnosti. Součástí má být i kalkulace uhlíkové stopy. Do budoucna budou tato data hrát roli při získávání úvěrů nebo oslovování investorů.

Poptávka po řemeslnících stále převyšuje nabídku. Důvodem je vedle jejich dlouhodobého nedostatku i vyšší zájem o investice do energeticky úsporných opatření. Kalendáře zakázek jsou tak plné na několik měsíců dopředu.

Po letní pauze bude opět možnost žádat o dotace na úsporná opatření, například zateplení nebo solární panely. Státní fond životního prostředí od podzimu z peněz Evropské unie posílí síť bezplatných poradenských center. Ulevit by mohla i odborníkům, kteří zpracovávají projekty a posudky potřebné k žádostem.

Solární elektrárny se po otřesech na trhu s energiemi staly vyhledávanou a dostupnou alternativou, která je šetrnější k životnímu prostředí. S jejich rozšířením ale zároveň vyvstává otázka nad jejich osudem poté, co doslouží. Nově vznikající společnosti teď hledají pro vysloužilé solární panely ekologické využití. Některé se podaří opravit, jiné slouží třeba jako zdroj skla k pískování.

V Česku bylo během prvního pololetí zprovozněno 45 197 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 487 megawattů. Počet instalovaných zařízení je téměř o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok, průměrná velikost elektráren tak postupně roste. Výsledky z pololetí představila ve čtvrtek Solární asociace. V současnosti je v tuzemsku přes 130 330 fotovoltaických elektráren s výkonem 2,97 gigawattu.

V Česku přibývá takzvaných balkonových fotovoltaik. Řadě Čechů se díky jejich jednoduchému zapojení do zásuvky daří snížit účty za energie. Velká část z těchto zařízení ale může způsobovat problémy distributorům, některé balkonové elektrárny totiž umí posílat zpět do sítě i nevyužitou elektřinu. Podle prodejců se právě tyto fotovoltaiky dostávají na tuzemský trh z Německa, kde jsou přetoky – na rozdíl od Česka – povolené. Prodej takových elektráren je ale i na tuzemském trhu legální. Za jejich provoz nicméně hrozí penále. Podle distributorů majitelé elektráren jejich využívání nehlásí.

Dceřiná společnost pražského dopravního podniku (DPP) Pražská strojírna dokončila na střechách hal a skladů ve svém areálu ve Vinoři největší fotovoltaickou elektrárnu v metropoli. Informovali o tom zástupci firmy a vedení magistrátu. Solární panely budou podle ředitele strojíren Roberta Masaroviče po většinu roku schopny dodávat veškerou elektřinu, kterou podnik spotřebuje, a ještě zhruba třetina zbyde k prodeji do distribuční sítě. Vybudování elektrárny stálo 27 milionů korun.

Energetický holding Malina (EHM), kterému lidé na zálohách na fotovoltaiku poslali miliardu korun, v květnu vyhlásil insolvenci a zákazníci dodnes nemají ani své peníze, ani objednané zařízení. Bývalí vysoce postavení manažeři holdingu a také interní dokumenty svědčí o vysokých provizích, přemrštěných reklamách, večírcích, nákupech značkového zboží nebo výjezdech do luxusních destinací. A stamiliony pak zřejmě skončily i v čínské firmě jednoho ze spolumajitelů holdingu Malina. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnovali Dalibor Bártek a Zuzana Černá.

V Česku letos přibude přes tisíc megawattů nových fotovoltaik, očekává Solární asociace. Růst tohoto odvětví podle nich potáhnou velké instalace. Zájem domácností kvůli snížení cen elektřiny i krachu jednoho dodavatele totiž mírně polevil a asociace se obává, aby omezení dotací v rámci vládního balíčku neohrozilo celý sektor obnovitelných zdrojů.

Před pár dny insolvenční soud poslal Energetický holding Malina (EHM) do úpadku. Firma, která v době energetické krize lákala tisíce zákazníků na budování fotovoltaiky a velké úspory za energie, stihla za rok a půl působení nakumulovat dluhy skoro 1,5 miliardy korun. Na účtech jí ale podle zjištění Zuzany Černé a Dalibora Bártka z týmu Reportéři ČT zbylo asi jen jedenáct milionů, tedy zlomek částky.

Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení s Energetickým Holdingem Malina. Učinil tak na návrh vedení podniku, které žádá o povolení k reorganizaci firmy. Soud zároveň vyzval všechny věřitele k přihlášení jejich pohledávek. Vyplývá to z insolvenčního rejstříku. Na zahájení řízení upozornil server Seznam Zprávy. Firma, která je dodavatelem solárních elektráren a tepelných čerpadel, se potýká s problémy se zajištěním velkého množství zakázek.

Vedení Energetického Holdingu Malina podalo k Městskému soudu v Praze insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení reorganizace společnosti. Firma chce dodělat všechny zakázky klientů, uvedla v tiskové zprávě.  Holding je dodavatelem solárních elektráren a tepelných čerpadel. V médiích se objevily informace, že jeho klienti marně čekají i několik měsíců na instalace fotovoltaických panelů nebo na dokončení zakázek.

Ministerstvo životního prostředí chce v nejbližších dnech předložit vládě novelu, která umožní instalaci fotovoltaických panelů nad ovocnými sady nebo vinicemi. V zahraničí už to funguje, v Česku ale něco takového zatím nebylo možné. Pěstitelé na tom vydělají a panely jim navíc ochrání plody.

Identifikační průkazy energetických poradců poskytujících asistenci v Nové zelené úsporám Light (NZÚ Light) a informační příručky s praktickými radami k zateplení jednotlivých konstrukcí domu. To jsou novinky v dotačním programu Nová zelená úsporám Light, které představilo ministerstvo životního prostředí. Informační příručky pomohou ochránit žadatele z nejzranitelnějších skupin obyvatel před zneužitím podvodných firem. Příručky jsou od pondělí dostupné na webu programu. O dotaci si požádalo 20 631 lidí, oznámil šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL).

Hodlá cílit na energetiku bez emisí, hlavně na jádro. Elektřina by se měla vyrábět tam, kde se spotřebovává, a každý by měl mít zatepleno, řekl nový ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v Interview ČT24. Poznamenal, že každý objekt v Česku by měl mít v budoucnu fotovoltaiku v kombinaci s baterií pro vlastní spotřebu.

Ministerstvo životního prostředí hledá místa, kde půjde rychle a bez překážek budovat elektrárny z obnovitelných zdrojů. Například větších solárních elektráren vzniká ve srovnání s těmi na střechách domů pořád minimum. Větrné elektrárny pak nepřibývají vůbec. Místní se jim často brání, což dokazují i referenda v obcích, která proběhla s prvním kolem prezidentských voleb.

Kvůli zdražování a nejistotě z války na Ukrajině rozjeli loni Češi výrobu solární energie ve velkém. Zprovoznili téměř 34 tisíc fotovoltaik s celkovým maximálním výkonem 290 megawattů, což je mnohonásobně více než rok předtím. Panely se spustily hlavně na střechách domácností, ale přibývat začalo i firemních instalací, s čímž rostl i výkon. Čím dál více majitelů fotovoltaik svou elektřinu také skladuje. Všechny baterie na českém území už mají kapacitu 484 megawatthodin, což je teoreticky dost pro několik stovek domácností na celý rok.

Malaunay, malé město v Normandii, si dokáže vyrobit vlastní energii a je příkladem cesty k energetické nezávislosti. Pozoruhodný projekt, který vznikl před sedmi lety, zaručuje obyvatelům obce stejné ceny a energetickou stabilitu. Slouží jako jistota v době, kdy francouzská vláda připravuje zemi na možné lednové výpadky proudu.

Sněmovna schválila změny v řízení Národní sportovní agentury, která rozděluje sportovní dotace. Poslanci také podpořili změnu, díky které by stavby malých elektráren z obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů už nemusely potřebovat povolení stavebního úřadu. Podle novely nebudou potřebovat ani licenci Energetického regulačního úřadu. Dosud nebylo povolení potřeba jen u elektráren do deseti kilowattů. Sněmovna v úvodním kole také podpořila vládní návrh, který ruší Nejvyšší stavební úřad a čistě státní stavební správu. Zachovává stavební úřady na obcích.

Drahé energie dopadají také na fungování bytových družstev a sdružení vlastníků. Stále více se poohlížejí po alternativních dodávkách elektřiny, například díky fotovoltaice. Na divácké dotazy v pořadu Drahé Česko odpovídal Stanislav Gaj, vedoucí projektu Domy sobě.

Panelový dům ve vyloučené lokalitě Janov v Litvínově na severu Čech začal zřejmě jako první v kraji vyrábět svou vlastní elektřinu. S nápadem přišel zástupce domovní správy, který zařídil montáž tepelných čerpadel i fotovoltaické elektrárny na střechu. Díky tomu dům na energiích uspoří zatím čtyřicet procent.

Zájem Čechů o dotace na fotovoltaiku a tepelná čerpadla je letos rekordní. Stát v tomto roce přijal už více než 56 tisíc žádostí, což je téměř čtyřikrát víc než v loňském roce. Zvýšenou poptávku zaznamenávají firmy napříč celou republikou. V některých případech nestíhají. Zájemci si tak mohou počkat i o několik měsíců déle.

Pomoci majitelům domů s rozhodováním, zda a jak mohou na své památkové objekty umísťovat fotovoltaické panely, má nová metodika Národního památkového ústavu (NPÚ). Rozlišuje různé stupně ochrany od kulturní památky, kde se budou podle ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové i nadále povolovat jen výjimečně, přes památkové rezervace a zóny po chráněná území. V těch by lidé měli mít možnost za určitých podmínek panely na střechy či fasády instalovat. Zástupci NPÚ a ministerstva kultury ve čtvrtek metodiku prezentovali novinářům.

Tisíce domácností si letos pořídily vlastní fotovoltaiku, naopak velké elektrárny se skoro nestaví, i když stát nabízí firmám miliardové dotace. Nepodařilo se totiž zatím zjednodušit ani zrychlit povolování staveb. O prvních změnách už jednají poslanci, další ministerstvo průmyslu připravuje.