Fotovoltaika strana 2 z 3

Energetický holding Malina (EHM), kterému lidé na zálohách na fotovoltaiku poslali miliardu korun, v květnu vyhlásil insolvenci a zákazníci dodnes nemají ani své peníze, ani objednané zařízení. Bývalí vysoce postavení manažeři holdingu a také interní dokumenty svědčí o vysokých provizích, přemrštěných reklamách, večírcích, nákupech značkového zboží nebo výjezdech do luxusních destinací. A stamiliony pak zřejmě skončily i v čínské firmě jednoho ze spolumajitelů holdingu Malina. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnovali Dalibor Bártek a Zuzana Černá.

V Česku letos přibude přes tisíc megawattů nových fotovoltaik, očekává Solární asociace. Růst tohoto odvětví podle nich potáhnou velké instalace. Zájem domácností kvůli snížení cen elektřiny i krachu jednoho dodavatele totiž mírně polevil a asociace se obává, aby omezení dotací v rámci vládního balíčku neohrozilo celý sektor obnovitelných zdrojů.

Před pár dny insolvenční soud poslal Energetický holding Malina (EHM) do úpadku. Firma, která v době energetické krize lákala tisíce zákazníků na budování fotovoltaiky a velké úspory za energie, stihla za rok a půl působení nakumulovat dluhy skoro 1,5 miliardy korun. Na účtech jí ale podle zjištění Zuzany Černé a Dalibora Bártka z týmu Reportéři ČT zbylo asi jen jedenáct milionů, tedy zlomek částky.

Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení s Energetickým Holdingem Malina. Učinil tak na návrh vedení podniku, které žádá o povolení k reorganizaci firmy. Soud zároveň vyzval všechny věřitele k přihlášení jejich pohledávek. Vyplývá to z insolvenčního rejstříku. Na zahájení řízení upozornil server Seznam Zprávy. Firma, která je dodavatelem solárních elektráren a tepelných čerpadel, se potýká s problémy se zajištěním velkého množství zakázek.

Vedení Energetického Holdingu Malina podalo k Městskému soudu v Praze insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení reorganizace společnosti. Firma chce dodělat všechny zakázky klientů, uvedla v tiskové zprávě.  Holding je dodavatelem solárních elektráren a tepelných čerpadel. V médiích se objevily informace, že jeho klienti marně čekají i několik měsíců na instalace fotovoltaických panelů nebo na dokončení zakázek.

Ministerstvo životního prostředí chce v nejbližších dnech předložit vládě novelu, která umožní instalaci fotovoltaických panelů nad ovocnými sady nebo vinicemi. V zahraničí už to funguje, v Česku ale něco takového zatím nebylo možné. Pěstitelé na tom vydělají a panely jim navíc ochrání plody.

Identifikační průkazy energetických poradců poskytujících asistenci v Nové zelené úsporám Light (NZÚ Light) a informační příručky s praktickými radami k zateplení jednotlivých konstrukcí domu. To jsou novinky v dotačním programu Nová zelená úsporám Light, které představilo ministerstvo životního prostředí. Informační příručky pomohou ochránit žadatele z nejzranitelnějších skupin obyvatel před zneužitím podvodných firem. Příručky jsou od pondělí dostupné na webu programu. O dotaci si požádalo 20 631 lidí, oznámil šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL).

Hodlá cílit na energetiku bez emisí, hlavně na jádro. Elektřina by se měla vyrábět tam, kde se spotřebovává, a každý by měl mít zatepleno, řekl nový ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v Interview ČT24. Poznamenal, že každý objekt v Česku by měl mít v budoucnu fotovoltaiku v kombinaci s baterií pro vlastní spotřebu.

Ministerstvo životního prostředí hledá místa, kde půjde rychle a bez překážek budovat elektrárny z obnovitelných zdrojů. Například větších solárních elektráren vzniká ve srovnání s těmi na střechách domů pořád minimum. Větrné elektrárny pak nepřibývají vůbec. Místní se jim často brání, což dokazují i referenda v obcích, která proběhla s prvním kolem prezidentských voleb.

Kvůli zdražování a nejistotě z války na Ukrajině rozjeli loni Češi výrobu solární energie ve velkém. Zprovoznili téměř 34 tisíc fotovoltaik s celkovým maximálním výkonem 290 megawattů, což je mnohonásobně více než rok předtím. Panely se spustily hlavně na střechách domácností, ale přibývat začalo i firemních instalací, s čímž rostl i výkon. Čím dál více majitelů fotovoltaik svou elektřinu také skladuje. Všechny baterie na českém území už mají kapacitu 484 megawatthodin, což je teoreticky dost pro několik stovek domácností na celý rok.

Malaunay, malé město v Normandii, si dokáže vyrobit vlastní energii a je příkladem cesty k energetické nezávislosti. Pozoruhodný projekt, který vznikl před sedmi lety, zaručuje obyvatelům obce stejné ceny a energetickou stabilitu. Slouží jako jistota v době, kdy francouzská vláda připravuje zemi na možné lednové výpadky proudu.

Sněmovna schválila změny v řízení Národní sportovní agentury, která rozděluje sportovní dotace. Poslanci také podpořili změnu, díky které by stavby malých elektráren z obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů už nemusely potřebovat povolení stavebního úřadu. Podle novely nebudou potřebovat ani licenci Energetického regulačního úřadu. Dosud nebylo povolení potřeba jen u elektráren do deseti kilowattů. Sněmovna v úvodním kole také podpořila vládní návrh, který ruší Nejvyšší stavební úřad a čistě státní stavební správu. Zachovává stavební úřady na obcích.

Drahé energie dopadají také na fungování bytových družstev a sdružení vlastníků. Stále více se poohlížejí po alternativních dodávkách elektřiny, například díky fotovoltaice. Na divácké dotazy v pořadu Drahé Česko odpovídal Stanislav Gaj, vedoucí projektu Domy sobě.

Panelový dům ve vyloučené lokalitě Janov v Litvínově na severu Čech začal zřejmě jako první v kraji vyrábět svou vlastní elektřinu. S nápadem přišel zástupce domovní správy, který zařídil montáž tepelných čerpadel i fotovoltaické elektrárny na střechu. Díky tomu dům na energiích uspoří zatím čtyřicet procent.

Zájem Čechů o dotace na fotovoltaiku a tepelná čerpadla je letos rekordní. Stát v tomto roce přijal už více než 56 tisíc žádostí, což je téměř čtyřikrát víc než v loňském roce. Zvýšenou poptávku zaznamenávají firmy napříč celou republikou. V některých případech nestíhají. Zájemci si tak mohou počkat i o několik měsíců déle.

Pomoci majitelům domů s rozhodováním, zda a jak mohou na své památkové objekty umísťovat fotovoltaické panely, má nová metodika Národního památkového ústavu (NPÚ). Rozlišuje různé stupně ochrany od kulturní památky, kde se budou podle ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové i nadále povolovat jen výjimečně, přes památkové rezervace a zóny po chráněná území. V těch by lidé měli mít možnost za určitých podmínek panely na střechy či fasády instalovat. Zástupci NPÚ a ministerstva kultury ve čtvrtek metodiku prezentovali novinářům.

Tisíce domácností si letos pořídily vlastní fotovoltaiku, naopak velké elektrárny se skoro nestaví, i když stát nabízí firmám miliardové dotace. Nepodařilo se totiž zatím zjednodušit ani zrychlit povolování staveb. O prvních změnách už jednají poslanci, další ministerstvo průmyslu připravuje.

Nastavení nižšího cenového stropu pro enegie by bylo nezodpovědné, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Větší plošná podpora by podle něj příliš zasáhla státní rozpočet a přijatá opatření tak jsou podle něj „schůdným kompromisem“. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, kde o energetických otázkách diskutovali i europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer (TOP 09), předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Vysoké teploty, které v současnosti panují, snižují účinnost solárních panelů fotovoltaických elektráren. Nejvyšší účinnost mívají solární elektrárny na konci jara či začátkem léta, kdy je dobrá rovnováha mezi počtem slunečních hodin a teplotou kolem 25 stupňů Celsia. Pokud se teploty přibližují čtyřicítce, může dojít v zemích s rozvinutou solární energetikou k významnému poklesu výroby elektřiny.

Stále víc obcí a měst se snaží o energetickou soběstačnost. Podle Sdružení místních samospráv se o vlastní zdroje zajímá už čtvrtina radnic. Rozšiřují například  plynové stanice, nejvíce ale využívají fotovoltaiku.

Solární elektrárny jsou logicky spojené se slunečním světlem a možnost jejich fungování v noci se až donedávna zdála být úplným nesmyslem. Vědci z Univerzity Nového Jižního Walesu ale vymysleli řešení, jak energii Slunce zachycovat i v noci, kdy paprsky na zemský povrch nedopadají. Jejich metoda ještě bude potřebovat zdokonalení, autoři ale věří, že jsou na dobré cestě.

Zájem domácností o nové zdroje elektřiny a tepla vzrostl v prvním čtvrtletí ve srovnání s loňskem čtyřnásobně. Vyplývá to z žádostí o státní podporu. Poptávka je hlavně po fotovoltaice a tepelných čerpadlech. Firmy se tak nyní snaží posílit své kapacity, ale ne všude se výměna stihne do zimy.

Čerpání části evropských peněz z Národního plánu obnovy je ohrožené. Část programů nabírá zpoždění, navíc jsou kvůli vysoké inflaci projekty náročnější pro státní rozpočet. Celkem si mají podniky a instituce rozdělit do roku 2026 skoro 200 miliard korun.

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny v Evropské unii se v roce 2020 zvýšil na 37 procent z 34 procent v roce 2019. Ve středeční zprávě o tom informoval statistický úřad Eurostat. Největší podíl v rámci EU vykázalo Rakousko, zatímco Česká republika patřila mezi pět zemí s nejnižším podílem.