Program „Nová zelená úsporám“ za dobu fungování vyplatil 91 miliard korun

3 minuty
Události: Jak se v Česku renovuje
Zdroj: ČT24

Dotační program podporující renovace budov, jejich zateplení a zvýšení energetické udržitelnosti bude pokračovat v podobě kombinace výhodného úvěru a dotace, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na konferenci Nová zelená úsporám (NZÚ) k 15. výročí programu. Resort schválil za dobu fungování NZÚ 412 tisíc žádostí za více než 91 miliard korun.

„Určitě to musí být tak, jak jsme začali Oprav dům po babičce. Kombinace investiční podpory a výhodného úroku tak, aby si lidé mohli renovaci dovolit,“ uvedl Hladík. V tomto modelu lidem se splácením úvěru s výhodným úrokem pomohou podle ministra kromě dotací také peníze naspořené díky menší spotřebě energií.

Oprav dům po babičce je jeden z programů Nové zelené úsporám. Na komplexní zateplení je možné přes program získat od některých bank výhodnější, maximálně 3,5procentní úvěr, nebo až jeden milion korun. U menších rekonstrukcí, jako jsou například výměna oken a dveří, zateplení fasády, střechy, stropu či podlahy, lze zažádat maximálně o 150 tisíc korun. Dotace ale nesmí přesáhnout více než polovinu realizačních výdajů. Prostřednictvím programu rozdělí stát mezi žadatele 40 miliard korun.

NZÚ bude podle Hladíka po vzoru programu Oprav dům po babičce podporovat komplexní renovace. Díky využití výhodnějšího úvěru pak na tyto renovace podle ministra dosáhnou i domácnosti se středními nebo nižšími příjmy. „Je tam i možnost pro lidi, kteří třeba nemají naspořeno několik set tisíc korun nebo milion, milion a půl korun, dosáhnout na komplexní renovaci,“ doplnil.

V podprogramu s názvem Light schválilo ministerstvo 86 tisíc žádostí za více než deset miliard korun. O dotaci z programu Oprav dům po babičce, který slouží ke komplexnímu zateplení nemovitostí, si zatím zažádalo 5600 lidí, a to o celkem zhruba 5,5 miliardy korun.

V dalším období bude podle odborníků potřeba zrychlit tempo renovací na tři procenta budov ročně, tedy proti dnešku na trojnásobek, aby byly do roku 2050 co nejekologičtější.

Společná metodika ministerstev životního prostředí a kultury u cenných budov

Od roku 2021 bylo z NZÚ schváleno 112 žádostí na renovace architektonicky a historicky cenných budov, uvedl Hladík. Renovace těchto budov mohou být podle ministra komplikovanější a nákladnější. Resorty životního prostředí a kultury v současnosti pracují na společné metodice, jak při rekonstrukcích těchto budov postupovat. Hladík předpokládá, že by se metodika mohla podařit domluvit v následujících týdnech.

„Cílem připravované metodiky je hledat opatření, která zvýší kvalitu užívání těchto budov, sníží jejich energetickou náročnost a současně pomohou zachovat to, co je na nich skutečně hodnotné. K financování takových renovací mohou majitelé využít různé typy dotací, například z programu NZÚ nebo Modernizačního fondu,“ sdělil Hladík.

Dotace až na polovinu výdajů

Standardní program NZÚ spravuje Státní fond životního prostředí (SFŽP) a podporuje všechny kategorie zateplování. Je tedy možné žádat o dotaci i na základní či dílčí zateplení. Čerpat mohou majitelé rodinných domů, ale i bytových domů, kde žijí senioři, rodiny pobírající příspěvek na bydlení nebo lidé se třetím stupněm invalidity. Dotace mohou pokrýt až polovinu výdajů a vyplácí se po realizaci investice.

Žadatelé, kteří zateplí svůj dům komplexně, mohou získat až 950 tisíc korun. U novostaveb se podpora týká staveb v nejvyšším energetickém standardu a výše dotace činí nejvýš 535 tisíc korun. U podpory na rodinné domy mohou domácnosti získat bonusy pro znevýhodněné regiony, stejně jako bonusy za kombinace opatření.

Cílem programu NZÚ Light je podle ministerstva životního prostředí okamžitá finanční podpora pro seniory a domácnosti s nižšími příjmy na rychlé a jednoduché zateplení domů. Ve srovnání s klasickou verzí programu se peníze vyplácejí předem. O dotace z NZÚ Light mohou žádat také majitelé bytů a společenství vlastníků jednotek, ve kterých bylo renovováno alespoň 75 procent objektu. Na dílčí zateplení je možné čerpat až 250 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...