Program „Nová zelená úsporám“ za dobu fungování vyplatil 91 miliard korun

Nahrávám video

Dotační program podporující renovace budov, jejich zateplení a zvýšení energetické udržitelnosti bude pokračovat v podobě kombinace výhodného úvěru a dotace, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na konferenci Nová zelená úsporám (NZÚ) k 15. výročí programu. Resort schválil za dobu fungování NZÚ 412 tisíc žádostí za více než 91 miliard korun.

„Určitě to musí být tak, jak jsme začali Oprav dům po babičce. Kombinace investiční podpory a výhodného úroku tak, aby si lidé mohli renovaci dovolit,“ uvedl Hladík. V tomto modelu lidem se splácením úvěru s výhodným úrokem pomohou podle ministra kromě dotací také peníze naspořené díky menší spotřebě energií.

Oprav dům po babičce je jeden z programů Nové zelené úsporám. Na komplexní zateplení je možné přes program získat od některých bank výhodnější, maximálně 3,5procentní úvěr, nebo až jeden milion korun. U menších rekonstrukcí, jako jsou například výměna oken a dveří, zateplení fasády, střechy, stropu či podlahy, lze zažádat maximálně o 150 tisíc korun. Dotace ale nesmí přesáhnout více než polovinu realizačních výdajů. Prostřednictvím programu rozdělí stát mezi žadatele 40 miliard korun.

NZÚ bude podle Hladíka po vzoru programu Oprav dům po babičce podporovat komplexní renovace. Díky využití výhodnějšího úvěru pak na tyto renovace podle ministra dosáhnou i domácnosti se středními nebo nižšími příjmy. „Je tam i možnost pro lidi, kteří třeba nemají naspořeno několik set tisíc korun nebo milion, milion a půl korun, dosáhnout na komplexní renovaci,“ doplnil.

V podprogramu s názvem Light schválilo ministerstvo 86 tisíc žádostí za více než deset miliard korun. O dotaci z programu Oprav dům po babičce, který slouží ke komplexnímu zateplení nemovitostí, si zatím zažádalo 5600 lidí, a to o celkem zhruba 5,5 miliardy korun.

V dalším období bude podle odborníků potřeba zrychlit tempo renovací na tři procenta budov ročně, tedy proti dnešku na trojnásobek, aby byly do roku 2050 co nejekologičtější.

Společná metodika ministerstev životního prostředí a kultury u cenných budov

Od roku 2021 bylo z NZÚ schváleno 112 žádostí na renovace architektonicky a historicky cenných budov, uvedl Hladík. Renovace těchto budov mohou být podle ministra komplikovanější a nákladnější. Resorty životního prostředí a kultury v současnosti pracují na společné metodice, jak při rekonstrukcích těchto budov postupovat. Hladík předpokládá, že by se metodika mohla podařit domluvit v následujících týdnech.

„Cílem připravované metodiky je hledat opatření, která zvýší kvalitu užívání těchto budov, sníží jejich energetickou náročnost a současně pomohou zachovat to, co je na nich skutečně hodnotné. K financování takových renovací mohou majitelé využít různé typy dotací, například z programu NZÚ nebo Modernizačního fondu,“ sdělil Hladík.

Dotace až na polovinu výdajů

Standardní program NZÚ spravuje Státní fond životního prostředí (SFŽP) a podporuje všechny kategorie zateplování. Je tedy možné žádat o dotaci i na základní či dílčí zateplení. Čerpat mohou majitelé rodinných domů, ale i bytových domů, kde žijí senioři, rodiny pobírající příspěvek na bydlení nebo lidé se třetím stupněm invalidity. Dotace mohou pokrýt až polovinu výdajů a vyplácí se po realizaci investice.

Žadatelé, kteří zateplí svůj dům komplexně, mohou získat až 950 tisíc korun. U novostaveb se podpora týká staveb v nejvyšším energetickém standardu a výše dotace činí nejvýš 535 tisíc korun. U podpory na rodinné domy mohou domácnosti získat bonusy pro znevýhodněné regiony, stejně jako bonusy za kombinace opatření.

Cílem programu NZÚ Light je podle ministerstva životního prostředí okamžitá finanční podpora pro seniory a domácnosti s nižšími příjmy na rychlé a jednoduché zateplení domů. Ve srovnání s klasickou verzí programu se peníze vyplácejí předem. O dotace z NZÚ Light mohou žádat také majitelé bytů a společenství vlastníků jednotek, ve kterých bylo renovováno alespoň 75 procent objektu. Na dílčí zateplení je možné čerpat až 250 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 1 hhodinou

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 2 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 7 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 8 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 9 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 9 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...