Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Nahrávám video
Události: Nová zelená úsporám napříště jinak
Zdroj: ČT24

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.

Pracovníci firmy poskytující foukanou izolaci dokáží připravit prostor na zateplování i během dopoledne. Velké množství jejích zákazníků využilo dotaci právě z programu na energeticky úsporné renovace bytových a rodinných domů Nová zelená úsporám.

„Spousta domácností, které se potýkaly s energetickou chudobou, najednou díky tomu, že mají doma zatepleno, díky pomoci od Evropské unie a taky státu, tohle dneska řešit nemusí,“ říká spoluzakladatel společnosti Blowin Nikolas Pátek.

Od loňského listopadu je ale dotační program zastavený, protože peníze se vyčerpaly. V budoucnu by podpora mohla být založená hlavně na výhodnějších půjčkách a poskytování záruk. „Hlavním motivátorem by nemělo být, že někdo dostane dotaci, ale třeba u zateplení by to mělo být to, že se po čase vyplatí,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu s tím, že nízkopříjmové či středněpříjmové domácnosti však podle něj na úvěr dosáhnou jen těžko, takže na ně chce změnu zaměřit.

„Ideální by bylo, aby se letos pokračovalo tak, jak navazovala předchozí vláda – že na to peníze jsou a že dvanáct miliard, které byly přislíbeny, do toho opravdu půjdou,“ oponuje Pátek. Financí však bude méně a mají směřovat jinam.

Podle ministra životního prostředí Petra Macinky (Motoristé) se pro letošní rok počítalo s příjmy do fondu ve výši dvanácti miliard. „Realita je ale bohužel taková, že teď pracujeme s částkou okolo 5,5 miliardy. Proto bude nezbytné primárně pokrývat mandatorní a kvazi-mandatorní výdaje, které se týkají hlavně financování dostupného bydlení,“ informoval.

Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se však domnívá, že Macinka finance nevyjednal. Označil ho za slabého ministra. „Je to vysmívání se lidem, protože Nová zelená úsporám je tady šestnáct let, pět vlád. A je to nejefektivnější způsob úspor energií,“ kritizoval.

Hladík společně s exministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) také spustili petici vyzývající k zachování původní podoby programu.

Změny v dotacích by dopadly i na firmy – vedle těch zabývajících se zateplením i na ty instalující solární elektrárny nebo tepelná čerpadla.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se vláda k programu v budoucnu vrátí.

Fotovoltaika i zateplování

Zelená úsporám, která později získala přívlastek „Nová“, podporuje renovace budov a úspory energií už od roku 2009. Doteď ji využilo asi šest set tisíc českých domácností. Většina v posledních pěti letech, což souvisí hlavně s energetickou krizí, ale i nastavením dotací.

V poslední dekádě stát rozdělil 95 miliard. Nejčastěji přispíval na fotovoltaiky, ale největší suma šla na zateplování.

Zdrojem dotací byl dlouho prodej emisních povolenek, později je stát financoval z Národního plánu obnovy na zmírnění dopadů covidové pandemie – a naposledy z Modernizačního fondu, který se opět plní z emisního obchodování. Jak to bude dál, není jasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 18 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 23 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...