Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Nahrávám video

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.

Pracovníci firmy poskytující foukanou izolaci dokáží připravit prostor na zateplování i během dopoledne. Velké množství jejích zákazníků využilo dotaci právě z programu na energeticky úsporné renovace bytových a rodinných domů Nová zelená úsporám.

„Spousta domácností, které se potýkaly s energetickou chudobou, najednou díky tomu, že mají doma zatepleno, díky pomoci od Evropské unie a taky státu, tohle dneska řešit nemusí,“ říká spoluzakladatel společnosti Blowin Nikolas Pátek.

Od loňského listopadu je ale dotační program zastavený, protože peníze se vyčerpaly. V budoucnu by podpora mohla být založená hlavně na výhodnějších půjčkách a poskytování záruk. „Hlavním motivátorem by nemělo být, že někdo dostane dotaci, ale třeba u zateplení by to mělo být to, že se po čase vyplatí,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu s tím, že nízkopříjmové či středněpříjmové domácnosti však podle něj na úvěr dosáhnou jen těžko, takže na ně chce změnu zaměřit.

„Ideální by bylo, aby se letos pokračovalo tak, jak navazovala předchozí vláda – že na to peníze jsou a že dvanáct miliard, které byly přislíbeny, do toho opravdu půjdou,“ oponuje Pátek. Financí však bude méně a mají směřovat jinam.

Podle ministra životního prostředí Petra Macinky (Motoristé) se pro letošní rok počítalo s příjmy do fondu ve výši dvanácti miliard. „Realita je ale bohužel taková, že teď pracujeme s částkou okolo 5,5 miliardy. Proto bude nezbytné primárně pokrývat mandatorní a kvazi-mandatorní výdaje, které se týkají hlavně financování dostupného bydlení,“ informoval.

Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se však domnívá, že Macinka finance nevyjednal. Označil ho za slabého ministra. „Je to vysmívání se lidem, protože Nová zelená úsporám je tady šestnáct let, pět vlád. A je to nejefektivnější způsob úspor energií,“ kritizoval.

Hladík společně s exministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) také spustili petici vyzývající k zachování původní podoby programu.

Změny v dotacích by dopadly i na firmy – vedle těch zabývajících se zateplením i na ty instalující solární elektrárny nebo tepelná čerpadla.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se vláda k programu v budoucnu vrátí.

Fotovoltaika i zateplování

Zelená úsporám, která později získala přívlastek „Nová“, podporuje renovace budov a úspory energií už od roku 2009. Doteď ji využilo asi šest set tisíc českých domácností. Většina v posledních pěti letech, což souvisí hlavně s energetickou krizí, ale i nastavením dotací.

V poslední dekádě stát rozdělil 95 miliard. Nejčastěji přispíval na fotovoltaiky, ale největší suma šla na zateplování.

Zdrojem dotací byl dlouho prodej emisních povolenek, později je stát financoval z Národního plánu obnovy na zmírnění dopadů covidové pandemie – a naposledy z Modernizačního fondu, který se opět plní z emisního obchodování. Jak to bude dál, není jasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 5 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 7 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 13 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.