Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Nahrávám video
Události: Nová zelená úsporám napříště jinak
Zdroj: ČT24

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.

Pracovníci firmy poskytující foukanou izolaci dokáží připravit prostor na zateplování i během dopoledne. Velké množství jejích zákazníků využilo dotaci právě z programu na energeticky úsporné renovace bytových a rodinných domů Nová zelená úsporám.

„Spousta domácností, které se potýkaly s energetickou chudobou, najednou díky tomu, že mají doma zatepleno, díky pomoci od Evropské unie a taky státu, tohle dneska řešit nemusí,“ říká spoluzakladatel společnosti Blowin Nikolas Pátek.

Od loňského listopadu je ale dotační program zastavený, protože peníze se vyčerpaly. V budoucnu by podpora mohla být založená hlavně na výhodnějších půjčkách a poskytování záruk. „Hlavním motivátorem by nemělo být, že někdo dostane dotaci, ale třeba u zateplení by to mělo být to, že se po čase vyplatí,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu s tím, že nízkopříjmové či středněpříjmové domácnosti však podle něj na úvěr dosáhnou jen těžko, takže na ně chce změnu zaměřit.

„Ideální by bylo, aby se letos pokračovalo tak, jak navazovala předchozí vláda – že na to peníze jsou a že dvanáct miliard, které byly přislíbeny, do toho opravdu půjdou,“ oponuje Pátek. Financí však bude méně a mají směřovat jinam.

Podle ministra životního prostředí Petra Macinky (Motoristé) se pro letošní rok počítalo s příjmy do fondu ve výši dvanácti miliard. „Realita je ale bohužel taková, že teď pracujeme s částkou okolo 5,5 miliardy. Proto bude nezbytné primárně pokrývat mandatorní a kvazi-mandatorní výdaje, které se týkají hlavně financování dostupného bydlení,“ informoval.

Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se však domnívá, že Macinka finance nevyjednal. Označil ho za slabého ministra. „Je to vysmívání se lidem, protože Nová zelená úsporám je tady šestnáct let, pět vlád. A je to nejefektivnější způsob úspor energií,“ kritizoval.

Hladík společně s exministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) také spustili petici vyzývající k zachování původní podoby programu.

Změny v dotacích by dopadly i na firmy – vedle těch zabývajících se zateplením i na ty instalující solární elektrárny nebo tepelná čerpadla.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se vláda k programu v budoucnu vrátí.

Fotovoltaika i zateplování

Zelená úsporám, která později získala přívlastek „Nová“, podporuje renovace budov a úspory energií už od roku 2009. Doteď ji využilo asi šest set tisíc českých domácností. Většina v posledních pěti letech, což souvisí hlavně s energetickou krizí, ale i nastavením dotací.

V poslední dekádě stát rozdělil 95 miliard. Nejčastěji přispíval na fotovoltaiky, ale největší suma šla na zateplování.

Zdrojem dotací byl dlouho prodej emisních povolenek, později je stát financoval z Národního plánu obnovy na zmírnění dopadů covidové pandemie – a naposledy z Modernizačního fondu, který se opět plní z emisního obchodování. Jak to bude dál, není jasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 4 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...