Valorizace penzí kompenzuje růst cen, říká Jurečka. Juchelka kritizuje její úpravu

Nahrávám video

Zvýšení důchodů plně kompenzuje zdražování, protože se valorizuje o inflační nárůst, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě o výši penzí a jejich růstu. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Aleše Juchelky (ANO) je ale zároveň nárůst jen o jednu třetinu růstu reálných mezd nedostačující, dříve šlo o polovinu. V Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou hosté hovořili také o důchodové reformě a nezaměstnanosti.

Z nových dat Národní rozpočtové rady, která získala Česká televize, vyplývá, že průměrný důchod vzroste v lednu zhruba o 650 korun měsíčně. Průměrná penze by tak na začátku příštího roku vystoupala na 21 700 korun.

Jurečka ale zatím nepotvrdil, že se důchody zvýší asi o 650 korun. „Vždy na tyto výpočty říkám, že jsou předběžné. To finální, přesné číslo budeme znát 10. září. Čekáme na poslední statistické údaje. Kolem této částky se to může pohybovat, ale zatím to nemohu potvrdit,“ vysvětlil ministr.

Podle něj je ale zdražování plně kompenzováno zvyšováním důchodů. „Rostou nově o jednu třetinu reálných mezd. Díky důchodové reformě bude platit i to, že minimální částka důchodů nebude deset procent výše průměrného výdělku, ale bude to dvacet procent,“ dodal.

Z hnutí ANO zaznívá, že kupní síla nebude plně zachována. „Právě ta jedna třetina je problém, protože byla snížena z jedné poloviny. Tady vidím právě ten úprk některých důchodců do sociálního systému. Jenom za rok 2024 máme vyplaceno přes 300 tisíc příspěvků na bydlení. Většinou jsou to jednočlenné domácnosti, které jsou často seniorské,“ míní Juchelka.

Podle zákona dochází k valorizaci penzí vždy na začátku roku o růst cen pro domácnosti důchodců a o třetinu růstu reálných mezd, zavedla to novela v roce 2023. Předtím se penze zvyšovaly o inflaci a o polovinu růstu reálných mezd.

Průměrný a mediánový důchod

„Uvidíme v září, jak se důchody zvýší. Pak můžeme přijít s nějakým pozměňovacím návrhem nebo dalším navýšením, právě podle toho jejich reálného života. Samozřejmě medián důchodu je někde úplně jinde než průměr, a většina důchodců ani na ten průměrný nedosáhne,“ poznamenal Juchelka.

Proti jeho tvrzení se Jurečka ohradil. „Průměrný důchod a medián není úplně jinde, Česká republika má tyto dvě hodnoty z OECD nejblíže, u nás je ten systém velmi solidární. Naprostá většina důchodů, zhruba 75 procent, se pohybuje v rozmezí 18 až 21,5 tisíce korun,“ prohlásil. Dodal, že pro jednočlenné domácnosti vláda před dvěma lety zlepšila podmínky.

Průměrný starobní důchod přesáhl podle dat České správy sociálního zabezpečení v prvním čtvrtletí 21 tisíc korun, za posledních pět let se zvýšil o 46 procent – na konci března 2020 byl 14 397 korun.

Firmy prahnou po manuálních profesích, míní Juchelka

Tématem diskuze byla kromě důchodů také nezaměstnanost. „Česká republika má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost ze všech států Evropské unie. Ale ekonomika se mění – trh potřebuje lidi, kteří mají vyšší dovednosti a kompetence,“ uvedl ministr Jurečka.

„O práci přichází ta část lidí, která nutně potřebuje posilovat kompetence. Proto jsme za poslední dva roky nastartovali nejmasivnější celoživotní vzdělávání. Když lidé projdou přes tyto programy a změní práci, jejich nový výdělek vzroste o víc než 8,5 procenta,“ dodal Jurečka.

Podle Juchelky aktivní politika zaměstnanosti na úřadech práce stagnuje. „Z úřadů práce jsme bohužel za poslední léta udělali víc výplatnici sociálních dávek než toho, kdo by se měl zabývat trhem práce,“ oponoval místopředseda sněmovny.

„Naopak vidíme, že nám chybí profese nízkokvalifikovaných prací – firmy v tuto chvíli prahnou spíše po manuálnějších profesích, protože Česká republika pořád patří k nejprůmyslovějším státům v Evropě,“ dodal v debatě Juchelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
Právě teď

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 8 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 5 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 9 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.