Fosilní paliva strana 2 z 2

Evropská komise navrhuje zastropovat zisky výrobců elektřiny z neplynových zdrojů, které jsou nebývalé v souvislosti s rekordním růstem cen. Oznámila to ve středu předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se budou podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv, dodala.

Poslední měsíce globální ceny energií raketově stoupají. Na jedné straně jsou miliardy domácností, kterým prudce rostou náklady, na straně druhé ropné a plynárenské společnosti, kterým se skokově zvyšují zisky. Příklad za všechny: britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell si připsala historicky rekordní zisk za jediné čtvrtletí, v přepočtu 270 miliard korun. Nezvykle ostře napadl globální firmy generální tajemník OSN António Guterres. Obvinil je z chamtivosti a vyzval vlády světa, aby na jejich zisky uvalily zvláštní daň.

Oteplování planety se v nejbližších desetiletích zřejmě zastavit nepodaří. V Interview ČT24 to řekl klimatolog z katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Halenka. Míní však, že každý člověk může přispět k tomu, aby se globální oteplování alespoň zpomalilo. Myslí si také, že i města při plánu budování veřejného prostoru by na vyšší teploty měla pamatovat a vysazovat více zeleně či se zbavit tmavých ploch.

Dvojice klíčových výborů Evropského parlamentu (EP) v úterý odmítla dočasné označení jádra a plynu za ekologicky čisté zdroje energie. Europoslanci z výborů pro hospodářství a životní prostředí schválili usnesení, které má zablokovat přijetí takzvané taxonomie podporované většinou členských států včetně Česka. Konečné slovo bude mít v červenci parlamentní plénum, kde bude pro odmítnutí návrhu potřebná většina europoslanců.

Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Informovala o tom ve své zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO). Rekordy se týkají vzestupu hladiny moří, teploty oceánů, znečištění moří a koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ukazuje to na zničující důsledky lidské činnosti na ekosystémy, které mají zajistit přežití lidstva, zdůrazňuje zpráva.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Rusové by podle prezidenta Miloše Zemana byli blázni, kdyby zastavili dodávky plynu nebo ropy do celé Evropy. Jde o nejvýznamnější část jejich exportních příjmů, míní. Přesto není vyloučeno, že to udělají, protože politika je někdy velmi iracionální, řekl v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl ve své kandidátské řeči na kongresu strany, že se vláda chystá připravit komplexní pětiletý projekt na zajištění energetické bezpečnosti Česka. Cílem je napravit „léta neřešenou“ závislost republiky na fosilních palivech z Ruska v horizontu pěti let.

Američtí vědci už druhý rok za sebou zaznamenali rekordní nárůst koncentrace silného skleníkového plynu metanu v atmosféře. Zveřejnil to v nové zprávě Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Drtivá většina lidstva, celých 99 procent, dýchá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. WHO to uvedla v nové zprávě.

Těžba bitcoinů se podle nové studie stává stále „špinavější“. Místo obnovitelných zdrojů energie se totiž využívají více fosilní paliva, navíc mnohdy v zemích s nepříliš efektivními elektrárnami.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Podle centrálních bankéřů letos inflace vystoupá na průměrných 8,5 procenta. „Bez vlivu ČNB by však inflace nezačala klesat a byli bychom na tom ještě hůř,“ řekl bývalý viceguvernér ČNB a současný europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který byl hostem čtvrtečního Interview ČT24.

Podle vědců ohrožuje chemické znečištění po celé planetě stabilitu globálních ekosystémů, na nichž je lidstvo závislé. Největším problémem podle nové studie je, že do přírody proniká už příliš mnoho druhů chemikálií.

Novoroční projev přednesl předseda české vlády Petr Fiala (ODS). Letošní rok podle něj bude jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku samostatné České republiky. Bude se muset vypořádat s potížemi způsobenými inflací, růstem cen energií i s epidemií covidu-19. Vyřešit je podle něj potrvá dlouho. Doufá, že první pozitivní výsledky přijdou ještě před koncem roku. Jde již o druhý projev vysokého ústavního činitele na Nový rok, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) k národu promluvil po poledni.

Akcionáři Moneta Money Bank schválili její spojení s bankovní částí PPF, kam patří Air Bank, český a slovenský Home Credit a společnost Benxy (Zonky). Banka navýší základní kapitál pro financování transakce, řekla její mluvčí Zuzana Filipová. Valná hromada schválila také vyplacení dividend z minulých let 1,53 miliardy korun, což odpovídá třem korunám na akcii.

Evropská komise (EK) chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli. Počítá s tím soubor návrhů, který Komise představila jako další součást cesty ke klimatické neutralitě.

Cena emisních povolenek v Evropské unii poprvé překročila hranici 70 eur (zhruba 1780 korun) za tunu, ukazují grafy. Systém obchodování s povolenkami byl v Evropské unii zaveden v roce 2005 a růst cen z posledních měsíců je jedním z faktorů, které přispívají i k růstu cen energií. Podle analytiků cena emisních povolenek poroste a domácnostem se zdraží elektřina.

Na klimatické konferenci v Glasgow delegáti do pátečního večera nedosáhli konečné dohody a pokračují v jednání i v sobotu. Vyjednavači zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva, informovala agentura AP. Dosavadní průběh konference hodnotil v pátečním pořadu Události, komentáře ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.

Kazachstán se umístil na druhé příčce v těžbě virtuální měny bitcoin. Bitcoinové farmy se do postsovětské země přesunuly z Číny, která v září prohlásila veškeré transakce s kryptoměnami za ilegální a těžbu zakázala. Rychle rostoucí digitální odvětví ale v Kazachstánu zatěžuje energetický sektor. Nejvíce se nově těží v USA.

Na českou krajinu i obyvatelstvo začínají citelně dopadat změny klimatu, stav českých lesů a půdy je však v mnoha případech výsledkem špatného hospodářství posledních desítek let a minimálně další desítky let potrvá, než se náprava projeví. Stěžejním úkolem bude ochrana vody a obnova lesů, shodli se zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o životním prostředí. Debatu v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi moderovala Marcela Augustová.

Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování. Na virtuálním klimatickém summitu, který pořádá Velká Británie, vystoupil mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching, který ohlásil závazek snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého v poměru k HDP o 65 procent oproti roku 2005. Zvolený americký prezident Joe Biden potvrdil, že se USA v lednu opět připojí k pařížské dohodě o klimatu.

Velká Británie zakáže prodej nových osobních a dodávkových aut s naftovým a benzinovým pohonem už od roku 2030, což je o pět let dříve, než plánovala. Vláda podle premiéra Borise Johnsona v rámci takzvané zelené průmyslové revoluce, do které chce investovat asi 12 miliard liber (355 miliard korun), počítá do roku 2030 se vznikem 250 tisíc nových pracovních míst v energetice, dopravě a technologickém sektoru.

Trojice amerických vědců vytvořila počítačovou simulaci, která měla zjistit, jestli je možné ochladit planetu pomocí klimatického inženýrství tak, aby to překonalo dopad zvyšování množství oxidu uhličitého. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Science.

Rychlý přechod Dánska k elektrickým autům, který má pomoci splnit ambiciózní klimatické cíle vlády, zanechá vysoký schodek ve financích země, varovala vládní komise. Země totiž při financování svého systému sociálního zabezpečení ve velké míře spoléhá na automobilové a silniční daně, které činí 50 miliard dánských korun (178 miliard korun) ročně, tedy 2,3 procenta hrubého domácího produktu.