Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
„Moderní geotermální energie, která byla dříve omezená na několik geologických hotspotů, jako je Island nebo Toskánsko, je teď cenově konkurenceschopná s plynem na velké části kontinentu,“ uvedla autorka zprávy Tatiana Mindekova.
„V době, kdy se Evropa snaží snížit emise a zároveň uspokojit energetické potřeby těžkého průmyslu a datových center umělé inteligence, nabízí tento nevyužitý zdroj čisté a stabilní dodávky energie, které zůstávají izolované od cenové volatility dovážených fosilních paliv,“ dodala.
Energetická bezpečnost
Po desetiletí byla hlavní překážkou pro využívání geotermální energie hloubka vrtání. Elektrárny jen málokdy fungovaly s hloubkou větší než tři kilometry, což ale výrazně omezovalo jejich geografický dosah, protože ne všude jsou takové podmínky.
Pokrok v technologii vrtání a „vylepšených geotermálních systémů“ známých pod značkou EGS teď ale umožňují získávat teplo z mnohem hlubších a teplejších vrstev hornin. Drobným paradoxem je, že tyto technologie byly převzaté z ropného a plynárenského sektoru, které by mohly být geotermálními teplárnami nahrazené.
Ember odhaduje, že v EU by bylo možné vyvinout přibližně 43 gigawattů vylepšené geotermální kapacity za náklady nižší než sto eur na megawatthodinu, což je srovnatelné s cenou elektřiny z uhlí a plynu. Na trhu, kde ceny uhlí a plynu v poslední době kolísaly mezi 90 a 150 eury na megawatthodinu, tedy poprvé představuje geotermální energie cenově konkurenceschopnou alternativu i na kontinentu, nejen na Islandu jako doposud s jeho výjimečnými podmínkami.
Při plném využití (což samozřejmě není realistické) by mohla geotermální technologie teoreticky vyprodukovat přibližně 301 terawatthodin elektřiny ročně. Největší potenciál v EU přitom leží v Maďarsku, které vede region s potenciálem 28 gigawattů, následují Polsko, Německo a Francie.
Ember, dříve Sandbag, je nezávislá globální energetická think tanková organizace, která využívá data k urychlení přechodu na čistou energii. Organizace se sídlem ve Velké Británii byla založena roku 2008.
Ember je financován především filantropickými nadacemi. Mezi hlavní podporovatele patří Evropská klimatická nadace, Nadace Quadrature Climate Foundation, Sunrise Project a Světový fond na ochranu přírody (WWF).
Hlavní výhodou této technologie podle Mindekové je, že geotermální energie představuje „bezuhlíkový zdroj, který není závislý na počasí a posiluje energetickou bezpečnost“ hlavně pro regiony tradičně závislé na dovozu fosilních paliv.
Velká data a energie pod zemí
Autoři zprávy upozorňují na fakt, že masivnější rozvoj geotermálních projektů mohl pomoci uspokojit rostoucí poptávku po elektřině pro digitální infrastrukturu. Trendy z USA podle nich naznačují, že geotermální energie by mohla do začátku 30. let 21. století nákladově efektivně pokrýt až 64 procent předpokládaného nárůstu poptávky po elektřině v datových centrech. Pro evropská technologická centra to představuje cestu k dosažení klimatických cílů a zároveň zajištění stability sítě pro energeticky náročné provozy.
Pokud chce Evropa technologicky růst, nutně musí do takových obřích datových center investovat, jejich spotřeba elektřiny je ale enormní. Například zvažovaná gigafactory na jih od Prahy by mohla mít při plném provozu a v maximálním nastavení spotřebu kolem 1,75 terawatthodin. To přibližně odpovídá roční spotřebě celého Brna.
Evropě hrozí, že zůstane pozadu
Analýza varuje, že navzdory tomu, že Evropa byla průkopníkem v raném testování geotermálních metod, hrozí jí, že teď zůstane pozadu. Zatímco USA a Kanada už aktivně rozšiřují projekty cílenými pobídkami, evropské zavádění je pomalé kvůli zdlouhavým schvalovacím procesům a absenci jednotné strategie na úrovni EU.
Mindekova varuje, že příležitost pro Evropu se zmenšuje: „Moderní geotermální energie posouvá energetickou transformaci do nových hloubek a otevírá zdroje čisté energie, které byly dlouho považovány za nedosažitelné a příliš drahé. Dnes však může být geotermální elektřina levnější než plyn. Je také čistší a snižuje závislost Evropy na dovozu fosilních paliv. Výzvou pro Evropu už není otázka, jestli tento zdroj existuje, ale zda je technologický pokrok doprovázen politikami, které umožňují jeho rozšíření a snižují rizika v počáteční fázi.“
A co Česko?
V Česku nejsou podle této studie podmínky pro geotermální energii příliš vhodné. Autoři dospěli k tomu, že geologické vrstvy, jež jsou pro tento typ energetiky zásadní, neumožňují na většině území cenově konkurenceschopnou výrobu energie.
„V našich podmínkách nedává ekonomický smysl vyrábět elektřinu z geotermální energie, teplo již ale ano,“ řekl ČT24 geolog Jan Holeček z České geologické služby. „Trendem poslední doby jsou sezonní tepelná úložiště geotermální energie, opětovně využívající technologie tepelných čerpadel, kdy tato technologie je již prověřená a jedná se o běžnou alternativu k tradičním zdrojům, jako jsou plynové kotle,“ vysvětluje.
„Největší potenciál je v oblasti mělké geotermální energie, která je využívána pomocí tepelných čerpadel. Jedná se zejména o menší decentralizované zdroje pro vytápění, ale též současně pro chlazení (klimatizaci) budov,“ vysvětlil Holeček. „Od malých budov velikosti rodinného domu až po větší kancelářské komplexy,“ doplňuje s tím, že tak funguje třeba hlavní sídlo ČSOB a výstavba terminálu Smíchov už také kompletně spoléhá na geotermální energii.
„Velké množství energie je vydáváno na klimatizování a zde má mělká geotermální energie velký potenciál. V oblasti průmyslového využití je potenciál pro středně velké geotermální výtopny, které budou využívat středně hlubokou (400 metrů až jeden kilometr) až hlubokou (jeden až tři kilometry) geotermální energii, které jsou schopny zásobovat menší města případně celé čtvrti našich velkoměst,“ rozvedl.
Vláda na začátku srpna 2025 schválila Akční plán rozvoje využití nízkopotenciálního, obnovitelného a odpadního tepla, jehož součástí je i vůbec první strategická koncepce podpory geotermální energie.
Cílem dokumentu je vytvořit podmínky pro využití hlubinného tepla Země jako stabilního, bezemisního a lokálního zdroje, který bude hrát významnou roli zejména v oblasti vytápění měst a průmyslu. Využití má být prioritně podporováno v oblastech s vysokým potenciálem, především v geologicky vhodných lokalitách, jako je západní a severozápadní Čechy, Jižní Morava nebo oblast Ostravska.
Obrovskou výhodou geotermálu je podle Holečka v našich podmínkách energetická nezávislost na transportu i vlastní těžbě fosilních paliv: „Teplo máme přímo pod našima nohama a nikdo nám ho nemůže zastavit, ekonomicky nás vydírat. V době turbulentní doby vidím energetickou nezávislost pomocí geotermální energie jako velký bonus. Geotermální energie je konstantní energetický zdroj nezávislý na počasí či klimatu – na rozdíl od fotovoltaiky a větru, vody,“ uzavřel.
