Zemědělství strana 2 z 5

K nákupu zboží přímo od výrobce by mohlo být více příležitostí. Farmáři by po změně pravidel měli možnost prodávat napřímo více kuřat nebo králíků. Za současných podmínek se jim to nevyplatí, odrazují je nízké limity pro přímý prodej. Limit pro prodej drůbeže je v Česku ve srovnání například s Německem téměř šestkrát nižší. Úpravy chystá ministerstvo zemědělství.

Úroda ovoce loni kvůli silným jarním mrazům klesla v porovnání s průměrem předchozích pěti let o 65 procent na 48 058 tun ze 138 445 tun. Byla tak nejnižší za posledních sto let. V meziročním porovnání pokles činil 61 procent ze 121 946 tun v roce 2023. Vyplývá to z bilance sklizně, kterou zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Dubnové mrazy přišly v momentě, kdy vegetace byla díky teplému počasí téměř o čtyři týdny urychlená. Mrazy tak v květu zasáhly všechny ovocné druhy.

Vědci chtějí šlechtěním podpořit využití a pěstování čiroku v Česku, podle nich je to obilnina budoucnosti s řadou pozitivních vlastností. Například při použití v zemědělství uvolňuje do půdy látky, které ji zbavují škůdců, je suchovzdorný a zároveň bezlepkový, má tak široké využití v potravinářství.

Severní Korea pokračuje v podpoře ruské invaze na Ukrajině. Moskva už zřejmě nasadila v bojích severokorejská děla s dlouhým dosahem, na sociálních sítích se pak objevilo video s houfnicí Koksan, která má být darem od vůdce KLDR Kim Čing-una. Kromě zbraní a munice poskytl Pchjongjang Kremlu i dvanáct tisíc vojáků. Na domácím poli má však severokorejský režim jiné zájmy – zavelel k bitvě o kompost.

Změny klimatu ohrožují budoucnost pěstování kávy v Keni, ta místní přitom patří k nejlepším druhům na světě. Kávovníky jsou velmi citlivé na teplotní změny, a jsou tak i náchylnější na plísně a jiné infekce, které ničí sklizeň kávových zrn. To ztěžuje práci tisícům farmářů a dělníků, kteří si za den vydělají sotva přes dva dolary (48 korun). Do budoucna však hrozí, že o toto zaměstnání přijdou úplně.

Rýže nesnáší vysoké noční teploty a příliš slunce přes den. Právě to ale do Asie přináší změny klimatu. Podle nové čínské studie se už vlivem oteplování kvalita této plodiny zhoršuje a další zhoršení se očekává i v dalších letech.

Podmínky pro pěstování řady plodin v Česku se s postupujícími dopady klimatické změny budou zhoršovat, avšak jinde ve světě to bude ještě rychlejší. Proto může být v tuzemsku nadále výhodné pěstovat například pšenici i při větším riziku sucha, protože někde už ji nevypěstují vůbec, nebo s horšími výsledky. Čeští zemědělci tak mohou na globálním trhu stále uspět, míní bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Tři přední klimatologové zkombinovali poznatky z deseti globálních klimatických modelů a s pomocí umělé inteligence (AI) vyhodnotili jejich předpovědi. Dospěli k závěru, že místně budou hranice klimatické změny dosaženy výrazně dříve, než se odhadovalo doposud.

Evropská unie dojednala dohodu o volném obchodu s jihoamerickým společenstvím Mercosur, o níž obě strany vyjednávaly přes dvě desetiletí. Uzavření dohody, která vyvolávala protesty zemědělců v řadě evropských zemí, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nesouhlas s paktem kvůli obavám z přílivu levných zemědělských produktů vyjádřily Francie, Itálie a Polsko, kvůli čemuž se očekává obtížné schvalování dohody v Unii. Zemědělská lobby již ohlásila na pondělí do Bruselu nové protesty proti uzavření paktu.

Kalifornský guvernér Gavin Newsom a tamní demokraté slíbili vyčlenit 25 milionů dolarů (597 milionů korun) z rozpočtu státu na soudní výlohy, které vzniknou případnými spory s nastupující administrativou zvoleného prezidenta Donalda Trumpa. Cílem kalifornských demokratů je zachovat státní politiku ochrany klimatu, občanských práv, imigrace a přístupu k potratům.

Evropští zemědělci dále protestují proti dohodě o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi skupiny Mercosur – ve Francii nově i na východě země. S textem má problém také tamní vláda a další unijní státy včetně Česka. Chtějí proto vyvinout tlak na Brusel, kde se má o dohodě znovu tento měsíc jednat.

Zemědělci na začátku jednadvacátého století omezili využívání antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Důvodem byla ochrana před vznikem bakterií, které by byly před antibiotiky odolné a škodily by jak zvířatům, tak i lidem. Vědci tehdy přišli s řešením, které nahradilo antibiotika zinkem. Dle nové studie ale zinek představuje podobně velký problém jako samotná antibiotika.

Ceny v zemědělství v říjnu poprvé po sedmnácti měsících v řadě meziročně vzrostly. Oproti loňskému říjnu stouply o 2,4 procenta. Ceny v průmyslu zrychlily růst na 0,8 procenta a zdražování stavebních prací zrychlilo na 2,3 procenta. Tržní služby pro podniky meziročně zdražily o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Analytici však s ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let.

Na konferenci OSN o změně klimatu COP 29 do Ázerbájdžánu přijela i afghánská delegace, poprvé od návratu islamistického hnutí Taliban k moci. Kábul usiluje o zapojení do mezinárodních klimatických diskusí, protože Afghánistán je šestou nejzranitelnější zemí vůči změně klimatu. Africké státy se podle francouzského deníku Le Monde na konferenci spojily a chtějí usilovat o získání finančních prostředků, aby se klimatické změně mohly lépe přizpůsobit.

Lepší předpověď počasí, kvalitnější satelitní snímky nebo datová analýza pro každého zemědělce. S tím vším pomáhá umělá inteligence, kterou vyvíjí vědci z ČVUT v rámci mezinárodního projektu. Ten podpořila i Evropská unie částkou šest milionů eur. Informace ze satelitních snímků můžou zemědělci využít například k tomu, aby se mohli lépe rozhodovat, která plodina bude na jejich poli výnosnější, nebo aby věděli, kdy přijdou jaké extrémy počasí, které můžou jejich úrodu ohrozit.

Agrárníci zasažení povodněmi nahlásili zemědělskému fondu škody ve výši více než 1,8 miliardy korun. Data nyní v řádu dnů vyhodnotí ministerstvo zemědělství a rozhodne, jak a kam směřovat pomoc. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a resortu zemědělství. Zasažené zemědělské podniky hlásí škody nejen na úrodě, ale také na zvířatech, strojích nebo lesních cestách.

Středoevropské lesy nevznikly „samy“. Na jejich moderní podobě se zásadně podepsali lidé a jejich aktivita. Nový výzkum mezinárodního vědeckého týmu se podíval konkrétně na lesy pravěkého území Čech a ukázal, jak moc měli na toto prostředí vliv pastevci před šesti tisíci lety.

Škody, které po povodních nahlásili zemědělci, zatím přesáhly půl miliardy korun. Největší ztráty utrpěla rostlinná výroba – škody evidují téměř dvě třetiny podniků. Voda zničila část úrody, zejména cukrovou řepu, kukuřici a brambory. Na některých pozemcích je půda stále podmáčená a technika nemůže do polí vyjet. V nejvíce postižených oblastech zemědělci přišli téměř o vše a problémem je i založení ozimů nebo setí obilovin. Ministerstvo zemědělství slibuje úlevy. Spolu s Polskem také požádá o pomoc Evropskou unii.

Češi si čím dál častěji pořizují motorové čtyřkolky pro práci i rekreaci. Jen minulý rok jich podle Svazu dovozců automobilů lidé nově zaregistrovali přes tři tisíce. S tím ale přibývá i nehod. Na čtyřkolkách používaných pro práci v lese navíc neplatí ani povinnost nosit helmu.

Na Jesenicku poničeném záplavami budou v zimě bez plynu tisíce odběratelů z domácností a firem, jelikož povodeň v tomto horském okrese před dvěma týdny poničila desítky kilometrů plynového potrubí. Stát tam podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) pomůže zajistit náhradní řešení. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) stát nabídne na Jesenicku lidem ze záplavových zón směnu pozemků.

Úspěchy, mezi které patří nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu, si připisují vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR (AV ČR), kteří se snaží přispět k zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Výsledky, kterých dosáhli, představili na stejnojmenné konferenci v pondělí.

Při plánování lovu zvěře se Česko rozdělí na 48 oblastí, ve kterých se určí poškození lesa a stanoví, kolik zvířat musí myslivci ulovit, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) k chystané novele zákona o myslivosti. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, který bude stanovovat oblasti a počty úlovků, připustil, že by oblastí mělo být více. Změna je terčem kritiky myslivců, Svazu měst a obcí či Agrární komory. Vadí jim, že počty úlovků by měly stanovovat úředníci, a kritizují zapojení zemědělců do odlovu. Novela podle nich povede k větším škodám. Podporu má úprava u lesníků, ochránců přírody, ale i části zemědělců.

V Česku se po 15 letech objevila katarální horečka ovcí, která postihuje také kozy a skot. Potvrzená je ve dvou chovech na Sokolovsku. Hrozí, že se nákaza rozšíří do dalších chovů, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nemoc není přenosná na člověka, a lidem tak nebezpečí nehrozí. Způsobuje ji virus, jehož přenašečem je hmyz, takzvaní tiplíci. Opatření mohou podle předsedy Svazu chovatelů ovcí a koz Richarda Konráda způsobit velké problémy.

Slavné korejské kimči ohrožují klimatické změny. Teploty v horských oblastech, kde se obvykle zelí napa, u nás známější jako pekingské zelí, pěstuje, přesahovaly během vegetačního období zřídkakdy 25 stupňů Celsia. Podle studií ohrožují vyšší teploty zeleninu natolik, že jednou nebude Jižní Korea schopná její produkce. Optimální teplota pro pěstování se pohybuje mezi osmnácti až 21 stupni Celsia. Zelí se proto přizpůsobuje úzkému pásmu příznivých teplot, a to začínají pociťovat zemědělci i spotřebitelé.