Zemědělství strana 4 z 5

Francouzský premiér Gabriel Attal podle agentury Reuters oznámil, že země zapracuje do zákona zásadu „potravinové suverenity“, a představil další opatření, která mají potlačit nepokoje francouzských zemědělců, jež se mezitím rozšířily i do dalších evropských zemí. Attal dodal, že je potřeba více pracovat na řešení obav farmářů na úrovni Evropské unie, zejména pokud jde o dohody o volném obchodu.

Zemědělci ve Francii pokračují v rozsáhlých protestech, navzdory slibům vlády, že upustí od zvýšení daní na naftu pro zemědělské účely. Farmářům vadí snižování výkupních cen i dovoz levných potravin ze zahraničí. To pocítili i někteří čeští dopravci, v pátek třeba z jednoho kamionu vyházeli rajčata. Nespokojení zemědělci zatím blokovali silnice hlavně na jihu země, od pondělka by se centrem protestů mělo stát okolí francouzské metropole. Ministr vnitra Gérald Darmanin nařídil policii, aby uskutečnila rozsáhlá ochranná opatření, nasazeno bude na 15 tisíc policistů.

Ceny potravin v Česku jsou podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) stabilizované. Žádný důvod, aby potraviny zdražily, není, řekl v Otázkách Václava Moravce. Bude prý ostražitý, jak se ceny potravin budou vyvíjet. Snížení DPH na potraviny, které platí od začátku roku, se do cen podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy promítlo. Hosté pořadu debatovali také o situaci v zemědělství. Výborný sdělil, že vláda neomezí podporu takzvané zelené nafty pro zemědělce. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala přesto hrozí, že se tuzemští zemědělci na jaře přidají k celoevropskému protestu.

Polští farmáři ve středu protestovali proti dovozu levnějších surovin z Ukrajiny na evropský trh, v rámci demonstrací zablokovali silniční tahy. Podle jejich tvrzení je levnější konkurence může dohnat k bankrotu. Zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos uvedl, že zemědělci v Polsku protestovali na zhruba 250 místech. Po vládě premiéra Donalda Tuska chtějí, aby situaci vyřešila. Požadují také její odstoupení od dohody Green Deal.

Nový výzkum upozorňuje, že v budoucnosti bude stále složitější nakrmit lidstvo. Zvyšování teploty totiž negativně ovlivní fyzické schopnosti a možnosti zemědělců, ukazuje model.

Centrum Berlína na protest proti zvyšování mýta zablokovali nákladní dopravci s více než stovkou kamionů. Do ulic německé metropole opět vyrazili také nespokojení farmáři, kteří odmítají škrtání dotací na diesel pro zemědělství. Farmáři k protestu využili potravinářský veletrh Grüne Woche, který je považován za největší svého druhu na světě.

Zisk členů Zemědělského svazu vloni klesl o tři pětiny. Dohromady vydělali osm miliard a 700 milionů korun. Producenti potravin si stěžují hlavně na nízké výkupní ceny a vysoké náklady.

Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o 26 procent na podprůměrných 121 946 tun. Byla to nejnižší úroda od roku 2017. Výrazný meziroční propad o 27 procent byl u jabloní, jejichž úroda 100 604 tun byla nejnižší za posledních dvanáct let. Velké poklesy byly také u meruněk, broskví, švestek a višní, vyplývá z bilance sklizně, kterou nyní zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Vyšší čísla vykázaly hrušně.

Němečtí zemědělci nespokojení s vládními škrty zablokovali dopravu nejen v centru Berlína, ale také v dalších částech metropole a na příjezdu do města. V pondělí hlásila blokády policie nejen z Berlína, kde farmáři uspořádali velkou demonstraci, ale také z dalších německých měst, například z Hamburku nebo Brém. Do hlavního města se farmáři s traktory, nákladními auty a dalšími stroji sjížděli už od víkendu. Na dálku protestní akci podpořili čeští zemědělci, kteří zároveň mají výhrady vůči tuzemské vládě.

Polští zemědělci v neděli ráno přerušili několikatýdenní blokádu přechodu Medyka-Šehyni na hranici s Ukrajinou. Upozornili ale, že po Vánocích budou v protestu pokračovat, pokud vláda nezačne jejich situaci řešit. Naopak autodopravci chtějí v protestu na dalších hraničních přechodech pokračovat i přes Vánoce, informoval server TVN24. Obě skupiny si stěžují na levnou konkurenci z Ukrajiny.

Jen velmi mírně rostly v listopadu ceny výrobců, které mohou naznačit, jak se budou vyvíjet koncové ceny pro spotřebitele. V zemědělství ceny dokonce meziročně klesly o 16 procent, podle analytiků to ukazuje, že není důvod k tomu, aby v lednu zdražovaly potraviny. Ceny v zemědělství klesly v listopadu i meziměsíčně, a to o 4,9 procenta.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza vítá nově schválenou pomoc energeticky náročným firmám, kterou ve středu schválila vláda. Ta by se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) měla týkat i některých zemědělských společností. Prouza tvrdí, že potraviny tak v lednu zlevní, pokud dodavatelé pomoc zohlední, Výborný ale vidí velkého původce zdražování v prodejcích, které Prouza zastupuje.

Slovensko rozšíří stávající jednostranný zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny o další potraviny a zboží. Země rovněž zpřísní pravidla tranzitu zásilek s tímto nákladem přes své území. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí vlády. Ministerstvo zemědělství v návrhu uvedlo, že opatření je potřeba přijmout mimo jiné z důvodu absence celoevropského řešení ohledně ukrajinského zboží.

Evropský parlament ve středu odmítl návrh na omezení používání pesticidů, tedy chemických přípravků na ochranu rostlin. Zpravodajka normy, europoslankyně za Zelené Sarah Wienerová z Rakouska, po hlasování hovořila o „černém dni pro životní prostředí a společnost“.

I když by měl vrcholit podzim, je počasí na polovinu listopadu docela teplé – a ještě neskončilo vegetační období. Mate to přírodu. Rostliny se namísto odpočinku před zimou vysilují. Tím se také prodlužuje období, kdy může zůstávat dobytek na pastvinách. Farmáři tvrdí, že nepamatují, že by se někdy pásl venku v tak pokročilé roční době.

Válka Izraele proti teroristickému hnutí Hamás se negativně promítá do mnoha odvětví ekonomiky židovského státu. Problémy mají služby, ale třeba také zemědělství, které se potýká s nedostatkem pracovních sil a raketovými poplachy, které narušují práce na poli. Válka tvrdě dopadá i na turistický ruch.

Evropská komise (EK) oznámila, že prodlouží licenci pro používání pesticidu glyfosátu o dalších deset let. Bude ale potřeba dodržet nové podmínky a omezení, uvedla komise ve svém prohlášení. EK reagovala na čtvrteční  hlasování v odvolacím výboru, kde se zástupci členských států na návrhu, zda licenci prodloužit, opět neshodli.

Ceny většiny výrobců v říjnu dál meziročně rostly. V průmyslu stouply o 0,2 procenta, u stavebních prací se zvýšily o 3,6 procenta a tržní služby pro podniky zdražily o 5,3 procenta. Naopak v zemědělství ceny pošesté v řadě meziročně klesly, a to o necelou desetinu. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Na pomoc klíčovému odvětví se na jih země sjíždějí dobrovolníci z celého Izraele. Mezi izraelskými farmáři a jejich pomocníky natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Přišli jsme o bohatství krajiny, ztrácí produktivitu, uvedl v pořadu Události, komentáře výzkumný pracovník Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Vojtěch Kotecký. To, že přibývá navíc sucha, mění se klima, situaci podle něj ještě více zhoršuje a potřeba opatření je ještě více urgentní.

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se shodli na normě, podle které mají státy na pětině suchozemských a vodních ploch zavést do roku 2030 opatření pro obnovu ekosystémů. Návrh nebývale rozdělil europoslance a vyvolal velkou debatu kvůli údajným dopadům na zemědělství a dalším ekonomickým a sociálním důsledkům. Shodu dosaženou ve čtvrtek večer musí ještě oficiálně schválit plénum EP i členské státy.

České zemědělství a lesnictví má zatím nevyužitý potenciál snížit množství emisí, které Česko vyprodukuje, nejméně o deset procent, možná ale až 15 procent. V současné době je nyní čistým producentem emisí, tedy oxidu uhličitého, oxidu dusného a dalších skleníkových plynů. A po rozsáhlém kácení kvůli kůrovcové kalamitě je jejich producentem i lesnictví.

Svět má zatím dost potravin na to, aby se nasytila většina hladových – problém je hlavně v tom, že někde je jídla méně, a jinde víc. Jenže v blízké budoucnosti může být situace výrazně horší. Příčinou je podle nové zprávy meteorologický jev El Niño.

Lepší úrodu se snaží zemědělci zajistit i pomocí moderních technologií. O dotace na investice do zemědělských a potravinářských podniků je velký zájem. Farmáři a potravináři letos přihlásili přes pět tisíc projektů za více než třináct miliard. Vůbec poprvé mohli zemědělci žádat i o dotace na nákup dronů. Podle Zemědělského svazu by také moderní technologie mohly v budoucnu pomoci i s nedostatkem pracovníků v oboru.