Zemědělství strana 3 z 5

Zemědělci odsunuli protest původně plánovaný na příští středu v Praze, potvrdil ČT prezident Agrární komory Jan Doležal. Rozhodli se tak v reakci na atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Vedení Zemědělského svazu ČR (ZS) se rozhodlo protest přesunout na 4. června. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) rozhodnutí odvolat středeční protest ocenil, považuje ho za logické a odpovědné. Zemědělci přitom dříve tvrdili, že protesty rušit nebudou, a to ani přesto, že už se pro tento krok ve čtvrtek rozhodla Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Cena českých jahod vzroste kvůli dubnovým mrazům u některých prodejců až o padesát procent. České televizi to potvrdily vybrané české jahodárny. Cena stoupne i u samosběrů. Ty začnou už v druhé polovině května, o týden až dva dříve než v loňském roce.

Vystoupení Velké Británie z Evropské unie, označované jako brexit (spojení slov Britain a Exit), je politickou událostí, která výrazně ovlivnila nejen zemi samotnou, ale i celou Evropu. Referendum o členství Británie v Evropské unii, které proběhlo v červnu 2016, vypsal tehdejší premiér David Cameron. Podle Miloše Fňukala, politického geografa z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, však lidé, kteří EU kritizovali, možná ve skutečnosti brexit nechtěli, mohlo jít jen o špatný politický marketing. Příběh brexitu je komplexní a zahrnuje mnoho aspektů, od politických a ekonomických až po sociální a kulturní.

Mrazy z tohoto týdne sice ničily rostliny i budoucí úrodu, většina škůdců na polích je ale přežila. Díky oteplování navíc začínají být aktivní, takže zemědělci, kteří o úrodu nepřišli kvůli mrazům, budou mít zřejmě letos vyšší náklady i na jejich likvidaci. O pesticidy v krajině se pak zajímají vědci.

Škody na vinicích v Česku po vlně dubnových mrazů jsou vyšší než dvě miliardy korun. V Čechách dosahují škody 95 procent, na Moravě bude výnos nižší nejméně o 23 procent. Svaz vinařů, který je největším oborovým svazem, to zjistil v průzkumu mezi svými členy. Podobné škody na révě vinaři prý nepamatují. Škody hlásí i pěstitelé jiného ovoce. Prudké ochlazení ničilo úrodu také v Německu, Polsku nebo Francii.

Teploty v Česku v nadcházejících dnech opět klesnou k nule a zejména v noci a ráno může i mrznout. V noci na čtvrtek budou přízemní mrazíky zejména v jižní polovině Čech a na severu republiky a v noci na pátek hrozí mráz, nejen přízemní, na celém území, varovali meteorologové. První škody kvůli studeným nocím hlásí pěstitelé zeleniny, ovoce i vinaři, zároveň mluví o oddálení sklizně a možných odbytových problémech.

Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Mrazy mohou poškodit především ovocné stromy, vinnou révu a vzešlou zeleninu. Na části území bude také sněžit, ve středu se může sníh přechodně objevit dokonce i ve středních a nižších polohách.

Dánsko ve snaze splnit své ambiciózní klimatické cíle bude zemědělcům dotovat zvláštní příměs do krmení, která u dobytka snižuje emise metanu až o 30 procent, informovala v úterý agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tamní vlády.

Šíření poměrně velkého množství pesticidů v zemědělsky využívané krajině na jižní Moravě a ve středních Čechách prokázal výzkum odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Z velké části podle nich přitom látky neaplikovali samotní farmáři. Na pole se dostaly z okolní krajiny, míní výzkumníci Radek Michalko a Ondřej Košulič. Na dvouletém projektu spolupracovali s Výzkumným ústavem organických syntéz a výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity.

Pod zemským povrchem leží zřejmě obrovské zásoby takzvaného geologického vodíku – látky, které by mohla bezemisně nahradit spoustu energetických zdrojů, které uvolňují do vzduchu oxid uhličitý, ale i zdroje hnojiv. Řada expertů sice tento potenciál zpochybňuje, ale těžaři už investují do hledání podzemního vodíku.

Dalšími protesty pohrozili členové Agrární komory. Chtějí, aby vláda do konce měsíce svolala mimořádnou schůzi a projednala jejich požadavky. Žádají například úlevu od administrativy nebo omezení bezcelního dovozu z Ukrajiny. Na nedělním sněmu Agrární komory v Brně sklidily potlesk projevy prezidenta komory Jana Doležala i viceprezidentů Martina Pýchy a Leoše Říhy. Oba byly velmi kritické vůči krokům současné vlády na podporu zemědělců.

Evropská komise (EK) dospěla k závěru, že investiční podpora poskytnutá Českem v letech 2017 a 2018 některým velkým tuzemským zemědělským podnikům není v souladu s pravidly Evropské unie pro státní podporu. Česko tak podle ní musí zajistit vrácení této podpory. Jména firem ani informace o rozsahu podpory sdělení EK neobsahuje. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že se jedná zhruba o 24,5 milionu korun, které bude muset stát vrátit a vymáhat je od žadatelů o podporu. Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý doplnil, že podpora byla vyplacena z českých zdrojů a bude se vracet do českého rozpočtu.

Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Koalice se podle premiéra Petra Fialy (ODS) blíží k rozhodnutí o možném zdanění tichého vína. Řekl to v rozhovoru pro Týden v politice. Tato vína tak zůstávají jako jediný alkohol bez spotřební daně. Opozice krok odmítá a doporučuje celoevropské řešení. O tom v minulosti mluvil i ministr zemědělství. Možné zdanění řešila ministerská odborná skupina, teď už má rozhodnout koalice.

Zástupci členských států Evropské unie podpořili nový kompromis v souvislosti s prodloužením dohody o volném obchodu s Ukrajinou. Přidána byla nová omezení pro ukrajinský vývoz, která by měla podpořit unijní zemědělce. Upravenou verzi musí znovu schválit Evropský parlament. Kompromis podle belgického předsednictví zajistí vyvážený přístup mezi podporou Kyjeva a ochranou unijních farmářů, podle Česka ale není ideální. EU cla zrušila po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Jonathan Pershing je jedním z nejvýznamnějších světových expertů na řešení změn klimatu. Zásadně se například podílel na vytvoření Pařížské dohody o klimatu z roku 2015 a následně byl jako hlavní mezinárodní poradce Bílého domu a ministra zahraničí pro klima pověřen dohledem nad jejím brzkým prováděním. Česká televize se ho ptala na souvislost zemědělství a klimatických změn.

V Česku ubývá malých mlékáren. Znát je to třeba na jihu Čech, kde podle tamní agrární komory menší farmy s výrobou končí hlavně kvůli vysokým nákladům. Po zdražení energií a krmiva se jim vlastní produkty přestaly vyplácet. V celém Česku loni pozastavila činnost asi stovka takových farem.

Návrhy Evropské komise vycházející vstříc zemědělcům Praha podporuje, je to ale jen začátek, musíme být ambicióznější, uvedl na jednání v Bruselu český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Česko podle něj podporuje také volný obchod s Ukrajinou, o jehož prodloužení se nyní rovněž jedná. Mezi citlivé produkty, jejichž ochrana má být posílena, chce ale zařadit i pšenici a ječmen.

Velikonoce by letos měly být o něco levnější než loni. Mnoho potravin je levnějších a ekonomové neočekávají, že by v příštích dnech, které do svátků zbývají, zdražily, i když poptávka zákazníků nepochybně vzroste. Celkově by tedy nákupy mohly stát o desítky až stovky korun méně. Nic to ale nemění na tom, že hlavně lidé z příhraničí nezřídka vyrazí pro suroviny ke svátečním pokrmům do Německa či Polska. V Polsku budou mít před Velikonocemi poslední příležitost nakoupit potraviny, u nichž je nulová daň z přidané hodnoty. Od začátku dubna se DPH na potraviny vrátí, ceny by se tak měly zvýšit zhruba o pět procent.

Obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu, by měla postihnout vyšší cla. Navrhla to Evropská komise, zvýšení ještě musejí kvalifikovanou většinou schválit členské státy prostřednictvím Rady EU. Patrně k tomu dojde brzy.

Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se prezidenti a premiéři členských zemí Unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová upřesnila, že první miliardu eur by země mohla získat už na počátku července. K summitu se prostřednictvím videokonference připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který účastníky vyzval k dalším dodávkám munice, zbraní a systémů protivzdušné obrany. Kromě tématu Ukrajiny lídři jednali i o situaci na Blízkém východě a vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze. V pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství.

Krizi v agrárním sektoru by částečně vyřešilo, kdyby Evropská unie pomohla ukrajinským zemědělcům dostat se zpátky na jejich původní trhy, tedy zejména do zemí mimo EU, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Velký problém znamenají ale i pokračující dovážky obilí z Ruska do Česka, dodal. Prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman vidí problém také v dominantním postavení koncernu Agrofert na českém trhu, které prý dělá české zemědělce méně konkurenceschopné oproti zahraničí.

Jsme znepokojeni, že poté, co se několik let opatření připravovala a měla se stát součástí dotačního systému, se začíná uvažovat o tom, že by se tyto klíčové podmínky ze zemědělských dotací opět vyškrtaly, uvedl v pořadu 90’ Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí. Evropská komise v pátek přišla s návrhem na oslabení podmínek v dotacích. Snížit by se tak měly například požadavky na ochranu a obnovu půdy, krajiny a biodiverzity. Předseda představenstva zemědělské skupiny JTZE Jan Šimek zmínil, že zemědělci se o půdu nestarají hůře než v zahraničí, a dodal, že změny by měly být připravovány s delším časovým horizontem a nestačí, když je to rok dopředu.

Čeští zemědělci napříč republikou i na hranicích ve středu opět protestovali kvůli situaci v agrárním sektoru. Připojili se tak k evropským demonstracím, které mají podle zemědělských organizací upozornit na neřešené problémy pěstitelů a chovatelů, jako je levný dovoz ze zemí mimo EU nebo přílišná byrokracie v odvětví. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) vláda už pro farmáře v záloze další finanční pomoc nemá.