Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve čtvrtek 18. září přijali pozvání k debatě moderované Marcelou Augustovou na téma životního prostředí a zemědělství Lukáš Blažej Chorovský (Piráti), Tomáš Dubský (STAN), Milan Křupka (Přísaha), Petra Novotná (SPD), Marie Pěnčíková (Stačilo!), Berenika Peštová (ANO), Marek Výborný (SPOLU) a Jaromír Wasserbauer (Motoristé).
Účastníci debaty hovořili o tom, že Česko společně s Německem, Francií, Itálií, Polskem a Rakouskem ve čtvrtek zablokovaly v Evropské unii hlasování o klimatickém cíli k roku 2040. Dotkli se také tématu emisních povolenek EU ETS 2 za vytápění a dopravu, které se mají od roku 2027 vztahovat nejen na firmy, ale také na domácnosti.
Blažej Chorovský (Piráti) se domnívá, že Green Deal je správná věc. Emisní povolenky podle něj představují nejefektivnější nástroj, jak dosáhnout uhlíkové neutrality, „ke které nás zavázal Andrej Babiš“. „Prosazujeme automatické vyplácení klimatického bonusu (…) ve výši poloviny příjmu z emisních povolenek EU ETS 2, což by pro průměrnou domácnost činilo zhruba pět tisíc korun ročně,“ řekl s tím, že domácnosti, které se už teď chovají ekologicky, by na tom vydělaly, a ty, které nyní topí uhlím, by měly peníze na to z tohoto zdroje přejít na jiný.
Dubský (STAN) se však domnívá, že pokud by se lidem, kteří topí uhlím, peníze vracely, použijí je znovu „na další uhlí“. Podle Dubského je také nyní nutné směřovat k tomu, abychom potřebovali co nejméně energie. „To je ta naše energetická soběstačnost a nezávislost,“ zmínil. Myslí si také, že ten, kdo znečišťuje, by se měl podílet na odstraňování škod, které při tom vznikají. Green Deal a ETS 2 musí být podle něj pro Česko výzvou, jelikož jsme „extrémně šikovná země, u níž jsou modernizace a inovace ve velkém rozvoji“.
Podle Křupky (Přísaha) je Green Deal jako takový ke zrušení, což nejde hned, ale postupnými kroky. „My jako hnutí Přísaha na tom ustavičně pracujeme pomocí naší europoslankyně Nikoly Bartůšek, provádíme různé kroky na půdě evropského parlamentu, abychom dospěli ke zrušení Green Dealu, který škodí celé Evropě,“ řekl. Řešením jsou obnovitelné zdroje v kombinaci s jádrem, které je pro Česko priorita, pokračoval. Povolenky ETS 2 podle hnutí zasáhnou občany převážně na vesnicích, kde nemají MHD či teplárny.
Proti Green Dealu je také Novotná (SPD), podle níž dohoda zdražuje potraviny a přináší problémy v průmyslu a v zemědělství. „Na jednu stranu nám Unie tvrdí, že máme být ekologičtější, na druhou stranu podepisuje dohody s Mercosurem a nevadí jí, že zboží putuje z Ukrajiny, v případě Mercosuru z Jižní Ameriky 12,5 tisíce kilometrů,“ sdělila. Míní, že Evropa nemůže být samotná v rámci celého světa, která bude Green Deal či emisní povolenky dodržovat. Podle ní bude Evropa nekonkurenceschopná a bude muset vše dovážet z Číny, Ruska, Jižní Ameriky.
Pěnčíková (Stačilo!) zmínila, že klimatická politika musí být hlavně realistická a zároveň ekonomicky udržitelná, „což v Green Dealu nevidíme“. Podle ní je potřeba úplně ho zrušit a klimatickou politiku nastartovat úplně jinak. Cílů se má podle ní dosahovat postupně. Green Deal je skokové řešení něčeho, co je teď finančně neudržitelné a ekonomicky neřešitelné, uvedla. Zároveň podle ní nyní zatěžujeme tuzemský průmysl a výrobce, čímž se snižuje jejich konkurenceschopnost. Znečišťování se tak přesune do dalších zemí, jako jsou USA a Čína, dodala.
Podle Peštové (ANO) v současné době pouze snižujeme emise za desetinnou čárkou, což nás stojí desítky, stovky miliard a nikam se nehýbeme. „Je potřeba se zaměřit na Čínu, Indii, Ameriku (jako znečišťovatele), ale my už jsme pro to udělali maximum,“ uvedla. V souvislosti s emisními povolenkami prohlásila, že hnutí je nebude aplikovat. Podle ní je lepší zaplatit pokuty, které hrozí. „Když v současné době uděláte neúplnou transpozici (…), tak je tam řádově jeden milion korun pokuta a za každý den netranspozice se zaplatí od deseti do patnácti tisíc euro,“ popsala.
Výborný (SPOLU) se domnívá, že je podstatné, abychom cíle, které máme a které jsou důležité pro život budoucích generací, dokázali racionalizovat, aby byly naplnitelné. „Proto jsou pro nás klimatické cíle pro rok 2040 neakceptovatelné, protože nedopustíme to, aby dopadly na naše domácnosti,“ uvedl. Zmínil také, že současná vláda podepsala smlouvu na dobudování jaderných bloků v Dukovanech, což je klíčová záležitost právě pro to, aby Česko dokázalo být energeticky bezpečnou zemí. „Dokázali jsme se odpoutat od závislosti na Rusku, pokud jde o plyn a ropu,“ doplnil.
Podle Wasserbauera (Motoristé) u některých panuje představa, že tím, že snížíme množství CO2, které budeme produkovat, snížíme globálně teplotu. To nikdo nedokázal, ani nedokáže, míní. „Máme tu ještě horší skleníkový plyn, jako je metan, který je ještě dvacetkrát horší,“ řekl. Podle něj je Evropská unie asi jediný celek, který plánuje a ví, že lidem zdraží život, a jde do toho. Zásadními otázkami by podle něj tak mělo být, kolik to bude stát a co za to dostaneme. Podle něj je Evropa příkladem pro svět, aby ji nikdo nenásledoval.
Otázka potravin a jejich kvality i ceny
Debata se stočila i k potravinové soběstačnosti nebo rovnováze mezi ekologickými postupy, kvalitou a cenou. Hosté odpovídali například na otázku, zda domácí potravina znamená automaticky kvalitní potravina.
Podle Blažeje Chorovského z Pirátů to tak není. Zmínil v této souvislosti obchodní řetězce, které nakupují kuřata z těch „nejkrutějších chovů“, přičemž v zahraničí by si to nedovolily. „V zahraničí jsou často jiné standardy než v Česku,“ prohlásil. Co se týče cen potravin, tak uvádí, že polovinu evropské inflace lze přičíst „růstu ziskových marží velkých firem“.
Ani Wasserbauer z Motoristů si nemyslí, že lze na otázku na kvalitní potravinu odpovědět jednoznačně, čeští zemědělci jsou podle něj ale nejlepší. „Používají nejméně chemie oproti ostatním,“ tvrdí. Co se týče cen potravin, hlavním úkolem pro antimonopolní úřad je podle něj zkontrolovat marže v supermarketech.
Přísaha má podle Křupky potravinovou soběstačnost za prioritu. Každá země by podle něj měla být soběstačná strategicky v základních potravinách. „Je jasné, že zemědělec cenu potravin netvoří. (…) My navrhujeme nulovou daň na základní potraviny. Dojde ke zlevnění minimálně o dvanáct procent,“ tvrdí. Také „trvá“ na tom, aby řetězce zveřejňovaly marže.
„Ministr tady nemá být od toho, aby nařizoval, kde, za kolik a jakého původu si mají lidé nakupovat potraviny,“ sdělil Výborný ze SPOLU. Ideální jsou ale prý regionální potraviny. Úřady mají podle něj u nich zcela minimální záchyt vadných šarží. Ten, kdo farmaří, bude mít prý možnost prodávat přímo z farmy do restaurací či školních jídelen. Snížení DPH se podle něj dramaticky na cenách neprojeví.
Dubský ze STAN volá po podpoře menších, lokálních, regionálních farem, nikoliv velkých firem. „Ideální je, když farmáři budou prodávat u sebe na dvoře. Zkrátíme dodavatelský řetězec,“ dodal také. Snížení DPH ani podle něj není zárukou snížení cen. V době zdražování v letech 2022 a 2023 podle něj Česko bylo „průměrnou zemí“, která na tom byla lépe než sousedé.
Peštová z ANO míní, že Česko má dobré zemědělce, které podporuje. „To, co mi vadí, je redistribuce. Tlačí se ti malí. Ten, kdo nás uživí, ten národ, budou ti velcí (zemědělci),“ podotýká. Když se bojuje proti uhlíkové stopě, nemůže se podle ní jezdit do jednotlivých vesnic pro brambory nebo jogurt. Co se týče cen, prováděla by důsledné kontroly.
Pěnčíková ze Stačilo! mluvila podobně. „Úplně nejlepší by byl farmářský prodej ze dvora, ale uživí nás ti farmáři všechny? (...) Ti malí musí být jako doplňkový sortiment k velké nabídce,“ prohlašuje. Je pro nulovou DPH na základní potraviny. Mělo by se podle ní také „sáhnout“ do několika zákonů, zmínila ty o cenách a významné tržní síle.
Novotná z SPD vidí u cen potravin největší problém u řetězců. „Když si vezmete, jaké jsou výkupní ceny, tak se mnohdy bavíme o dvacet let stejné ceně. Akorát vstupní náklady všem rostou,“ tvrdí. Také je pro podporu prodeje ze dvora, ale podporovat je podle ní třeba všechny. Hnutí podle ní chce snížit DPH u potravin a tlačit na řetězce, aby se v nich navýšily počty „našich produktů“.
Dotace pro zemědělce
Konec debaty byl věnován zemědělským dotacím.
Pěnčíková (Stačilo!) se domnívá, že dotační politika je nastavena špatně. „Respektive nyní se vyjednává nová společná zemědělská politika, kde mají být výrazně pokráceny finance a (…) má dojít k poklesu mezi dvaceti pětadvaceti procenty, ale vzhledem k inflaci a dalším vlivům reálný pokles v Česku má být až padesát procent, což se projeví ve zdražení potravin,“ řekla.
Novotná (SPD) vidí problém v tom, že se zde podporují „neprodukce“. „Potřebujeme dotace na produkci, ne na to, že někdo bude pěstovat trávu, poté si to dvakrát do roka nechá posekat a na to ty dotace brát,“ míní. Podle ní by se měla podporovat produkce jak v oblasti živočišné, tak i rostlinné výroby.
Wasserbauer z Motoristů se nedomnívá, že jsou tuzemští zemědělci na subvencích závislejší než v jiných zemích Evropské unie. „Ve všech dotačních nařízeních jsou nesmyslné pokyny pro to, kdy má zemědělec něco udělat, což může být nereálné,“ zmínil s tím, že dotace obsahují příliš byrokracie.
Dubský (STAN) zmínil, že se mnoho opatření podařilo zjednodušit, i když je stále na čem pracovat. Dále podotkl, že biodiverzita je stejně důležitá jako potraviny. „Chraňme životní prostředí a nekoukejme jen na produkci,“ vyzval. Podle něj se soustřeďujeme na produkci pouze základních komodit, ale je potřeba, abychom tam dostali přidanou hodnotu.
Peštová z ANO řekla, že je potřeba se snažit o to, aby byla podpora prvozemědělců, tedy těch, co něco pěstují a mají přidanou hodnotu, nebo těch, co něco chovají. „Ale určitě ne pro ty, co žádnou výrobu nemají. Ti mají skoro osmdesát procent, to znamená, že z jednoho milionu obratu dostanou osm set tisíc dotaci. To není normální,“ prohlásila.
Výborný (SPOLU) uvedl, že to, že máme „nějak nastavené přímé platby, bylo spojeno i s tím, že máme nejvyšší kofinancování v Evropě u druhého pilíře, tedy do podpory investic či podpory začínajících zemědělců“. Ministr zároveň souhlasí, že povinností a úkolů je obrovské množství.
Blažej Chorovský za Piráty připomněl, že základní dotace na produkční jednotku měly sloužit ke stabilizaci příjmů zemědělce a jeho rodiny. „Změnilo se to ale v to, že zde máme obří holdingy, které dostávají stovky milionů na těchto dotacích, což k ničemu neslouží. Je tedy oprávněné po nich požadovat, aby dělaly něco navíc,“ uvedl.
Zástupce Přísahy Křupka se ale domnívá, že je to nesmysl. „Přímé platby z prvního pilíře jsou stejné a my vlastně někoho trestáme za úspěch,“ poznamenal. Dodal také, že všechny zemědělce poškodil vstup předsedy hnutí ANO Andreje Babiše do politiky a všichni zemědělci na to doplácí.
Lukáš Blažej Chorovský je lídrem kandidátky Pirátů v Ústeckém kraji. Je právníkem se specializací na životní prostředí a od roku 2022 byl poradcem ministra pro místní rozvoj. Je zastupitelem města Ústí nad Labem.
Tomáš Dubský je lídrem kandidátky STAN v Pardubickém kraji. V současné době je poslancem, je místopředsedou zemědělského výboru a členem výboru pro životní prostředí. Působí jako starosta obce Vysočina.
Milan Křupka kandiduje do Poslanecké sněmovny z třetího místa kandidátky hnutí Přísaha v Olomouckém kraji. Působí jako provozní technik v soukromé zemědělské společnosti.
Petra Novotná kandiduje do Poslanecké sněmovny v Plzeňském kraji z druhého místa kandidátky SPD. Je zastupitelkou města Příbram a také ředitelkou okresní agrární komory.
Marie Pěnčíková je členkou Komunistické strany Čech a Moravy a kandiduje jako lídryně kandidátky hnutí Stačilo! ve Zlínském kraji, kde působí také v zastupitelstvu. Dříve byla za KSČM poslankyní.
Berenika Peštová kandiduje do sněmovny v Ústeckém kraji na třetím místě kandidátky hnutí ANO. V současné době působí jako poslankyně, je členkou výborů hospodářského a pro životní prostředí, je také zastupitelkou Ústeckého kraje.
Marek Výborný jako předseda KDU-ČSL vede kandidátu SPOLU v Pardubickém kraji. Od června 2023 je ministrem zemědělství, od roku 2017 zasedá v Poslanecké sněmovně.
Jaromír Wasserbauer je dvojkou kandidátky Motoristů sobě v Jihomoravském kraji. Působí jako vysokoškolský pedagog na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně.
