Ankara strana 3 z 5

Turecko se snaží vystupovat v Ruskem rozpoutané válce proti Ukrajině v roli prostředníka. Společně s OSN sjednalo vývoz ukrajinského obilí a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se kvůli invazi sejde se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem i v pátek v Soči. Ankara se však snaží využít situaci i k posílení vlastních regionálních ambicí.

Turecko se snaží od začátku ruské války proti Ukrajině vystupovat jako mediátor a průběh konfliktu ukáže, jestli na závoře, která obě strany dělí, dokáže sedět, řekl v Interview ČT24 zpravodaj České televize Václav Černohorský. Z Oděsy v pondělí vyplula první nákladní loď s ukrajinskou kukuřicí od začátku ruské agrese. Náklad uvolnila dohoda mezi Ukrajinou, Ruskem, Tureckem a OSN, podepsaná v Istanbulu. Uvolnění lodě podle Černohorského bylo i v zájmu Ankary. Domnívá se také, že Rusko ani Turecko si nepřejí zhoršení vzájemných vztahhů.

Rusko tvrdí, že sobotní raketový úder na přístav Oděsa mířil na vojenské cíle a zasáhl vojenskou loď. Uvedla to v neděli mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. V sobotu Moskva nechtěla útok komentovat, ale Ankaře podle tureckých zdrojů sdělila, že s ním nemá nic společného. Podle Oleha Ustěnka, ekonomického poradce ukrajinského prezidenta Zelenského, může Ukrajina během osmi až devíti měsíců vyvézt šedesát milionů tun obilovin, pokud nebudou námořní přístavy zablokované a budou bez problémů fungovat, po sobotním útoku má ale prý pochybnosti.

Ruský prezident Vladimir Putin odjel na první zahraniční cestu mimo postsovětské země od začátku invaze na Ukrajinu. Šéf Kremlu přiletěl do Íránu. Jednal tam nejen s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím, ale i se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Řešili obnovení vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo válku v Sýrii.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo tureckého velvyslance v Kyjevě. Protestuje proti postupu Ankary, která dovolila odplout zadržené ruské lodi s ukrajinským obilím. Postup Turecka značí vývoj v problému exportu obilí z blokovaných ukrajinských přístavů. Napadená země doufala, že Ankara poskytne bezpečnostní záruky pro přepravu přes Černé moře, místo toho se však Turecko zřejmě hodlá zapojit do dodavatelského řetězce. Ukrajina se tak zřejmě bude muset rozhodnout, do jaké míry je ochotna spolupracovat s agresorem na vývozu ukradeného obilí.

Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokol o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do Aliance. Díky dohodě s Tureckem uzavřené minulý týden na aliančním summitu tak severské země završily první část přijímacího procesu, k jehož dokončení potřebují ratifikaci ve všech 30 členských zemích Aliance.

Severoatlantická aliance jedná o situaci na svém jižním křídle, o potravinové krizi a jejích dopadech na bezpečnost. Švédsko a Finsko v úterý podepíší přístupové protokoly ke vstupu do NATO, oznámil na tiskové konferenci generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Protokoly musí ratifikovat všechny členské státy. Lídři evropských států hovořili o pokračování podpory Ukrajině. Americký prezident Joe Biden přislíbil další vojenskou pomoc z USA ve výši osmi set milionů dolarů.

Turecký souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO většina členských zemí na summitu v Madridu uvítala. Jiný názor mají často Kurdové v exilu. Obávají se, že severské země už k nim nebudou tak vstřícné jako dosud. Mnozí totiž utekli před pronásledováním ze strany turecké vlády. Vztahy jsou napjaté dlouhodobě, Kurdové žijící na východě Turecka by si většinou přáli autonomii nebo samostatnost, vláda v Ankaře tyto snahy potlačuje a užívá při tom i násilné metody.

Turecko souhlasilo s podporou členství Finska a Švédska v Severoatlantické alianci. Změna tureckého postoje přišla na madridském summitu podle finského prezidenta Sauliho Niinistöa poté, co tato trojice zemí podepsala společné memorandum, které obavy Turecka řeší. Souhlas Turecka se vstupem severských zemí do Aliance potvrdil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Švédsko učinilo důležité kroky, aby splnilo požadavky, kterými Turecko podmiňuje souhlas se vstupem této severské země do NATO. Novinářům to při své návštěvě Švédska v pondělí řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Jednání mezi Tureckem a zástupci Finska a Švédska ohledně členství v Severoatlantické alianci nebyla na očekávané úrovni, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara podle něj nemůže souhlasit s tím, aby do NATO vstoupily země, které podporují terorismus. V neděli o tom informovala turecká televizní stanice TRT Haber. V neděli také jednaly státy Evropské unie o ropném embargu. Před pondělním summitem ale nenašly shodu.

Středeční jednání mezi Tureckem, Finskem a Švédskem o rozšíření NATO nepřinesla výraznější pokrok a datum dalších rozhovorů strany zatím nestanovily. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na své zdroje v turecké vládě. Dvojice severských zemí se chce k NATO přidat z obav o vlastní bezpečnost kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Turecko cítí dopady války spíš v hospodářské rovině, neboť prohloubila tamní už tak tíživou ekonomickou situaci.

Turecko začalo vybírat svého prvního kosmonauta, kterého plánuje příští rok vyslat na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Zájem stát se prvním tureckým kosmonautem už projevilo 27 tisíc lidí, informoval v úterý turecký ministr průmyslu Mustafa Varank. V rámci svého ambiciózního vesmírného programu plánuje Ankara také už koncem příštího roku zkušební let vlastní rakety na Měsíc.

Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině v objemu téměř čtyřicet miliard dolarů (téměř 933 miliard korun). Oznámil to Bílý dům. Podle médií jde o největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň dvacet let. Moskva mezitím zakázala vstup do Ruska tisícovce Američanů, včetně Bidena. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan také v sobotu mluvil s představiteli Švédska a Finska o členství v NATO.

Zástupci Švédska a Finska předali ve středu generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Aliance. Stoltenberg a později i americký prezident Joe Biden jejich rozhodnutí přivítali, vstup obou skandinávských zemí schválila německá i česká vláda. Kriticky se k tomu staví naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Poslanec ODS Pavel Žáček se domnívá, že turecké důvody možná leží mimo NATO a Ankara chce zvýšit svoji cenu při jednáních. Také poslanec SPD Jaroslav Bašta soudí, že u Turecka jde spíše o vnitropolitickou záminku. O tématu diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová a později i její finský kolega Pekka Haavisto v úterý podepsali žádosti svých zemí o vstup do Severoatlantické aliance. Finský parlament předtím drtivou většinou hlasů schválil návrh, aby se země ucházela o členství v Alianci. Švédský parlament obdobný postoj zaujal v pondělí. Příslušné dokumenty zástupci obou skandinávských zemí předají v bruselském ústředí NATO ve středu. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova NATO už dávno počítá s finským a švédským územím při vojenském plánování svého posunu na východ.

Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to oznámila premiérka Magdalena Anderssonová. Severské království si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko. Ruský vůdce Vladimir Putin v pondělí poznamenal, že plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou samy o sobě problém. Turecko rozšíření Aliance o Švédsko a Finsko ale neschválí, uvedl později turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Zvláštní vyslanci Turecka a Arménie pokračují ve Vídni v jednání o normalizaci vzájemných vztahů. Státy za sebou mají zatím dvě kola rozhovorů – první se uskutečnilo 14. ledna v Moskvě, druhé pak 24. února ve Vídni. Cílem setkání je umožnit navázání diplomatických styků, otevření hranic a zahájení hospodářských, obchodních a dopravních projektů mezi oběma státy.

K sankcím proti Rusku se zatím nepřipojilo Turecko. Naopak, nabízí možnost se jim vyhnout. Naposled oznámilo, že rozšíří možnost platit přes ruský platební systém MIR. Rusové v posledních letech tvoří největší skupinu turistů v Turecku a Ankara si od tohoto kroku slibuje podporu klíčového sektoru ekonomiky.

Turecká ofenziva proti Kurdům v Sýrii a na severu Iráku zesiluje. Tamní opozice tvrdí, že se tím armáda snaží odvést pozornost od stavu ekonomiky, ve vysílání ČT24 to řekl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. Dodal, že Turecko se možná snaží využít toho, že svět nyní upírá zrak na Ukrajinu. Rozhodnutí Ankary odsoudila druhá nejsilnější turecká opoziční strana, prokurdská HDP.

Soud v Istanbulu ve čtvrtek rozhodl předat kauzu vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího Saúdské Arábii. Chášakdží, který patřil ke kritikům saúdskoarabského režimu, byl brutálně zavražděn v roce 2018 na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu, jeho tělo se doposud nenašlo.

Podle šéfa ukrajinské vyjednávací delegace Rusko uvedlo, že návrhy mírové smlouvy mezi Kyjevem a Moskvou pokročily dost na to, aby o nich mohli jednat přímo prezidenti obou zemí Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin. Šéf ukrajinských vyjednavačů Davyd Arachamija řekl, že Rusko akceptuje ukrajinské postoje s výjimkou stanoviska k otázce Krymu.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Ruský vojenský tlak na jihovýchodě Ukrajiny nepolevuje, řada zdejších míst hlásí boje nebo ostřelování. Ukrajinská armáda tvrdí, že stále drží kontrolu nad strategickým přístavem Mariupol mezi oblastí Donbasu a Ruskem okupovaného Krymu. Pozornost se stáčí i k Černému moři a strategické pozici Turecka.