Ankara strana 4 z 5

Vpád ruské armády na Ukrajinu vyvolal nevoli Západu a sankce ze strany EU, Spojených států, Británie a mnoha dalších zemí. Někteří západní spojenci ale váhají. Ačkoliv Turecko ostře odsoudilo porušení územní svrchovanosti Ukrajiny, sankce nechystá a snaží se o dobré vztahy s Moskvou. A Izrael – jeden z nejbližších amerických spojenců – zatím lavíruje i se symbolickým prohlášením, protože na ruské podpoře závisí jeho operace proti Íránu a Hizballáhu.

Spojené státy získaly zpravodajské informace, které naznačují, že Rusko se souhlasem vysoce postavených vládních činitelů vypracovalo plán na zveřejnění falešných informací, které by mohly sloužit jako záminka k invazi na Ukrajinu. O závěrech zpravodajců nejprve informovaly deníky The Washington Post a The New York Times, později je potvrdil mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby. Turecký prezident mezitím nabídl, že jeho země bude hostit jednání Ukrajiny a Ruska. Situaci proberou i německý kancléř a prezidenti Francie a Polska.

Přívaly sněhu dál komplikují život v řadě oblastí Řecka a Turecka. Řecká vláda na úterý a středu vyhlásila volno v šesti regionech země včetně Atén či Kréty pro lidi, kteří nezajišťují základní služby. V Turecku až v úterý odpoledne a zatím jen částečně obnovili provoz mezinárodního letiště v Istanbulu, kde byly odlety a přílety kvůli sněhu zastaveny od pondělního večera. Vánice potrápila i dvojici Čechů, kteří tráví dovolenou na Kypru. Na pomoc jim v úterý museli přispěchat záchranáři.

Poprvé po třinácti letech spolu jednají zástupci Arménie a Turecka. Speciální vyslanci obou zemí se sešli v Moskvě. Diskutovat mají o stabilizaci vzájemných vztahů, otevření hranice a případných dalších rozhovorech. V roce 2009 sice oba státy uzavřely dohodu o normalizaci diplomatických vztahů, ta ale nikdy nezačala platit, protože se ji nepodařilo ratifikovat.

Turecká lira v úterý na devizových trzích prudce zpevňuje, od pondělního minima vykazovala v jednu chvíli růst až o 65 procent. Reaguje tak na závazek prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana garantovat vklady v místní měně před znehodnocením. Navzdory masivnímu růstu kurzu však lira zůstává stále výrazně slabší než před rokem.

Turecko zažívá nejhorší měnovou krizi za poslední čtvrtstoletí. Tamní lira jen za poslední měsíc ztratila třetinu hodnoty. Prezident Recep Tayyip Erdogan ignoruje kritiku své politiky nízkých úroků během vysoké inflace. Autoritářský lídr ji obhajuje mimo jiné muslimskou vírou a tvrdí, že vede ekonomickou válku za nezávislost.

V Ankaře se po dlouhých deseti letech tváří v tvář setkali lídři regionálních rivalů – Turecka a Spojených arabských emirátů. Na veřejnosti se sice nejvíc mluví o miliardových investicích. Schůzka prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s korunním princem Abú Dhabí, šejkem Muhammadem bin Zájid Nahjánem, ale odráží širší změny v regionu.

Režim Alexandra Lukašenka tvrdí, že s organizací migrace nemá nic společného. Lidé pocházející převážně ze Sýrie či Iráku ale do Běloruska přijíždějí s turistickými vízy. Místní úřady jich vydávají více než v minulosti, informuje zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

Turecko coby klíčová tranzitní země tvoří na svých letištích bariéry pro omezení přílivu běženců do Běloruska. Tamní úřady v pátek nepustily na palubu pravidelných spojů do Minsku Iráčany, Syřany a Jemence a z Istanbulu tak nemohly odcestovat desítky lidí. Evropská komise se chce na obdobném postupu dohodnout i s dalšími zeměmi.

V Turecku příští týden oficiálně začne platit pařížská dohoda. Klimatickou smlouvu z roku 2015 parlament schválil teprve minulý měsíc jako poslední z největších dvaceti ekonomik světa poté, co si Ankara zajistila miliardové půjčky na snížení emisí. Aktuálního summitu v Glasgow se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odmítl zúčastnit, údajně kvůli sporu o protokol a velikost delegace.

Spor Turecka s deseti velvyslanci, kteří minulý týden společně vyzvali k okamžitému propuštění občanského aktivisty Osmana Kavaly, zřejmě neskončí jejich vyhoštěním. Ambasády států, ze kterých velvyslanci pochází, v pondělí na Twitteru uvedly, že jsou vázány diplomatickou úmluvou o nevměšování do vnitřních záležitosti. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jejich prohlášení vítá, informovala agentura Reuters s odkazem na agenturu Anadolu.

Pravoslavná církev je v Turecku pod trvalým tlakem tamních úřadů. V zemi se nachází řada chátrajících historických budov v majetku řecké menšiny, stát se ale zdráhá na opravy uvolnit finance. Nechává také zavřený seminář pro nové kněze, ti se tak do Turecka musí stěhovat ze zahraničí.

Německá kancléřka Angela Merkelová v sobotu po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem poděkovala Turecku za pomoc s nelegální migrací. Turecko označila za významného partnera Evropské unie, se kterou tato země sdílí řadu zájmů. Připomněla však také, že v minulosti kritizovala porušování lidských práv v Turecku.

Bezprecedentní vývoj na turecké politické scéně. Strany opozice intenzivněji spolupracují, aby ve volbách společně porazily vládní AKP a prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a vrátily zemi k parlamentnímu systému a posílily demokracii. Vládní AKP ztrácí podporu voličů, hlavně kvůli špatné ekonomické situaci země.

Obliba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana klesá. Důvodem jsou vysoké ceny, které v srpnu vzrostly meziročně skoro o dvacet procent. Šlo tak o nejvyšší nárůst inflace za více než dva roky. Za zvýšením cen stojí spotřebitelská poptávka po lockdownu a zejména pokles hodnoty turecké měny.

Turecko se obává nové vlny uprchlíků v důsledku situace v Afghánistánu. Úřady oficiálně zadržely na hranici stejné množství běženců jako loni a po pádu Kábulu do rukou Talibanu se jejich počet ještě snížil. Pro případ, že by se to změnilo, sází Ankara na zeď, jejíž vybudování nyní ještě uspíšila.

Čeští zbrojaři se snaží ve větší míře prorazit v Turecku. Pomoci jim mohou sankce, které na Ankaru kvůli nákupu ruského raketového systému S-400 loni uvalila vláda Donalda Trumpa. Země je odříznuta od nových obchodů s americkými firmami. USA jsou historicky největším vývozcem zbraní do Turecka.

Turecké pobřeží Egejského moře sužují požáry, které se již rozšířily i k některým letoviskům, z nichž se musely evakuovat tisíce lidí. Někteří přitom museli uniknout z hotelů obklíčených ohněm na lodích. Kvůli živlu již v zemi přišlo o život šest lidí a stovky jich musely být ošetřeny, informovala agentura AP. České ministerstvo zahraničí varovalo turisty, kteří mířili do oblasti. S požáry se potýká také Itálie, zejména ostrov Sicílie, a Řecko. Situace se v příštích dnech zřejmě nezlepší, v jižní Evropě bude pokračovat výjimečná vlna veder.

Turecko si připomíná páté výročí nevydařeného vojenského puče proti prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi. Ten od té doby zemi radikálně proměnil a upevnil si moc. V parlamentu pak ve čtvrtek označil 15. červenec za den vítězství. Někteří pozůstalí po obětech to ale vidí jinak. Během dramatické noci před pěti lety přišlo o život 250 lidí.

Puč v Turecku, který v zemi proběhl přesně před pěti lety, měl připravit o moc současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Aspoň tak zaznívalo zdůvodnění oficiálních míst. Namísto toho mu ale přinesl „neuvěřitelné posílení moci“. „Erdogan získal neotřesitelné postavení v silových složkách, naprosto si podřídil soudnictví a ovlivňuje i většinu médií,“ hodnotí turkolog a bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně. Přesto však podle něho poslední dobou prezidentova popularita klesá a naopak roste počet těch, kteří si přejí návrat země k standardnímu parlamentnímu systému.

Diplomaté se opět pokouší o urovnání konfliktu v Libyi. Na mírovou konferenci do Berlína se sjeli už podruhé. Severoafrická země představuje jednu z hlavních výchozích zemí pro nekontrolovatelnou migraci do Evropy a také dějiště velmocenských sporů.

V Turecku počty očkovaných proti koronaviru pomáhají zvyšovat týmy složené z lékařů a místních autorit. Skeptiky o vakcínách přesvědčují přímo u nich doma. Projekt vznikl na jihovýchodě země a dál se rozšiřuje. Podle vládních údajů je plně naočkovaná zatím zhruba šestina populace Turecka, kde žije zhruba 83 milionů lidí.

Turecké tajné služby podle Ankary při operaci na území Iráku zabily jednoho z čelných představitelů separatistické organizace Strana kurdských pracujících (PKK). O smrti Selmana Bozkira, přezdívaného doktor Hüseyin, informoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj byl zabitý muž vůdcem PKK v táboře Machmúr na severu Iráku, na který Turecko v sobotu zaútočilo bezpilotními letouny a zabilo tři civilisty. O prohlášení informovala agentura AFP.

Obyvatelé středomořského ostrova Kypr v neděli volili nové složení parlamentu. Zvítězila vládnoucí pravicová strana Demokratické shromáždění (DISY), druhá skončila komunistická Pokroková strana pracujícího lidu (AKEL). Obě největší strany si však od posledního hlasování pohoršily. Posílila naopak menší uskupení včetně krajně pravicové Národně-lidové fronty (ELAM), informovaly světové agentury po sečtení všech volebních lístků.