Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to oznámila premiérka Magdalena Anderssonová. Severské království si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko. Ruský vůdce Vladimir Putin v pondělí poznamenal, že plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou samy o sobě problém. Turecko rozšíření Aliance o Švédsko a Finsko ale neschválí, uvedl později turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
„Budeme NATO informovat, že se chceme stát členem Aliance,“ prohlásila Anderssonová, podle níž jde o „historickou změnu v bezpečnostní politice země“. Švédsko přihlášku odešle v pondělí, v úterý nebo ve středu, a učiní tak v koordinaci s Finskem.
„Ve švédském parlamentu je široká většina pro vstup do NATO,“ poznamenala také šéfka menšinové sociálnědemokratické vlády po pondělní diskusi zákonodárců, v níž se ukázala jasná podpora tomuto rozhodnutí. „Nejlepším krokem pro Švédsko a švédské obyvatelstvo je vstoupit do NATO,“ vyjádřila dále své přesvědčení.
Chystaný vstup Švédska do Aliance, která by se i s Finskem měla rozrůst na 32 členů, podle agentury Reuters překreslí geopolitickou mapu severní Evropy. AP zase připomněla, že Švédsko nebylo více než 200 let součástí žádné vojenské aliance.
Nesouhlas Turecka
Podle Erdogana diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád. Stockholm a Helsinky totiž oznámily úmysl vyslat své zástupce jednat s Ankarou. Turecko rozšíření schváli nechce, uvedl prezident.
V neděli šéf NATO Jens Stoltenberg vyjádřil názor, že Ankara rozšíření Aliance nezablokuje. Přijetí nových zemí do Aliance musí schválit všichni stávající členové. Turecko oběma zemím vyčítá, že chrání organizace, které Ankara považuje za teroristické.
Reakce Kremlu
Putin podle agentury Reuters sdělil, že připojení severských zemí do Severoatlantické aliance by Moskva nevnímala samo o sobě jako hrozbu. Upozornil ale, že Rusko by muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu.
Žádost Finska a Švédska o členství v NATO vnímá vládce Kremlu jako „agresivní“ krok Spojených států, které viní z vyostřování vypjaté světové bezpečnostní situace. Putin neupřesnil, jaké by Moskva přijala kroky v případě přesunu infrastruktury NATO na území Finska a Švédska. „Uvidíme, jaké pro nás vytvoří hrozby,“ řekl. „Vytváří se tu problém bez jakýchkoliv důvodů. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem,“ dodal.
Jasná podpora rozhodnutí Stockholmu přichází ze Západu. Za Francii ji tlumočil prezident Emmanuel Macron, za Dánsko a Norsko šéfové jejich vlád. Elysejský palác v prohlášení uvedl, že Francie bude bránit Finsko i Švédsko před jakoukoli hrozbou nebo útokem. Dánsko, Norsko a také Island daly najevo připravenost Švédsku i Finsku pomoci všemi prostředky, pokud by tyto země byly napadeny. Podle Británie by se měly obě země připojit k NATO co nejdříve. „Jejich členství posílí kolektivní bezpečnost Evropy,“ uvedla britská ministryně zahraničí Liz Trussová.
