Ruský vojenský tlak na jihovýchodě Ukrajiny nepolevuje, řada zdejších míst hlásí boje nebo ostřelování. Ukrajinská armáda tvrdí, že stále drží kontrolu nad strategickým přístavem Mariupol mezi oblastí Donbasu a Ruskem okupovaného Krymu. Pozornost se stáčí i k Černému moři a strategické pozici Turecka.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Mariupol je důležitý přístav a sídlo oceláren u Azovského moře, který se nachází v těsné blízkosti separatistických oblastí. Jeho ovládnutí by Rusku umožnilo spojit po souši okupovaný ukrajinský Krym s neklidnou Doněckou a Luhanskou oblastí.
Město čelí ostřelování už třetím dnem. Ukrajinská armáda jej dosud nepřestala kontrolovat, ale situace se zhoršuje. „Východní ostřelovaná část města je bez proudu a bez vody, po celém městě se zhoršila kvalita internetu. Ruská armáda se snaží vyřadit z provozu telekomunikační uzly,“ informoval v sobotu večer zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, který je přímo na území obklíčeného města.
Obyvatelé se v sobotu snažili vytvořit zásoby krve ve zdejší transfuzní stanici a stavěli barikády z pokácených stromů, aby mohli ruskému útoku vzdorovat. Ukrajinská obrana dosud funguje, ale vojska nepřítele se blíží ze tří směrů – od separatistických oblastí na východě, ze severu po dálnici, která druhdy spojovala Doněck s azovskými plážemi, a od západu, kde do ruských rukou v sobotu padlo stopadesátitisícové město Melitopol.
„Zatím se nestalo to, čeho se všichni obávali – tanky nejsou ve městě, při nejmenším ne v jeho centru. Okraje jsou pořád ostřelované a stále je slyšet hukot obrany. Rusko má ve vzduchu a na moři obrovskou převahu,“ referoval v sobotu večer Dorazín.
Obavy v Oděse
Ostré boje v jihovýchodním cípu Ukrajiny se vedou už od okamžiku, kdy ruská armáda oficiálně překročila ukrajinské hranice. Armáda nyní oznámila ale ruskou okupaci sídel Stanyca Luhanska, Krymske a Markivka. Všechna se nachází nedaleko území pod kontrolou separatistů.
Obyvatelé Černihiva hlásí ostřelování ze vzduchu. Starosta Vladislav Atrošenko je v sobotu ráno vyzval, aby se nachystali i na boje v ulicích. „Musíme se připravit na pouliční boje. Proto prosím ty, kteří umí zacházet se střelnou zbraní, ať se přihlásí na místo setkávání teritoriální obrany,“ řekl.
Náletům na jihu země dál čelí i Oděsa a podobně jako Mariupol se připravuje na ruskou ofenzivu vedenou ze tří stran – z východu, z moře s ruským výsadkem na pláži a také ze západu od Moldávie. Třicet tisíc ruských vojáků je totiž v separatistické moldavské oblasti Podněstří.
Informační válka: Bospor a Dardanely
O černomořsko-azovský region se vede i informační válka. Podle zpráv ukrajinské pohraniční stráže Rusko zakázalo plavbu v severozápadní části Černého moře, ačkoliv jde o ukrajinské vody. „Přítomnost lodí a plavidel bude vyhodnocována jako teroristická hrozba,“ stojí podle ukrajinské pobřežní stráže ve zprávě, kterou Rusko zveřejnilo prostřednictvím námořních bezpečnostních kanálů.
Agentura AP k tomu uvedla, že ruská invaze se zaměřuje vedle Kyjeva právě na ukrajinské pobřeží, které se táhne přibližně od černomořského přístavu Oděsa na jihozápadě země až k Mariupolu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij v sobotu na Twitteru poděkoval tureckému prezidentovi Recipu Tayyipovi Erdogaovi za to, že zavřel strategické černomořské úžiny Bospor a Dardanely pro plavbu ruských válečných lodí.
Turecko ale takovou informaci nepotvrdilo; ruská státní agentura TASS s odvoláním na turecký list Cumhuriyet napsala, že země žádná omezení pro ruské lodě nezavedla. Také agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného tureckého činitele napsala, že Turecko o zákazu nerozhodlo..
Země na Bosporu drží dohled nad černomořskými průlivy podle dohody z Montreaux z roku 1936. Ujednání zaručuje volnou plavbu civilním lodím v době míru. Pro vojenské lodi stanovuje rozdílná pravidla tonáže i délky pobytu v Černém moři podle toho, zda mateřská země lodi má, nebo k tomuto moři nemá přístup.
V době války jsou pravidla přísnější a Turecko může tyto úžiny i zcela uzavřít. Podle tureckého deníku Hürriyet ale jeden z paragrafů úmluvy zaručuje, že plavidla válčících stran, ať už černomořských zemí, či ostatních, musejí mít zaručen návrat na svou základnu – a to se týká i černomořské flotily Ruské federace.
Zelenskij o zavření průlivů žádal Turecko už dřívě během tohoto týdne, právě kvůli zmiňovanému ujednání ale Ankara nevyhověla. Zabránit by mohla jen ruské plavbě do Středomoří.
