Ruský vojenský tlak na jihovýchodě Ukrajiny nepolevuje, řada zdejších míst hlásí boje nebo ostřelování. Ukrajinská armáda tvrdí, že stále drží kontrolu nad strategickým přístavem Mariupol mezi oblastí Donbasu a Ruskem okupovaného Krymu. Pozornost se stáčí i k Černému moři a strategické pozici Turecka.
Ruská vojska obléhají Mariupol ze tří stran, na trojitý útok se připravuje i Oděsa
UDÁLOSTI: Rusové útočí na Mariupol (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Mariupol je důležitý přístav a sídlo oceláren u Azovského moře, který se nachází v těsné blízkosti separatistických oblastí. Jeho ovládnutí by Rusku umožnilo spojit po souši okupovaný ukrajinský Krym s neklidnou Doněckou a Luhanskou oblastí.
Město čelí ostřelování už třetím dnem. Ukrajinská armáda jej dosud nepřestala kontrolovat, ale situace se zhoršuje. „Východní ostřelovaná část města je bez proudu a bez vody, po celém městě se zhoršila kvalita internetu. Ruská armáda se snaží vyřadit z provozu telekomunikační uzly,“ informoval v sobotu večer zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, který je přímo na území obklíčeného města.
Obyvatelé se v sobotu snažili vytvořit zásoby krve ve zdejší transfuzní stanici a stavěli barikády z pokácených stromů, aby mohli ruskému útoku vzdorovat. Ukrajinská obrana dosud funguje, ale vojska nepřítele se blíží ze tří směrů – od separatistických oblastí na východě, ze severu po dálnici, která druhdy spojovala Doněck s azovskými plážemi, a od západu, kde do ruských rukou v sobotu padlo stopadesátitisícové město Melitopol.
„Zatím se nestalo to, čeho se všichni obávali – tanky nejsou ve městě, při nejmenším ne v jeho centru. Okraje jsou pořád ostřelované a stále je slyšet hukot obrany. Rusko má ve vzduchu a na moři obrovskou převahu,“ referoval v sobotu večer Dorazín.
Východ Ukrajiny
Obavy v Oděse
Ostré boje v jihovýchodním cípu Ukrajiny se vedou už od okamžiku, kdy ruská armáda oficiálně překročila ukrajinské hranice. Armáda nyní oznámila ale ruskou okupaci sídel Stanyca Luhanska, Krymske a Markivka. Všechna se nachází nedaleko území pod kontrolou separatistů.
Obyvatelé Černihiva hlásí ostřelování ze vzduchu. Starosta Vladislav Atrošenko je v sobotu ráno vyzval, aby se nachystali i na boje v ulicích. „Musíme se připravit na pouliční boje. Proto prosím ty, kteří umí zacházet se střelnou zbraní, ať se přihlásí na místo setkávání teritoriální obrany,“ řekl.
Náletům na jihu země dál čelí i Oděsa a podobně jako Mariupol se připravuje na ruskou ofenzivu vedenou ze tří stran – z východu, z moře s ruským výsadkem na pláži a také ze západu od Moldávie. Třicet tisíc ruských vojáků je totiž v separatistické moldavské oblasti Podněstří.
Informační válka: Bospor a Dardanely
O černomořsko-azovský region se vede i informační válka. Podle zpráv ukrajinské pohraniční stráže Rusko zakázalo plavbu v severozápadní části Černého moře, ačkoliv jde o ukrajinské vody. „Přítomnost lodí a plavidel bude vyhodnocována jako teroristická hrozba,“ stojí podle ukrajinské pobřežní stráže ve zprávě, kterou Rusko zveřejnilo prostřednictvím námořních bezpečnostních kanálů.
Agentura AP k tomu uvedla, že ruská invaze se zaměřuje vedle Kyjeva právě na ukrajinské pobřeží, které se táhne přibližně od černomořského přístavu Oděsa na jihozápadě země až k Mariupolu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij v sobotu na Twitteru poděkoval tureckému prezidentovi Recipu Tayyipovi Erdogaovi za to, že zavřel strategické černomořské úžiny Bospor a Dardanely pro plavbu ruských válečných lodí.
Turecko ale takovou informaci nepotvrdilo; ruská státní agentura TASS s odvoláním na turecký list Cumhuriyet napsala, že země žádná omezení pro ruské lodě nezavedla. Také agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného tureckého činitele napsala, že Turecko o zákazu nerozhodlo..
Země na Bosporu drží dohled nad černomořskými průlivy podle dohody z Montreaux z roku 1936. Ujednání zaručuje volnou plavbu civilním lodím v době míru. Pro vojenské lodi stanovuje rozdílná pravidla tonáže i délky pobytu v Černém moři podle toho, zda mateřská země lodi má, nebo k tomuto moři nemá přístup.
V době války jsou pravidla přísnější a Turecko může tyto úžiny i zcela uzavřít. Podle tureckého deníku Hürriyet ale jeden z paragrafů úmluvy zaručuje, že plavidla válčících stran, ať už černomořských zemí, či ostatních, musejí mít zaručen návrat na svou základnu – a to se týká i černomořské flotily Ruské federace.
Zelenskij o zavření průlivů žádal Turecko už dřívě během tohoto týdne, právě kvůli zmiňovanému ujednání ale Ankara nevyhověla. Zabránit by mohla jen ruské plavbě do Středomoří.