Spojené státy získaly zpravodajské informace, které naznačují, že Rusko se souhlasem vysoce postavených vládních činitelů vypracovalo plán na zveřejnění falešných informací, které by mohly sloužit jako záminka k invazi na Ukrajinu. O závěrech zpravodajců nejprve informovaly deníky The Washington Post a The New York Times, později je potvrdil mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby. Turecký prezident mezitím nabídl, že jeho země bude hostit jednání Ukrajiny a Ruska. Situaci proberou i německý kancléř a prezidenti Francie a Polska.
USA podezírají Moskvu, že plánuje vyrobit falešné video jako záminku pro útok na Ukrajinu
On-line přenos
Rusko-ukrajinský konflikt
- 5:33
V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.
- 5:24
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.
- 5:21
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
„Domníváme se, že Rusko by mohlo natočit velmi násilné propagandistické video, které by ukazovalo mrtvá těla a herce hrající roli truchlících, stejně jako záběry zničených míst s ukrajinskou nebo západní vojenskou technikou,“ uvedl Kirby. „Toto video, pokud bude zveřejněno, by mohlo Putinovi poskytnout jiskru, kterou potřebuje k zažehnutí a ospravedlnění vojenských operací proti Ukrajině,“ dodal mluvčí.
Washington se podle Kirbyho rozhodl zveřejnit takto konkrétní závěry, aby „odradil“ Rusko od uskutečnění takových plánů.
Plán zahrnoval výrobu názorného propagandistického videa, které by ukazovalo zinscenované výbuchy a používalo by mrtvoly a herce představující truchlící pozůstalé, píše AP. Informace o záměru byly součástí odtajněných zpravodajských informací, které Američané v těchto dnech poskytli představitelům Ukrajiny a evropským spojencům.
„Jedná se o jasný a šokující důkaz nevyprovokované agrese a podloudné činnosti Ruska s cílem destabilizovat Ukrajinu,“ napsala na Twitteru britská ministryně zahraničí Liz Trussová a plán odsoudila jako „nepřijatelný“.
Ukrajina bude vyrábět turecké drony
Mezitím pokračují jednání o situaci. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se nabídl jako prostředník pro vyřešení konfliktu a navrhuje, že jeho země bude hostit setkání ukrajinských a ruských představitelů pro zmírnění napětí. Erdogan a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kromě toho ve čtvrtek při osobním setkání v Kyjevě podepsali několik dohod včetně rámcové smlouvy o volném obchodu a o výrobě tureckých dronů na Ukrajině.
„Chtěl bych poděkovat prezidentu Erdoganovi za jeho iniciativu a vůli stát se prostředníkem mezi Ukrajinou a Ruskem v procesu ukončení války,“ sdělil Zelenskyj po více než čtyřhodinovém jednání.
Zelenskyj také přivítal nově uzavřenou dohodu, která umožní Ukrajině vyrábět turecké drony Bayraktar TB2. Tyto bezpilotní letouny již nyní Kyjev používá na východě země, kde svádí od roku 2014 boje s Ruskem koordinovanými silami. Moskva zapojení do konfliktu popírá a kvůli používání tureckých dronů viní Kyjev z „destruktivního“ chování.
Nově uzavřená rámcová dohoda o volném obchodu zase umožní navýšit roční objem společného obchodu v průběhu pěti let ze současných asi sedmi miliard dolarů (149 miliard korun) na deset miliard dolarů (213 miliard korun).
Erdogan při setkání se Zelenským zároveň zopakoval, že Turecko, které je členskou zemí NATO, je připraveno chránit ukrajinskou územní celistvost. „Rád bych uvedl, že nadále podporujeme suverenitu Ukrajiny a její územní celistvost včetně Krymu,“ sdělil Erdogan. Ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 nelegálně anektovalo Rusko s pomocí neoznačených vojáků. Moskva nejprve popírala, že jde o ruské vojáky, a přiznala to až s odstupem.
Ankara má dobré vztahy jak s Kyjevem, tak s Moskvou, dříve ale řekla, že jako člen NATO udělá, co je zapotřebí, pokud se Rusko rozhodne k invazi, připomněla agentura Reuters.
Recep Tayyip Erdogan, Emine Erdoganová, Olena Zelenská a Volodymyr Zelenskyj
Jednání Německa, Francie a Polska o Ukrajině
Chystá se také osobní schůzka vrcholných představitelů Francie, Německa a Polska. Setkání takzvaného výmarského trojúhelníku v podobě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, německého kancléře Olafa Scholze a polského prezidenta Andrzeje Dudy oznámil Elysejský palác s tím, že plánování má na starosti Německo. Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung se uskuteční v Berlíně příští úterý.
Německo i Francie už roky vystupují v ukrajinském konfliktu v roli prostředníka. Macron se dlouhodobě intenzivně podílí na řešení krize. Ve čtvrtek telefonicky mluvil s Putinem i Zelenským. Podle Elysejského paláce se snažil dosáhnout pokroku v úsilí o zmírnění napětí v oblasti. Podle Kremlu se Macron a Putin dohodli na dalším jednání, podle Kyjeva mluvil Macron se Zelenským mimo jiné o urychlení mírového procesu v rámci takzvaného normandského formátu, tedy v rámci čtyřstranných rozhovorů, ve kterých Francie s Německem zprostředkovávají jednání mezi Ukrajinou a Ruskem.
Scholz má brzy zavítat do Moskvy, aby zde o napjaté situaci kolem Ukrajiny jednal s Putinem. Podle Süddeutsche Zeitung se schůzka Scholz-Putin očekává 15. února. Německý kancléř už v neděli odcestuje do USA, kde se setká s prezidentem Joem Bidenem. Také v Bílém domě by měla být rusko-ukrajinská krize ústředním tématem.
Čínské ministerstvo zahraničních věcí mezitím oznámilo, že Peking a Moskva sjednotily postoj ohledně Ukrajiny. Uvedlo to po setkání šéfů diplomacií obou zemí v Pekingu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vydal do Pekingu společně s prezidentem Vladimirem Putinem, který se v pátek před slavnostním zahájením zimních olympijských her setká se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
Změna slovníku Bílého domu
Bílý dům už nebude mluvit o možné ruské invazi jako o bezprostředně hrozící. Podle mluvčí Jane Psakiové se slovní spojení dá vyložit tak, že Washington ví, že se Kreml už rozhodl na Ukrajinu zaútočit. Bílý dům ale záměry Moskvy nezná.
„Použila jsem to jednou, myslím, že ostatní to taky použili jednou,“ řekla Psakiová o slovním obratu „bezprostředně hrozící“ invaze. „A pak jsme ho přestali používat, protože jsme, myslím, naznačili něco, co jsme naznačit nechtěli, tedy to, že víme, že prezident Vladimir Putin se už pro invazi rozhodl,“ zdůvodnila Psakiová na brífinku v Bílém domě s tím, že americká administrativa neví, co konkrétně Moskva zamýšlí.
Americká televize CNN na svých internetových stránkách vysvětluje, že Bílý dům už o „bezprostřední hrozbě“ ruské invaze nechce mluvit kvůli neshodám s ukrajinskou stranou ohledně toho, jak nejlépe popsat nebezpečí ze strany Ruska.
Mluvčí Bílého domu Jane Psakiová
Dle Kyjeva spojení vyvolává paniku
Zatímco americký prezident Biden a jeho nejbližší spolupracovníci varovali, že Putin může kdykoliv poslat vojáky přes hranici, ukrajinský prezident Zelenskyj vyhlídky na bezprostřední hrozbu války bagatelizoval.
Když Psakiová minulý týden o možném ruském útoku mluvila jako o „bezprostředně hrozícím“, rozlítila ukrajinské vedení. Jeho představitelé, včetně prezidenta Zelenského, dali najevo, že s ní nesouhlasí a že takový popis situace vyvolává paniku a ekonomickou nestabilitu.
O situaci na Ukrajině Biden hovořil s francouzským prezidentem Macronem. Podle Bílého domu spolu jednali o dalších diplomatických krocích, ale i přípravách rychlých a těžkých ekonomických sankcí vůči Kremlu. Domluvili se, že spolu a s partnery v NATO a Evropské unii budou nadále v úzkém kontaktu. Šéfové Bílého domu a Elysejského paláce zároveň potvrdili, že podporují suverenitu a územní celistvost Ukrajiny.
Třicet tisíc vojáků v Bělorusku
Vztahy mezi Západem a Moskvou se v poslední době octly na bodu mrazu kvůli tomu, že Rusko u hranic s Ukrajinou a na jím okupovaných ukrajinských územích shromáždilo desetitisíce vojáků. Západ Moskvu podezírá, že chystá invazi na území svého souseda. Už v roce 2014 nelegálně anektovala ukrajinský Krym a rozpoutala konflikt na Donbase, kde řídí a podporuje proruské síly.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek konstatoval, že Rusko má v Bělorusku zhruba třicet tisíc svých vojáků. „V posledních dnech jsme byli svědky významného přesunu ruských vojenských sil do Běloruska. Jedná se o největší nasazení ruských vojsk (v Bělorusku) od dob studené války,“ prohlásil šéf Aliance.
Na běloruské území Moskva přesunula také stíhačky, mobilní raketový systém Iskander nebo systém protivzdušné obrany S-400. „Hovoříme tedy o široké škále moderního vojenského potenciálu. To vše se spojí s každoročním cvičením ruských jaderných sil, které by se mělo uskutečnit tento měsíc,“ popsal Stoltenberg s tím, že Moskva by měla situaci „deeskalovat“. Zopakoval také dřívější varování Západu, že „jakákoliv další ruská agrese by měla vážné dopady a vysokou cenu“.
Kreml kritizuje rozmísťování amerických vojáků v Evropě
Naopak Kreml ve čtvrtek opět kritizoval Spojené státy za plánované rozmístění tří tisíc amerických vojáků v Polsku, Německu a Rumunsku. „Ustavičně vyzýváme naše americké protějšky, aby přestali zvyšovat napětí na evropském kontinentu. Bohužel, Američané v tom pokračují,“ nechal se slyšet Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
„V daném případě nejde jen o provokativní prohlášení, že brzy vypukne válka a všichni zaplatí strašlivou cenu a podobně, ale o vyslání amerických vojáků do evropských zemí poblíž našich hranic,“ zdůrazňuje Kreml.
Pentagon zároveň upřesnil, že jeden tisíc ze zmiňovaných tří tisíc vojáků už v Evropě je, pouze se přesune z Německa do Rumunska. Nově přicestují dva tisíce vojáků – do Německa, a zejména Polska.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian také prohlásil, že nabídka vyslání francouzských vojáků do Rumunska nemá za cíl provokovat Moskvu, nýbrž plněním závazků v rámci NATO. „Základním úkolem je nyní co nejrychleji zmírnit napětí. K tomu slouží odrazování a diskuse,“ míní Le Drian.