Turecko hledá svého prvního kosmonauta. Nesmí to být čahoun

Turecko začalo vybírat svého prvního kosmonauta, kterého plánuje příští rok vyslat na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Zájem stát se prvním tureckým kosmonautem už projevilo 27 tisíc lidí, informoval v úterý turecký ministr průmyslu Mustafa Varank. V rámci svého ambiciózního vesmírného programu plánuje Ankara také už koncem příštího roku zkušební let vlastní rakety na Měsíc.

Přihlášky do vesmírného programu mohou Turci podávat od začátku tohoto týdne do 23. června. Z dosavadních 27 tisíc zájemců jich jen 150 splňuje kritéria, řekl podle serveru Duvar ministr Varank. Podmínkou je věk pod 45 let, minimálně bakalářský titul z technického oboru a velmi dobrá znalost angličtiny. Kandidáti musí měřit od 150 do 190 centimetrů a vážit od 43 do 100 kilogramů.

  • Někdy se uvádí, že astronauti mohou být vysocí maximálně 193 centimetrů, to ale není pravda.
  • Výška astronauta je omezená jen misí a strojem, který ho nese do kosmu. U ruských Sojuzů to bylo 190 centimetrů, ale nejvyšším člověkem na palubě raketoplánu byl 193centimetrový Jim Wetherbee.
  • Vůbec nejvyšším člověkem v kosmu byl Michael Strahan - 196 centimetrů vysoký sportovec, který letěl do kosmu roku 2021 na palubě lodě New Shepard.

„Jako součást národního vesmírného programu, Turecko oficiálně zahájilo proces vyslání našeho občana k Mezinárodní vesmírné stanici,“ řekl v pondělí po zasedání vlády prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož citoval deník Daily Sabah. Turecký občan by se měl k ISS podle něj vydat v první polovině příštího roku.

Turecké kosmické ambice

Erdogan už loni v únoru oznámil, že Turecko chce do konce roku 2023 přistát na Měsíci s vlastní raketou a chystá se při tom spolupracovat se zahraničními partnery. V roce 2023 Turecko oslaví sté výročí založení republiky. Národnost zahraničních partnerů turecká vláda neupřesnila. Erdogan loni jednal například s americkým podnikatelem Elonem Muskem, jehož firma SpaceX loni v lednu dopravila na oběžnou dráhu první turecký satelit Turksat 5A.

Deník Daily Sabah v úterý napsal, že vlastní raketu hodlá Ankara vyslat ke zkušebnímu letu na Měsíc už příští rok a v roce 2028 či 2029 tam plánuje poslat robotické vozítko. To se zatím podařilo jen Rusům, Američanům a Číňanům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 47 mminutami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 6 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 6 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
před 21 hhodinami

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
před 22 hhodinami

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
před 23 hhodinami

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Žraloci tygří sežerou téměř cokoli. Oceánům tím pomáhají

Žraloci tygří patří k nejméně vybíravým predátorům v živočišné říši. Jejich jídelníček zahrnuje desítky druhů mořských i suchozemských zvířat, ale také lidský odpad – od pneumatik přes registrační značky až po televizory či kondomy. Právě díky tomu však podle odborníků hrají důležitou roli při udržování zdravého mořského ekosystému. Napsala o tom britská stanice BBC.
včera v 11:20

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.