Turecko hledá svého prvního kosmonauta. Nesmí to být čahoun

Turecko začalo vybírat svého prvního kosmonauta, kterého plánuje příští rok vyslat na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Zájem stát se prvním tureckým kosmonautem už projevilo 27 tisíc lidí, informoval v úterý turecký ministr průmyslu Mustafa Varank. V rámci svého ambiciózního vesmírného programu plánuje Ankara také už koncem příštího roku zkušební let vlastní rakety na Měsíc.

Přihlášky do vesmírného programu mohou Turci podávat od začátku tohoto týdne do 23. června. Z dosavadních 27 tisíc zájemců jich jen 150 splňuje kritéria, řekl podle serveru Duvar ministr Varank. Podmínkou je věk pod 45 let, minimálně bakalářský titul z technického oboru a velmi dobrá znalost angličtiny. Kandidáti musí měřit od 150 do 190 centimetrů a vážit od 43 do 100 kilogramů.

  • Někdy se uvádí, že astronauti mohou být vysocí maximálně 193 centimetrů, to ale není pravda.
  • Výška astronauta je omezená jen misí a strojem, který ho nese do kosmu. U ruských Sojuzů to bylo 190 centimetrů, ale nejvyšším člověkem na palubě raketoplánu byl 193centimetrový Jim Wetherbee.
  • Vůbec nejvyšším člověkem v kosmu byl Michael Strahan - 196 centimetrů vysoký sportovec, který letěl do kosmu roku 2021 na palubě lodě New Shepard.

„Jako součást národního vesmírného programu, Turecko oficiálně zahájilo proces vyslání našeho občana k Mezinárodní vesmírné stanici,“ řekl v pondělí po zasedání vlády prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož citoval deník Daily Sabah. Turecký občan by se měl k ISS podle něj vydat v první polovině příštího roku.

Turecké kosmické ambice

Erdogan už loni v únoru oznámil, že Turecko chce do konce roku 2023 přistát na Měsíci s vlastní raketou a chystá se při tom spolupracovat se zahraničními partnery. V roce 2023 Turecko oslaví sté výročí založení republiky. Národnost zahraničních partnerů turecká vláda neupřesnila. Erdogan loni jednal například s americkým podnikatelem Elonem Muskem, jehož firma SpaceX loni v lednu dopravila na oběžnou dráhu první turecký satelit Turksat 5A.

Deník Daily Sabah v úterý napsal, že vlastní raketu hodlá Ankara vyslat ke zkušebnímu letu na Měsíc už příští rok a v roce 2028 či 2029 tam plánuje poslat robotické vozítko. To se zatím podařilo jen Rusům, Američanům a Číňanům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 16 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...