Erdogan ani Putin nechtějí udělat nic, co by jejich vztahy zbortilo, míní zpravodaj Černohorský

Nahrávám video

Turecko se snaží od začátku ruské války proti Ukrajině vystupovat jako mediátor a průběh konfliktu ukáže, jestli na závoře, která obě strany dělí, dokáže sedět, řekl v Interview ČT24 zpravodaj České televize Václav Černohorský. Z Oděsy v pondělí vyplula první nákladní loď s ukrajinskou kukuřicí od začátku ruské agrese. Náklad uvolnila dohoda mezi Ukrajinou, Ruskem, Tureckem a OSN, podepsaná v Istanbulu. Uvolnění lodě podle Černohorského bylo i v zájmu Ankary. Domnívá se také, že Rusko ani Turecko si nepřejí zhoršení vzájemných vztahhů.

Turecko kontroluje přístup vojenských lodí do Černého moře. „Řídí se téměř sto let starou mezinárodní dohodou, na základě které nemohou úžinami Bospor a Dardanely proplout válečné lodě, a to nejen Ruska, ale ani jiných zemí. Ty turecké mohou,“ vysvětlil Černohorský. Obchodní lodě nicméně za normální situace místy plout mohou. „Ale nemohly kvůli tomu, co se děje na Ukrajině – nemohly plout z Oděsy,“ dodal.

Černohorský připomněl, že právě Turecko se snažilo o dohodu o obilném koridoru. „Pokud bude fungovat, pomůže mu získat mezinárodní renomé, ale je důležitá i pro Turecko samotné,“ řekl s tím, že Ukrajina je po Rusku druhým největším dovozcem obilí do Turecka.

Podotkl ale, že dovoz obilí do Turecka provázejí kontroverze. „Během minulých měsíců celá řada nepřímých důkazů ukazovala na to, že obilí ukradené ruskými silami z okupovaných území Ukrajiny končí mimo jiné i v tureckých přístavech, a tedy u tureckých obchodníků,“ upozornil. Dodal, že ukrajinská vláda po obvinění tlačila na Ankaru, ať se situací něco dělá. Ta ale reagovala, že dokumenty tvrdí, se jedná o ruskou loď vezoucí ruské obilí.

Podle Černohorského je otázka, jak bude dohoda fungovat dál. Upozornil, že loď, která z Oděsy vyplula v pondělí, veze jen nepatrnou část obilí, které čeká na vývoz v ukrajinských přístavech. Kvůli válce je ho v nich podle Kyjeva zablokovaných až 25 milionů tun.

Cesty na obě strany

Turecko se podle zpravodaje od začátku konfliktu snaží vystupovat neutrálně, jako jakýsi mediátor. „Průběh konfliktu ukáže, jestli Turecko dokáže sedět na té závoře, která obě strany dělí. Jestli tuto roli dokáže hrát dál a jestli dokáže navigovat v tomto prostoru tak, aby s oběma stranami udržovalo pro sebe dobré vztahy a něco pro sebe získalo. Nebo jestli se konflikt pohne směrem, který mu manévrovací prostor zúží,“ okomentoval pozici Ankary. Připomněl také, že turecká vláda ruskou invazi odsoudila.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se podle Černohorského snaží také uplatňovat dobrý vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal zároveň, že Erdogan krátce před vypuknutím konfliktu navštívil Kyjev, přičemž jedním z důvodů byl obchod se zbraněmi. „Mnohokrát jsme viděli záběry z tureckých dronů, které využívá mimo jiné ukrajinská armáda a Turecko mělo a má zájem spolupráci prohloubit,“ sdělil.

Ekonomika i jaderná elektrárna

Turecko tedy na jednu stranu dodává zbraně, které zabíjejí ruské vojáky, na druhou stranu se země nepřidala k sankcím Západu proti Rusku, shrnul Černohorský. Erdogan také v pátek zamíří do ruského Soči. Zpravodaj upozornil, že se tak stane prvním lídrem země NATO, který od začátku invaze na Ukrajinu navštíví Rusko a bude osobně jednat s Putinem.

Černohorský se domnívá, že důvody návštěvy by mohly být i ekonomického rázu, jelikož v tomto smyslu je Rusko pro Turecko důležité. „Zvlášť v době, kdy Turecko čelí obrovské inflaci a potřebuje peníze ze zahraničí,“ vysvětlil.

Další možností je podle něj i otázka a spolupráce na poli energetiky. Poznamenal, že Rusko staví první tureckou jadernou elektrárnu. „Myslím si, že Erdogan ani Putin nechtějí udělat nic, co by ty vztahy nějak zbortilo. Co by je zhoršilo do té míry, že by nebyla možná spolupráce,“ okomentoval. 

„Opotřebovávací válka“

Konflikt na Ukrajině se podle Černohorského v průběhu času změnil zejména ve způsobu, kterým je veden. „Je to intenzivní dělostřelecká kampaň, takzvaná opotřebovávací válka, kdy ruské síly opustily počáteční taktiku, kdy to celé připomínalo jakousi polopartyzánskou pěchotní válku, kdy ukrajinské síly vybíhaly směrem ke kolonám obrněných vozidel, ničily je, zastavovaly,“ popsal.

Následně se ruské síly stáhly na východ, kde rozmístily ruské dělostřelectvo. To nyní „pomalu ukusuje z měst, která armádě stojí v cestě, a do ruin naprosto zničených měst pak vstupuje a takto ta místa ovládá,“ popsal reportér, který zemi během konfliktu navštívil hned dvakrát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce

Estonská vláda připravuje povinnost, podle níž by výrobci textilu, obuvi a potravin museli financovat sběr, recyklaci a snižování odpadu.
před 5 mminutami

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států.
16:48Aktualizovánopřed 5 mminutami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 56 mminutami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 1 hhodinou

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 2 hhodinami

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii po útočníkovi pátrá. Podle posledních informací monackého ministra Christophea Mirmanda se však zdá, že již opustil území obou zemí. Francouzská i ukrajinská média se shodují, že za útokem pravděpodobně stojí organizovaný zločin. Policie případ nevyšetřuje jako terorismus.
11:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko neplní většinu protikorupčních doporučení, tvrdí skupina Rady Evropy

Česko zvládlo uspokojivě splnit pouze jedno navržené doporučení týkající se prevence korupce u představitelů ve vrcholných výkonných funkcích a orgánů činných v trestním řízení. Další doporučení plní částečně a některá vůbec, uvedla ve shrnutí hodnocení Česka protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO). Ve výroční zprávě za rok 2025 hovoří také o klíčové roli nejvyšších představitelů vlád v prosazování nulové tolerance vůči korupci.
před 3 hhodinami

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 5 hhodinami

Evropský pohled