Erdogan ani Putin nechtějí udělat nic, co by jejich vztahy zbortilo, míní zpravodaj Černohorský

28 minut
Interview ČT24 – Václav Černohorský (1. 8. 2022)
Zdroj: ČT24

Turecko se snaží od začátku ruské války proti Ukrajině vystupovat jako mediátor a průběh konfliktu ukáže, jestli na závoře, která obě strany dělí, dokáže sedět, řekl v Interview ČT24 zpravodaj České televize Václav Černohorský. Z Oděsy v pondělí vyplula první nákladní loď s ukrajinskou kukuřicí od začátku ruské agrese. Náklad uvolnila dohoda mezi Ukrajinou, Ruskem, Tureckem a OSN, podepsaná v Istanbulu. Uvolnění lodě podle Černohorského bylo i v zájmu Ankary. Domnívá se také, že Rusko ani Turecko si nepřejí zhoršení vzájemných vztahhů.

Turecko kontroluje přístup vojenských lodí do Černého moře. „Řídí se téměř sto let starou mezinárodní dohodou, na základě které nemohou úžinami Bospor a Dardanely proplout válečné lodě, a to nejen Ruska, ale ani jiných zemí. Ty turecké mohou,“ vysvětlil Černohorský. Obchodní lodě nicméně za normální situace místy plout mohou. „Ale nemohly kvůli tomu, co se děje na Ukrajině – nemohly plout z Oděsy,“ dodal.

Černohorský připomněl, že právě Turecko se snažilo o dohodu o obilném koridoru. „Pokud bude fungovat, pomůže mu získat mezinárodní renomé, ale je důležitá i pro Turecko samotné,“ řekl s tím, že Ukrajina je po Rusku druhým největším dovozcem obilí do Turecka.

Podotkl ale, že dovoz obilí do Turecka provázejí kontroverze. „Během minulých měsíců celá řada nepřímých důkazů ukazovala na to, že obilí ukradené ruskými silami z okupovaných území Ukrajiny končí mimo jiné i v tureckých přístavech, a tedy u tureckých obchodníků,“ upozornil. Dodal, že ukrajinská vláda po obvinění tlačila na Ankaru, ať se situací něco dělá. Ta ale reagovala, že dokumenty tvrdí, se jedná o ruskou loď vezoucí ruské obilí.

Podle Černohorského je otázka, jak bude dohoda fungovat dál. Upozornil, že loď, která z Oděsy vyplula v pondělí, veze jen nepatrnou část obilí, které čeká na vývoz v ukrajinských přístavech. Kvůli válce je ho v nich podle Kyjeva zablokovaných až 25 milionů tun.

Cesty na obě strany

Turecko se podle zpravodaje od začátku konfliktu snaží vystupovat neutrálně, jako jakýsi mediátor. „Průběh konfliktu ukáže, jestli Turecko dokáže sedět na té závoře, která obě strany dělí. Jestli tuto roli dokáže hrát dál a jestli dokáže navigovat v tomto prostoru tak, aby s oběma stranami udržovalo pro sebe dobré vztahy a něco pro sebe získalo. Nebo jestli se konflikt pohne směrem, který mu manévrovací prostor zúží,“ okomentoval pozici Ankary. Připomněl také, že turecká vláda ruskou invazi odsoudila.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se podle Černohorského snaží také uplatňovat dobrý vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal zároveň, že Erdogan krátce před vypuknutím konfliktu navštívil Kyjev, přičemž jedním z důvodů byl obchod se zbraněmi. „Mnohokrát jsme viděli záběry z tureckých dronů, které využívá mimo jiné ukrajinská armáda a Turecko mělo a má zájem spolupráci prohloubit,“ sdělil.

Ekonomika i jaderná elektrárna

Turecko tedy na jednu stranu dodává zbraně, které zabíjejí ruské vojáky, na druhou stranu se země nepřidala k sankcím Západu proti Rusku, shrnul Černohorský. Erdogan také v pátek zamíří do ruského Soči. Zpravodaj upozornil, že se tak stane prvním lídrem země NATO, který od začátku invaze na Ukrajinu navštíví Rusko a bude osobně jednat s Putinem.

Černohorský se domnívá, že důvody návštěvy by mohly být i ekonomického rázu, jelikož v tomto smyslu je Rusko pro Turecko důležité. „Zvlášť v době, kdy Turecko čelí obrovské inflaci a potřebuje peníze ze zahraničí,“ vysvětlil.

Další možností je podle něj i otázka a spolupráce na poli energetiky. Poznamenal, že Rusko staví první tureckou jadernou elektrárnu. „Myslím si, že Erdogan ani Putin nechtějí udělat nic, co by ty vztahy nějak zbortilo. Co by je zhoršilo do té míry, že by nebyla možná spolupráce,“ okomentoval. 

„Opotřebovávací válka“

Konflikt na Ukrajině se podle Černohorského v průběhu času změnil zejména ve způsobu, kterým je veden. „Je to intenzivní dělostřelecká kampaň, takzvaná opotřebovávací válka, kdy ruské síly opustily počáteční taktiku, kdy to celé připomínalo jakousi polopartyzánskou pěchotní válku, kdy ukrajinské síly vybíhaly směrem ke kolonám obrněných vozidel, ničily je, zastavovaly,“ popsal.

Následně se ruské síly stáhly na východ, kde rozmístily ruské dělostřelectvo. To nyní „pomalu ukusuje z měst, která armádě stojí v cestě, a do ruin naprosto zničených měst pak vstupuje a takto ta místa ovládá,“ popsal reportér, který zemi během konfliktu navštívil hned dvakrát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdských jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 mminutou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 21 mminutami

Macron zvažuje, že požádá EU o kroky proti Trumpovým clům kvůli Grónsku

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Osm evropských států ve společném prohlášení také uvedlo, že s Dánskem a obyvateli Grónska vyjadřují solidaritu.
14:25Aktualizovánopřed 29 mminutami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 2 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechcem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fico jednal s Trumpem. Hovořili o Ukrajině, EU i jaderné energetice

Americký prezident Donald Trump jednal v sobotu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) ve svém domě na Floridě o válce na Ukrajině, o Evropské unii či o slovensko-americké spolupráci v jaderné energetice, informoval v neděli Fico při návratu ze Spojených států. Oba politici se podle premiéra mimo jiné shodli, že Evropská unie se nachází v hluboké krizi. Jednání se zúčastnili také šéf americké diplomacie Marco Rubio a jeho slovenský protějšek Juraj Blanár (Smer).
před 5 hhodinami
Načítání...