Turecko se snaží od začátku ruské války proti Ukrajině vystupovat jako mediátor a průběh konfliktu ukáže, jestli na závoře, která obě strany dělí, dokáže sedět, řekl v Interview ČT24 zpravodaj České televize Václav Černohorský. Z Oděsy v pondělí vyplula první nákladní loď s ukrajinskou kukuřicí od začátku ruské agrese. Náklad uvolnila dohoda mezi Ukrajinou, Ruskem, Tureckem a OSN, podepsaná v Istanbulu. Uvolnění lodě podle Černohorského bylo i v zájmu Ankary. Domnívá se také, že Rusko ani Turecko si nepřejí zhoršení vzájemných vztahhů.
Erdogan ani Putin nechtějí udělat nic, co by jejich vztahy zbortilo, míní zpravodaj Černohorský
Turecko kontroluje přístup vojenských lodí do Černého moře. „Řídí se téměř sto let starou mezinárodní dohodou, na základě které nemohou úžinami Bospor a Dardanely proplout válečné lodě, a to nejen Ruska, ale ani jiných zemí. Ty turecké mohou,“ vysvětlil Černohorský. Obchodní lodě nicméně za normální situace místy plout mohou. „Ale nemohly kvůli tomu, co se děje na Ukrajině – nemohly plout z Oděsy,“ dodal.
Černohorský připomněl, že právě Turecko se snažilo o dohodu o obilném koridoru. „Pokud bude fungovat, pomůže mu získat mezinárodní renomé, ale je důležitá i pro Turecko samotné,“ řekl s tím, že Ukrajina je po Rusku druhým největším dovozcem obilí do Turecka.
Podotkl ale, že dovoz obilí do Turecka provázejí kontroverze. „Během minulých měsíců celá řada nepřímých důkazů ukazovala na to, že obilí ukradené ruskými silami z okupovaných území Ukrajiny končí mimo jiné i v tureckých přístavech, a tedy u tureckých obchodníků,“ upozornil. Dodal, že ukrajinská vláda po obvinění tlačila na Ankaru, ať se situací něco dělá. Ta ale reagovala, že dokumenty tvrdí, se jedná o ruskou loď vezoucí ruské obilí.
Podle Černohorského je otázka, jak bude dohoda fungovat dál. Upozornil, že loď, která z Oděsy vyplula v pondělí, veze jen nepatrnou část obilí, které čeká na vývoz v ukrajinských přístavech. Kvůli válce je ho v nich podle Kyjeva zablokovaných až 25 milionů tun.
Cesty na obě strany
Turecko se podle zpravodaje od začátku konfliktu snaží vystupovat neutrálně, jako jakýsi mediátor. „Průběh konfliktu ukáže, jestli Turecko dokáže sedět na té závoře, která obě strany dělí. Jestli tuto roli dokáže hrát dál a jestli dokáže navigovat v tomto prostoru tak, aby s oběma stranami udržovalo pro sebe dobré vztahy a něco pro sebe získalo. Nebo jestli se konflikt pohne směrem, který mu manévrovací prostor zúží,“ okomentoval pozici Ankary. Připomněl také, že turecká vláda ruskou invazi odsoudila.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se podle Černohorského snaží také uplatňovat dobrý vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal zároveň, že Erdogan krátce před vypuknutím konfliktu navštívil Kyjev, přičemž jedním z důvodů byl obchod se zbraněmi. „Mnohokrát jsme viděli záběry z tureckých dronů, které využívá mimo jiné ukrajinská armáda a Turecko mělo a má zájem spolupráci prohloubit,“ sdělil.
Ekonomika i jaderná elektrárna
Turecko tedy na jednu stranu dodává zbraně, které zabíjejí ruské vojáky, na druhou stranu se země nepřidala k sankcím Západu proti Rusku, shrnul Černohorský. Erdogan také v pátek zamíří do ruského Soči. Zpravodaj upozornil, že se tak stane prvním lídrem země NATO, který od začátku invaze na Ukrajinu navštíví Rusko a bude osobně jednat s Putinem.
Černohorský se domnívá, že důvody návštěvy by mohly být i ekonomického rázu, jelikož v tomto smyslu je Rusko pro Turecko důležité. „Zvlášť v době, kdy Turecko čelí obrovské inflaci a potřebuje peníze ze zahraničí,“ vysvětlil.
Další možností je podle něj i otázka a spolupráce na poli energetiky. Poznamenal, že Rusko staví první tureckou jadernou elektrárnu. „Myslím si, že Erdogan ani Putin nechtějí udělat nic, co by ty vztahy nějak zbortilo. Co by je zhoršilo do té míry, že by nebyla možná spolupráce,“ okomentoval.
„Opotřebovávací válka“
Konflikt na Ukrajině se podle Černohorského v průběhu času změnil zejména ve způsobu, kterým je veden. „Je to intenzivní dělostřelecká kampaň, takzvaná opotřebovávací válka, kdy ruské síly opustily počáteční taktiku, kdy to celé připomínalo jakousi polopartyzánskou pěchotní válku, kdy ukrajinské síly vybíhaly směrem ke kolonám obrněných vozidel, ničily je, zastavovaly,“ popsal.
Následně se ruské síly stáhly na východ, kde rozmístily ruské dělostřelectvo. To nyní „pomalu ukusuje z měst, která armádě stojí v cestě, a do ruin naprosto zničených měst pak vstupuje a takto ta místa ovládá,“ popsal reportér, který zemi během konfliktu navštívil hned dvakrát.