Švédskou vládu povede Kristersson. Jako první premiér spolupracuje s pravicovými nacionalisty

Novým švédským premiérem bude šéf konzervativní Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson. V hlasování o tom rozhodl parlament. Kristerssonova strana byla součástí opozičního pravicového bloku, který vyhrál zářijové parlamentní volby. Vládnout bude s podporou protiimigrační strany Švédští demokraté, kteří tak budou mít poprvé přímý vliv na vládní politiku.

Kristerssona jako premiéra v 349členném parlamentu Riksdagu podpořilo 176 poslanců, proti bylo 173 zákonodárců, informoval švédský list Aftonbladet. Kristerssonovi přitom stačilo, aby se proti němu nevyjádřila většina poslanců. „Parlament schválil návrh, aby se Ulf Kristersson stal premiérem,“ oznámil předseda Riksdagu Andreas Norlén.

Kristersson v pátek uvedl, že se mu podařilo dojednat menšinovou vládu s Křesťanskodemokratickou stranou a Liberály, podporovanou ještě protiimigrační stranou Švédští demokraté. Kristersson ve funkci vystřídá dosavadní sociálnědemokratickou premiérku Magdalenu Anderssonovou. 

Švédští demokraté skončili ve volbách na druhém místě, když je podpořilo 20,5 procenta voličů – úspěšnější byla jen sociální demokracie z levicového bloku se 30,3 procenta. Ostatní pravicové strany ale odmítají se Švédskými demokraty ve vládě spolupracovat, a tak šanci ke zformování nového kabinetu dostal šéf Umírněných Kristersson.

Mezi zakládajícími členy Švédských demokratů byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, postupem času ale strana zmírnila rétoriku, přestala odmítat vstup Švédska do NATO a vzdala se plánů na odchod země z Evropské unie. Nesmlouvavý postoj k imigraci si ale zachovala.

Vláda chce nižší daně či přísnější pravidla pro imigraci

Umírnění, křesťanští demokraté a Liberálové plánují v souladu s dohodou se Švédskými demokraty snížit daně, zpřísnit imigrační pravidla a dát policii více pravomocí v reakci na rostoucí množství přestřelek, které podle Švédských demokratů souvisejí s dlouholetou otevřenou přistěhovaleckou politikou země.

Podle agentury Reuters bude udělení azylu pro úspěšné žadatele pouze dočasné a pro imigranty bude složitější získat sociální dávky. Zpřísnit by se také měly tresty za zločiny související s činností gangů.

Kristerssonovu vládu čeká nelehké období, kdy se bude podobně jako další evropské země potýkat se zvyšováním životních nákladů a dalšími ekonomickými problémy v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Žádost o vstup do NATO, kterou Švédsko podalo po ruském vpádu na Ukrajinu, by mohlo zablokovat Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan požaduje záruky, že Stockholm nebude podporovat kurdské skupiny, které Ankara pokládá za teroristické. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 19 mminutami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 23 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 29 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 30 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 57 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...