Švédskou vládu povede Kristersson. Jako první premiér spolupracuje s pravicovými nacionalisty

Novým švédským premiérem bude šéf konzervativní Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson. V hlasování o tom rozhodl parlament. Kristerssonova strana byla součástí opozičního pravicového bloku, který vyhrál zářijové parlamentní volby. Vládnout bude s podporou protiimigrační strany Švédští demokraté, kteří tak budou mít poprvé přímý vliv na vládní politiku.

Kristerssona jako premiéra v 349členném parlamentu Riksdagu podpořilo 176 poslanců, proti bylo 173 zákonodárců, informoval švédský list Aftonbladet. Kristerssonovi přitom stačilo, aby se proti němu nevyjádřila většina poslanců. „Parlament schválil návrh, aby se Ulf Kristersson stal premiérem,“ oznámil předseda Riksdagu Andreas Norlén.

Kristersson v pátek uvedl, že se mu podařilo dojednat menšinovou vládu s Křesťanskodemokratickou stranou a Liberály, podporovanou ještě protiimigrační stranou Švédští demokraté. Kristersson ve funkci vystřídá dosavadní sociálnědemokratickou premiérku Magdalenu Anderssonovou. 

Švédští demokraté skončili ve volbách na druhém místě, když je podpořilo 20,5 procenta voličů – úspěšnější byla jen sociální demokracie z levicového bloku se 30,3 procenta. Ostatní pravicové strany ale odmítají se Švédskými demokraty ve vládě spolupracovat, a tak šanci ke zformování nového kabinetu dostal šéf Umírněných Kristersson.

Mezi zakládajícími členy Švédských demokratů byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, postupem času ale strana zmírnila rétoriku, přestala odmítat vstup Švédska do NATO a vzdala se plánů na odchod země z Evropské unie. Nesmlouvavý postoj k imigraci si ale zachovala.

Vláda chce nižší daně či přísnější pravidla pro imigraci

Umírnění, křesťanští demokraté a Liberálové plánují v souladu s dohodou se Švédskými demokraty snížit daně, zpřísnit imigrační pravidla a dát policii více pravomocí v reakci na rostoucí množství přestřelek, které podle Švédských demokratů souvisejí s dlouholetou otevřenou přistěhovaleckou politikou země.

Podle agentury Reuters bude udělení azylu pro úspěšné žadatele pouze dočasné a pro imigranty bude složitější získat sociální dávky. Zpřísnit by se také měly tresty za zločiny související s činností gangů.

Kristerssonovu vládu čeká nelehké období, kdy se bude podobně jako další evropské země potýkat se zvyšováním životních nákladů a dalšími ekonomickými problémy v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Žádost o vstup do NATO, kterou Švédsko podalo po ruském vpádu na Ukrajinu, by mohlo zablokovat Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan požaduje záruky, že Stockholm nebude podporovat kurdské skupiny, které Ankara pokládá za teroristické. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kyjev se stal terčem vzdušného útoku, podle starosty zemřel nejméně jeden člověk

Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na neděli stalo terčem rozsáhlého vzdušného útoku ze strany Ruska. Informovaly o tom ukrajinské úřady. Ruská armáda podle agentury AFP k útoku použila balistické rakety i drony. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko na síti Telegram uvedl, že údery zabily nejméně jednoho člověka a způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 5 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 11 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...