Švédskou vládu povede Kristersson. Jako první premiér spolupracuje s pravicovými nacionalisty

Novým švédským premiérem bude šéf konzervativní Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson. V hlasování o tom rozhodl parlament. Kristerssonova strana byla součástí opozičního pravicového bloku, který vyhrál zářijové parlamentní volby. Vládnout bude s podporou protiimigrační strany Švédští demokraté, kteří tak budou mít poprvé přímý vliv na vládní politiku.

Kristerssona jako premiéra v 349členném parlamentu Riksdagu podpořilo 176 poslanců, proti bylo 173 zákonodárců, informoval švédský list Aftonbladet. Kristerssonovi přitom stačilo, aby se proti němu nevyjádřila většina poslanců. „Parlament schválil návrh, aby se Ulf Kristersson stal premiérem,“ oznámil předseda Riksdagu Andreas Norlén.

Kristersson v pátek uvedl, že se mu podařilo dojednat menšinovou vládu s Křesťanskodemokratickou stranou a Liberály, podporovanou ještě protiimigrační stranou Švédští demokraté. Kristersson ve funkci vystřídá dosavadní sociálnědemokratickou premiérku Magdalenu Anderssonovou. 

Švédští demokraté skončili ve volbách na druhém místě, když je podpořilo 20,5 procenta voličů – úspěšnější byla jen sociální demokracie z levicového bloku se 30,3 procenta. Ostatní pravicové strany ale odmítají se Švédskými demokraty ve vládě spolupracovat, a tak šanci ke zformování nového kabinetu dostal šéf Umírněných Kristersson.

Mezi zakládajícími členy Švédských demokratů byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, postupem času ale strana zmírnila rétoriku, přestala odmítat vstup Švédska do NATO a vzdala se plánů na odchod země z Evropské unie. Nesmlouvavý postoj k imigraci si ale zachovala.

Vláda chce nižší daně či přísnější pravidla pro imigraci

Umírnění, křesťanští demokraté a Liberálové plánují v souladu s dohodou se Švédskými demokraty snížit daně, zpřísnit imigrační pravidla a dát policii více pravomocí v reakci na rostoucí množství přestřelek, které podle Švédských demokratů souvisejí s dlouholetou otevřenou přistěhovaleckou politikou země.

Podle agentury Reuters bude udělení azylu pro úspěšné žadatele pouze dočasné a pro imigranty bude složitější získat sociální dávky. Zpřísnit by se také měly tresty za zločiny související s činností gangů.

Kristerssonovu vládu čeká nelehké období, kdy se bude podobně jako další evropské země potýkat se zvyšováním životních nákladů a dalšími ekonomickými problémy v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Žádost o vstup do NATO, kterou Švédsko podalo po ruském vpádu na Ukrajinu, by mohlo zablokovat Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan požaduje záruky, že Stockholm nebude podporovat kurdské skupiny, které Ankara pokládá za teroristické. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 1 hhodinou

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 8 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 8 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...