Obyvatelé středomořského ostrova Kypr v neděli volili nové složení parlamentu. Zvítězila vládnoucí pravicová strana Demokratické shromáždění (DISY), druhá skončila komunistická Pokroková strana pracujícího lidu (AKEL). Obě největší strany si však od posledního hlasování pohoršily. Posílila naopak menší uskupení včetně krajně pravicové Národně-lidové fronty (ELAM), informovaly světové agentury po sečtení všech volebních lístků.
Kypřané volili nové složení parlamentu, posílila krajní pravice
Pro Demokratické shromáždění hlasovalo 27,77 procenta voličů, pro Pokrokovou stranu pracujícího lidu pak 22,34 Kypřanů. Zatímco DISY získala oproti minulým parlamentním volbám o 2,9 procenta hlasů méně, AKEL přišla o 3,3 procenta hlasů, informovala agentura AP.
Výrazně posílila naopak Národně-lidová fronta (ELAM), která je napojená na řecký krajně pravicový Zlatý úsvit. Volilo ji 6,78 procenta lidí, což je téměř dvakrát více než v minulých parlamentních volbách. ELAM se v roce 2016, kdy pro ni hlasovalo 3,7 procenta voličů, poprvé dostala do kyperského parlamentu, získala dva poslanecké mandáty. Národně-lidová fronta chce například zakázat nošení islámských burek a nikábů, staví se rovněž proti přijímání uprchlíků.
Centristická strana DIPA, jejíž členové se odtrhli od Demokratické strany (DIKO), získala hlasy 6,1 procenta voličů.
Účast byla nízká
Mezi hlavní předvolební témata patřilo například řešení pandemie covidu, ekonomika nebo situace týkající se migrantů. Kyperská vláda totiž trvá na tom, že země už nemůže přijímat další migranty, připomíná agentura AP. Současná vláda kvůli korupčním skandálům čelí kritice mnohých obyvatel. Vymýcení korupce do svých předvolebních slibů zařadil ELAM i další menší politická uskupení.
Více než půl milionu kyperských voličů vybíralo 56 nových poslanců, volební místnosti se uzavřely v 18:00 místního času (17:00 SELČ). K volebním urnám se nakonec dostavilo 65,73 procenta voličů, což je o procento méně než v minulých volbách, upozorňuje AP. Agentura Reuters označila účast za rekordně nízkou.
Hlasovali pouze obyvatelé vládou kontrolované části ostrova. Volby však vedení země neovlivní, jelikož výkonnou moc má prezident, kterého lidé volí zvlášť.
Kypr je rozdělen od turecké invaze z července 1974, kdy Ankara vyslala do severní třetiny ostrova vojska v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. Kyperští Řekové chtěli ostrov připojit k Řecku. Kypr je nyní členským státem EU, ale fakticky jde jen o jižní, řeckou část ostrova. Severní republiku s převážně tureckým obyvatelstvem uznává jen Ankara.