Loď tureckých aktivistů do Gazy zatím nevypluje. Izrael koridor blokuje

3 minuty
Události: Flotila z Turecka zatím do Pásma Gazy nevypluje
Zdroj: ČT24

Do Pásma Gazy zatím nevypluje flotila, která chce prorazit izraelskou námořní blokádu. Kvůli rozhodnutí africké Guiney-Bissau přišla o dvě ze tří lodí s humanitární pomocí. Akci iniciovala turecká organizace IHH, která o proplutí usilovala už v roce 2010. Tehdy střet s izraelským námořním komandem skončil smrtí deseti lidí.

Aktivisté usilují o to, aby mohli vyplout z Turecka do Pásma Gazy. V cestě jim však stojí izraelská námořní blokáda. Na východě tureckého Istanbulu proto už téměř měsíc kotví jedna ze tří lodí. Organizátoři akce nechtějí být spojováni s žádným státem – ani s Tureckem, odkud flotila vyráží. Tvrdí, že jde o „čistě soukromou iniciativu nevládních organizací“.

Hlavním iniciátorem je islámská charita IHH, blízká Ankaře, která stála v roce 2010 za předchozí flotilou. Přes zkušenost se zásahem izraelského komanda, po kterém tehdy zemřelo deset lidí, organizátoři neusilují o povolení Izraele ani možnost zapojit se do humanitárního koridoru mezi Kyprem a Gazou.

„Povolení nežádáme a nepotřebujeme. Poplujeme v souladu s právem, a pokud nás Izrael zastaví, bude to jeho porušení,“ tvrdí aktivistka a právnička Huvájda Arrafová.

Cílem je dopravit humanitární pomoc, deklarují aktivisté

Prorazit izraelskou blokádu plánuje na pět set aktivistů ze třiceti zemí. Palestinsko-americká právnička Arrafová je jednou z těch, kteří byli na palubě i před čtrnácti lety. „Snažíme se dopravit pomoc k záchraně životů. Musíme ale zároveň změnit politickou realitu, kvůli které jsou Palestinci na pomoc odkázáni,“ zdůraznila.

Organizátoři mise deklarují, že jejím smyslem je dopravit do Gazy pět tisíc tun humanitární pomoci. Ta je v současnosti na lodi, která kotví v jižním Turecku. Vysloužilý trajekt, který zatím kotví v Istanbulu, má prý přepravovat jen aktivisty a zástupce médií.

Ankara navíc ve středu oznámila, že se připojuje k žalobě Jihoafrické republiky proti židovskému státu kvůli údajnému páchaní genocidy.

„Poplujeme až do bodu, kdy nám zavolají a řeknou, abychom zastavili. Pak situaci vyhodnotíme,“ prohlásila aktivistka a plukovnice americké armády ve výslužbě Ann Wrightová.

Mise se zastavila už u první překážky. Dvě ze tří lodí měly plout pod vlajkou Guiney-Bissau, aktivisté tvrdí, že si úřady africké země nejprve vyžádaly plán cesty a seznam nákladu. Nakonec však plavidlům zrušily registraci. Kdy a jestli flotila vyrazí, v tuto chvíli není jasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 30 mminutami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 3 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 4 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 12 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 13 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 19 hhodinami
Načítání...