Loď tureckých aktivistů do Gazy zatím nevypluje. Izrael koridor blokuje

3 minuty
Události: Flotila z Turecka zatím do Pásma Gazy nevypluje
Zdroj: ČT24

Do Pásma Gazy zatím nevypluje flotila, která chce prorazit izraelskou námořní blokádu. Kvůli rozhodnutí africké Guiney-Bissau přišla o dvě ze tří lodí s humanitární pomocí. Akci iniciovala turecká organizace IHH, která o proplutí usilovala už v roce 2010. Tehdy střet s izraelským námořním komandem skončil smrtí deseti lidí.

Aktivisté usilují o to, aby mohli vyplout z Turecka do Pásma Gazy. V cestě jim však stojí izraelská námořní blokáda. Na východě tureckého Istanbulu proto už téměř měsíc kotví jedna ze tří lodí. Organizátoři akce nechtějí být spojováni s žádným státem – ani s Tureckem, odkud flotila vyráží. Tvrdí, že jde o „čistě soukromou iniciativu nevládních organizací“.

Hlavním iniciátorem je islámská charita IHH, blízká Ankaře, která stála v roce 2010 za předchozí flotilou. Přes zkušenost se zásahem izraelského komanda, po kterém tehdy zemřelo deset lidí, organizátoři neusilují o povolení Izraele ani možnost zapojit se do humanitárního koridoru mezi Kyprem a Gazou.

„Povolení nežádáme a nepotřebujeme. Poplujeme v souladu s právem, a pokud nás Izrael zastaví, bude to jeho porušení,“ tvrdí aktivistka a právnička Huvájda Arrafová.

Cílem je dopravit humanitární pomoc, deklarují aktivisté

Prorazit izraelskou blokádu plánuje na pět set aktivistů ze třiceti zemí. Palestinsko-americká právnička Arrafová je jednou z těch, kteří byli na palubě i před čtrnácti lety. „Snažíme se dopravit pomoc k záchraně životů. Musíme ale zároveň změnit politickou realitu, kvůli které jsou Palestinci na pomoc odkázáni,“ zdůraznila.

Organizátoři mise deklarují, že jejím smyslem je dopravit do Gazy pět tisíc tun humanitární pomoci. Ta je v současnosti na lodi, která kotví v jižním Turecku. Vysloužilý trajekt, který zatím kotví v Istanbulu, má prý přepravovat jen aktivisty a zástupce médií.

Ankara navíc ve středu oznámila, že se připojuje k žalobě Jihoafrické republiky proti židovskému státu kvůli údajnému páchaní genocidy.

„Poplujeme až do bodu, kdy nám zavolají a řeknou, abychom zastavili. Pak situaci vyhodnotíme,“ prohlásila aktivistka a plukovnice americké armády ve výslužbě Ann Wrightová.

Mise se zastavila už u první překážky. Dvě ze tří lodí měly plout pod vlajkou Guiney-Bissau, aktivisté tvrdí, že si úřady africké země nejprve vyžádaly plán cesty a seznam nákladu. Nakonec však plavidlům zrušily registraci. Kdy a jestli flotila vyrazí, v tuto chvíli není jasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 8 mminutami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 1 hhodinou

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
18:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 5 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
14:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 7 hhodinami

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
před 7 hhodinami
Načítání...