Návrh na výjimky u rozhlasových a televizních poplatků pro lidi nad 75 let či firmy ještě není hotový, koaliční poslanci ho v úterý nepředloží, řekl před jednáním dolní komory její místopředseda Patrik Nacher (ANO). Autoři chystané novely podle něj vyčíslují dopady různých variant tak, aby výpadek příjmů České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nebyl vyšší, než kolik jim přidala poslední novela. O plánu na částečné zrušení poplatků chce opozice v úterý jednat na plénu. ČT a ČRo uvedly, že by zrušením části poplatků přišly zhruba o třetinu příjmů.
Úterní předložení poslaneckého návrhu na zrušení poplatků pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením avizoval v pondělí šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD). Platit má podle něj od poloviny roku. Od příštího roku má koalice v úmyslu systém financování ČT a ČRo změnit úplně a poplatky zrušit. Dílčí úprava zrušení rozhlasových a televizních poplatků je podle Okamury nutná kvůli nasmlouvaným závazkům ČT a ČRo.
„Pracujeme na různých variantách tak, aby výpadek nebyl vyšší, než o kolik ČT a ČRo dostaly více peněz tou poslední novelou z dílny bývalé koalice,“ prohlásil Nacher k chystané poslanecké novele. Nelze tak podle něj mluvit o útoku na veřejnoprávní média.
Je potřeba, aby koaliční poslanci, kteří návrh plánují, jasně řekli, jaké jsou jejich argumenty a plány, uvedl v rozhovoru pro Deník.cz premiér Andrej Babiš (ANO). „Základ toho, že chceme zrušit ty poplatky, to platí. Ale neznamená to, že by veřejnoprávní média měla přijít o peníze. Musí tam být nějaká kontinuita,“ řekl.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) pro ČT uvedl, že není rozhodnutý, jestli rozpracovaný poslanecký návrh podpoří, musí si to ještě rozmyslet. O vzniku návrhu věděl, ale jeho parametry dosud neznal. Resort podle něj pracuje na návrhu na celkové zrušení poplatků.
ČT a ČRo uvedly, že by přišly asi o třetinu příjmů
Zrušením části poplatků by Česká televize a Český rozhlas přišly zhruba o třetinu svých příjmů, informovaly instituce – v případě ČT by to byly více než dvě miliardy korun, u ČRo až 800 milionů korun. Pokud by návrh prošel, ČT i ČRo uvádějí, že by tak přišly o více peněz, než kolik získaly po loňském zvýšení poplatků.
Ředitel ČT Hynek Chudárek uvedl, že pokud by změny prošly, vrátila by se televize výší příjmů nikoli do roku 2024, ale do roku 2008. „Tehdy ale koruna měla vzhledem k inflaci jinou hodnotu, ČT měla reklamu a byly celkově mnohem nižší provozní náklady. Pokud má tato změna platit již od 1. července 2026, Česká televize nezvládne restrukturalizovat svůj provoz, plnit smluvní závazky a hrozí jí reálně bankrot,“ varoval Chudárek.
„Máme uzavřeny smlouvy až do roku 2031 za stovky milionů, hlavně na sportovní práva na velké akce. Ty mají vazbu na mezinárodní práva, vůbec si nedovedu představit, jakým způsobem bychom je ukončovali či omezovali a jak by se taková věc řešila. Mohly by nám hrozit i arbitráže a podobně,“ podotkl Chudárek.
Ředitel ČRo René Zavoral by přijetí návrhu považoval za zásadní zásah do stabilního financování média veřejné služby. „Třetinový výpadek příjmů se nevyhnutelně projeví v omezení výroby původního obsahu, zpravodajství, regionálního vysílání, podpory kulturních projektů i schopnosti reagovat na mimořádné situace,“ uvedl. Návrh považuje za nekoncepční, mění podle něj financování veřejnoprávních médií bez racionálního důvodu, jasného veřejného cíle a bez řešení dopadu výpadku příjmů.
„Znamenalo by to výrazné omezení výroby a produkce jako takové. Museli bychom se bavit o zrušení některých stanic, které vysíláme. Přineslo by to s sebou i snížení počtu pracovních míst. A v tomto duchu by především posluchači přišli o to, na co jsou celá léta zvyklí,“ poznamenal Zavoral.
„Ve svém důsledku jde o krok, který má za cíl ekonomicky oslabit média veřejné služby a vytvořit tlak na podlomení jejich role a významu ve společnosti,“ řekl také. Domnívá se, že návrh je v rozporu s nařízením EU o předvídatelnosti a udržitelnosti financování médií veřejné služby.
Poplatky vzrostly o deset korun u rozhlasu a patnáct u televize
Česká televize po zvýšení poplatku v loňském roce ze 135 na 150 korun měsíčně očekává v letošním roce výnos 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů korun, respektive o devět procent meziročně více. Celkový rozpočet ČT je 8,5 miliardy korun. Český rozhlas letos počítá se zvýšením příjmu z poplatků o 409 milionů korun na přibližně 2,48 miliardy. Jeho rozpočet je 2,74 miliardy.
Poplatek se loni zvýšil o deset korun na 55 korun měsíčně. Minulá vládní koalice prosadila v první polovině loňského roku také rozšíření okruhu poplatníků. Nově platí poplatek domácnosti s internetovým připojením, naopak jej neplatí malé firmy do 24 zaměstnanců. Televize se zvýšení poplatku dočkala po sedmnácti letech a Český rozhlas po dvaceti letech.
Poslanecký návrh podle Nachera nepředstavuje žádné překvapení, všechny výjimky kopírují námitky, které ANO mělo k návrhům bývalé vlády. Placení poplatků u firem pokládá za nespravedlivé, ostatní výjimky se pak podle něj týkají zranitelných skupin obyvatel.
Opozice mluví o likvidaci veřejnoprávních médií
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se v úterý Poslanecká sněmovna na plénu zabývala záměrem koaličních poslanců na zrušení poplatků pro některé skupiny obyvatel. Podle zástupců opozičních frakcí povede návrh, jak o něm hovořil Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií a k přílišnému zásahu do jejich rozpočtů. Řekli to na tiskových konferencích před zahájením schůze.
Koaliční návrh je podle bývalého ministra kultury Martina Baxy (ODS) tvrdým a nekoncepčním zásahem do financování médií veřejné služby. Předseda občanských demokratů Martin Kupka hovoří o začínající demontáži ČT a ČRo. Podle šéfa TOP 09 Matěje Ondřeje Havla jde o snahu o likvidaci veřejnoprávních médií v přímém přenosu.
Pirátský poslanec Ivan Bartoš tvrdí, že jde o další populistický krok vlády a další snahu o zestátnění médií. Šéf lidovců Marek Výborný pokládá postup vlády za chaotický. Podle předsedy STAN Víta Rakušana je cílem novely oslabit veřejnoprávní média za každou cenu a co nejrychleji.
Tento mezikrok není úplně šťastný, míní politolog
Politolog Milan Školník v této souvislosti zmínil argument vládní koalice, že je pravda, že ve většině evropských zemí televizní a rozhlasové poplatky v podstatě nejsou. „Jde o to, že v řadě těchto zemí jsou trošku vyspělejší demokracie, než máme my, novináři tam fungují trochu jinak a veřejná služba je také vnímána jinak,“ upozornil.
Zároveň není podle Školníka šťastné, co dříve pronesl Klempíř, že pokud by nyní zapojil aktéry do diskuze, tak by to k ničemu nevedlo. „Diskuze není o tom, že to musí nutně k něčemu vést, diskuze je o tom, aby se představily názory, argumenty a případně na základně toho byla inspirace nebo třeba aby se preventivně něčemu předešlo, byť třeba ten výsledek může být jiný,“ domnívá se politolog.
Školník si tak nemyslí, že navrhovaný mezikrok je úplně šťastný, protože se podle něj dá těžko vyargumentovat. „A hlavně to bude dvojnásobné téma. V podstatě už na této schůzi to chtějí opoziční poslanci zařadit. Moc tomu, řekněme, z toho politického hlediska nerozumím,“ dodal.
Podle analytika a komentátora Ondřeje Leinerta je návrh šitý horkou jehlou, hodnotí ho jako polovičaté řešení. „Je to zkrátka takový krok, kdy i ministr kultury říká, že ještě neví, jestli to podpoří, tak to svědčí o tom, že to koalice nemá projednané mezi sebou. Logicky by člověk očekával, že u takové věci má ministr kultury, který by nad tím měl dohlížet, jasno,“ podotkl Leinert.
