Návrh na výjimky u rozhlasových a televizních poplatků pro lidi nad 75 let či firmy ještě není hotový, koaliční poslanci ho v úterý nepředloží, řekl před jednáním dolní komory její místopředseda Patrik Nacher (ANO). Autoři chystané novely podle něj vyčíslují dopady různých variant tak, aby výpadek příjmů České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nebyl vyšší, než kolik jim přidala poslední novela. O plánu na částečné zrušení poplatků chce opozice v úterý jednat na plénu. ČT a ČRo uvedly, že by zrušením části poplatků přišly zhruba o třetinu příjmů.
Úterní předložení poslaneckého návrhu na zrušení poplatků pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením avizoval v pondělí šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD). Platit má podle něj od poloviny roku. Od příštího roku má koalice v úmyslu systém financování ČT a ČRo změnit úplně a poplatky zrušit. Dílčí úprava zrušení rozhlasových a televizních poplatků je podle Okamury nutná kvůli nasmlouvaným závazkům ČT a ČRo.
„Pracujeme na různých variantách tak, aby výpadek nebyl vyšší, než o kolik ČT a ČRo dostaly více peněz tou poslední novelou z dílny bývalé koalice,“ prohlásil Nacher k chystané poslanecké novele. Nelze tak podle něj mluvit o útoku na veřejnoprávní média.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) pro ČT uvedl, že není rozhodnutý, jestli rozpracovaný poslanecký návrh podpoří, musí si to ještě rozmyslet. O vzniku návrhu věděl, ale jeho parametry dosud neznal. Resort podle něj pracuje na návrhu na celkové zrušení poplatků.
Zrušením části poplatků by Česká televize a Český rozhlas přišly zhruba o třetinu svých příjmů, informovaly instituce – v případě ČT by to byly více než dvě miliardy korun, u ČRo až 800 milionů korun. Pokud by návrh prošel, ČT i ČRo uvádějí, že by přišly o více peněz, než kolik získaly po loňském zvýšení poplatků. Podle ředitele ČT Hynka Chudárka by v takovém případě televizi hrozil kolaps. Ředitel ČRo René Zavoral sdělil, že by šlo o mimořádný zásah do hospodaření rozhlasu.
Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy korun. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit devadesát procent. Před loňskou novelou získala média z poplatků zhruba o miliardu korun méně.
Poplatky vzrostly o deset korun u rozhlasu a patnáct u televize
Minulá vládní koalice prosadila v první polovině loňského roku zvýšení poplatků a rozšíření okruhu poplatníků. Televizní poplatek vzrostl o 15 korun na 150 korun a rozhlasový o desetikorunu na 55 korun měsíčně. Vedle toho nově platí poplatek domácnosti s internetovým připojením, naopak jej neplatí malé firmy do 24 zaměstnanců. Televize se zvýšení poplatku dočkala po sedmnácti letech a Český rozhlas po dvaceti letech.
Poslanecký návrh podle Nachera nepředstavuje žádné překvapení, všechny výjimky kopírují námitky, které ANO mělo k návrhům bývalé vlády. Placení poplatků u firem pokládá za nespravedlivé, ostatní výjimky se pak podle něj týkají zranitelných skupin obyvatel.
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se v úterý Poslanecká sněmovna na plénu zabývala záměrem koaličních poslanců na zrušení poplatků pro některé skupiny obyvatel. Podle zástupců opozičních frakcí povede návrh, jak o něm hovořil Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií a k přílišnému zásahu do jejich rozpočtů. Řekli to na tiskových konferencích před zahájením schůze.
Tento mezikrok není úplně šťastný, míní politolog
Politolog Milan Školník v této souvislosti zmínil argument vládní koalice, že je pravda, že ve většině evropských zemí televizní a rozhlasové poplatky v podstatě nejsou. „Jde o to, že v řadě těchto zemí jsou trošku vyspělejší demokracie, než máme my, novináři tam fungují trochu jinak a veřejná služba je také vnímána jinak,“ upozornil.
Zároveň není podle Školníka šťastné, co dříve pronesl Klempíř, že pokud by nyní zapojil aktéry do diskuze, tak by to k ničemu nevedlo. „Diskuze není o tom, že to musí nutně k něčemu vést, diskuze je o tom, aby se představily názory, argumenty a případně na základně toho byla inspirace nebo třeba aby se preventivně něčemu předešlo, byť třeba ten výsledek může být jiný,“ domnívá se politolog.
Školník si tak nemyslí, že navrhovaný mezikrok je úplně šťastný, protože se podle něj dá těžko vyargumentovat. „A hlavně to bude dvojnásobné téma. V podstatě už na této schůzi to chtějí opoziční poslanci zařadit. Moc tomu, řekněme, z toho politického hlediska nerozumím,“ dodal.
Podle analytika a komentátora Ondřeje Leinerta je návrh šitý horkou jehlou, hodnotí ho jako polovičaté řešení. „Je to zkrátka takový krok, kdy i ministr kultury říká, že ještě neví, jestli to podpoří, tak to svědčí o tom, že to koalice nemá projednané mezi sebou. Logicky by člověk očekával, že u takové věci má ministr kultury, který by nad tím měl dohlížet, jasno,“ podotkl Leinert.
