Lufthansa zruší dvacet tisíc letů dceřiné CityLine, aby šetřila palivo

Německá letecká skupina Lufthansa v souvislosti s oznámeným ukončením činnosti dceřiných regionálních aerolinií CityLine zruší do října dvacet tisíc letů na kratší vzdálenosti. Slibuje si od toho úsporu přibližně čtyřiceti tisíc tun leteckého paliva, jehož cena se od začátku americko-izraelské války proti Íránu zdvojnásobila.

Prvních 120 letů denně s platností do konce května Lufthansa zrušila už v pondělí. Cestující, jichž se změna týká, byli o zrušených letech informováni. Linky z Frankfurtu do Bydhoště a Rzeszowa v Polsku a do Stavangeru v Norsku jsou dočasně zrušeny.

Deset dalších spojů skupiny bude přesměrováno na uzlová letiště ve Frankfurtu, Mnichově, Curychu, Vídni, Bruselu a Římě. Přesměrování se týká letišť Heringsdorf v Německu, Cork v Irsku, Gdaňsk v Polsku, Lublaň ve Slovinsku, Rijeka v Chorvatsku, Sibiu v Rumunsku, Stuttgart v Německu, Trondheim v Norsku, Tivat v Černé Hoře a Vratislav v Polsku.

Lufthansa už minulý týden informovala, že trvale odstaví 27 letadel ztrátových regionálních aerolinek CityLine. Od rychlejšího zavádění strategie zahrnující snížení letové kapacity na krátkých, středních i dálkových spojích si aerolinky slibují úspory včetně snížení administrativních nákladů. Lufthansa podle dřívějších plánů chtěla v příštím roce ukončit provoz divize CityLine a nahradit ji novou firmou s názvem Lufthansa City Airlines.

Druhým krokem po utlumení činnosti CityLine bude říjnové vyřazení čtyř zbývajících dálkových letounů Airbus A340-600 z flotily Lufthansy. Od října chce Lufthansa pro zimní letový řád odstavit i dva stroje Boeing 747-400, jejich trvalé vyřazení z flotily plánuje na příští rok.

Za třetí krok skupina označila snížení kapacity v nadcházejícím zimním letovém řádu u své hlavní značky Lufthansa, a to jako konsolidaci na krátkých a středních letech. „Toto dodatečné snížení kapacity odpovídá pěti letadlům u hlavní značky Lufthansa,“ uvedla společnost.

Lufthansa minulý týden rovněž uvedla, že snižování administrativních nákladů v celé skupině se projeví v náborových plánech, interních akcích a v externích poradenských službách. Škrty také podpoří dosažení stávajícího cíle, a to snížit počet administrativních pozic v celé skupině Lufthansa o čtyři tisíce do roku 2030.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 8 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.