Úspory strana 3 z 5

Ekonomická nálada Čechů se postupně uklidňuje – index finanční situace domácností po loňském výrazném propadu mírně vzrostl. Stále je ale horší než v předchozích letech, vyplývá z průzkumu společností STEM a KPMG. Řada lidí má problém vyjít se svými příjmy a víc než polovina Čechů si zároveň v posledních třech měsících nebyla schopná ušetřit žádné peníze.

Poslanecká sněmovna by mohla začít projednávat vládní balíček na konsolidaci veřejných financí v úterý 11. července. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl předseda poslaneckého klubu vládních občanských demokratů Marek Benda. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová i šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu avizovali dlouhé jednání poslanců, k obsahu návrhu jsou kritičtí.

Vláda v rámci chystaného balíku úspor plánuje víc zdanit tabákové výrobky i jejich alternativy. Dotkne se to nejen klasických cigaret, ale i zahřívacího tabáku nebo náplní do elektronických cigaret. Lidé si tak připlatí i o několik desítek procent, a to hlavně u takzvaných e-cigaret nebo nikotinových sáčků. Na tyto typy produktů se totiž spotřební daň dosud nevztahovala.

Schválený 295miliardový schodek rozpočtu se vládě podle předsedy opozičního ANO Andreje Babiše nepodaří dodržet. Babiš to řekl v rozhovoru pro Týden v Politice. Kritizoval úsporné plány, domnívá se, že nejsnáze by vláda ušetřila, kdyby propustila zaměstnance úřadu vlády, poradce a ministři přestali jezdit na zahraniční cesty. Rozhovor s Andrejem Babišem vedla Štěpánka Martanová.

Průměrná domácnost v Česku by po devíti větších daňových změnách z vládního balíčku ročně přišla o 7614 korun, vyplývá z analýzy dopadů na domácnosti, kterou vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) zřizovaný resortem práce. Nejméně by se chystaná opatření měla v průměru dotknout seniorů, nejvíc úplných rodin s dětmi. Největší příjem k ozdravení rozpočtu by stát získal od zaměstnanců z nového nemocenského pojištění.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poslal vládním kolegům k připomínkám první návrh státního rozpočtu na příští rok. Je v něm například plošné pětiprocentní snížení tarifních platů státních zaměstnanců nebo roční zmrazení plateb zdravotním pojišťovnám. Někteří ministři se už proti tomu vymezili. Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že kabinet má čtyři měsíce na politickou diskusi o návrzích, které se tak mohou změnit.

Pokud by vláda škrtala v platech státních zaměstnanců už letos, urychlí to protestní akce odborů, řekl ČT předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) kvůli špatnému vývoji hospodaření státu oznámil, že vláda musí škrtat v rozpočtu už letos. Možné úspory v platech státních zaměstnanců nevyloučil.

Rozpočtové úspory již v letošním roce chce premiér Petr Fiala (ODS) hledat především v provozu státu. Neměly by se naopak dotknout záležitostí „směřujících do budoucnosti“, tedy například infrastruktury, nastínil předseda vlády. Exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) sice souhlasí s tím, že by stát měl s úsporami začít u sebe, zároveň ale ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) označil za rozpočtového kouzelníka, který „některé cifry vytahuje z klobouku“. Prezident Petr Pavel úsilí o ozdravění rozpočtu podporuje. Zdůraznil ale, že by vládní kroky měly být sociálně únosné.

Výhrady proti požadavku na seškrtání platů o dvě procenta, změnám v rozdělování výnosů z daní mezi stát, kraje a obce nebo požadavek na zachování daňového zvýhodnění benefitů a další dostalo zatím ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení k daňovému balíčku. Řízení vláda zkrátila na pět dní a v pondělí končí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že konečná podoba balíčku bude jiná, než jak ho jeho úřad připravil.

Členové vlády začali ve svých resortech hledat úspory na příští rok. Od koaličních lídrů dostali úkol snížit provozní výdaje o pět procent a sumu určenou na platy o dvě procenta. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) státním zaměstnancům příjmy navzdory úsporám neklesnou. Šéfové některých resortů už uvedli, že se chystají propouštět. Úspory se vztahují ale i na úřady, které nespadají přímo pod vládu. Některé z nich avizují, že platy budou muset zmrazit nebo i mírně snížit.

Po prosazení úsporného balíčku a důchodové reformy se bude vláda soustředit na urychlení a realizaci velkých strategických projektů, které potáhnou českou ekonomiku v horizontu dalšího desetiletí, prozradil v rozhovoru pro ČTK premiér Petr Fiala (ODS). Součástí plánu je i zřízení výboru pro strategické investice, o kterém kabinet informoval po svém středečním zasedání.

Prezident Agrární komory (AK) Jan Doležal ve čtvrtek na volebním sněmu v Olomouci obhájil funkci v čele této zemědělské organizace. Byl jediným kandidátem. Doležal je prezidentem komory od roku 2020, kdy vystřídal Zdeňka Jandejska. Mezi své priority Doležal zařadil narovnání podmínek na jednotném trhu Evropské unie, snížení administrativní zátěže zemědělců či racionalizaci požadavků na zemědělské podnikatele.

Vládní koalice podle Mirka Topolánka přistoupila v rámci úspor k postupným krokům, nikoliv razantním. Bývalý premiér je přesvědčený o tom, že většina opatření musí přijít už letos. Kabinet Petra Fialy (ODS) má na balíčku trvat a nenechat se vydírat odbory nebo politickými stranami, řekl expremiér a současný předseda výkonné rady Teplárenského sdružení v Interview ČT24.

Vrátit limit pro paušální daň na dřívější nižší úroveň a také vrátit elektronickou evidenci tržeb – takovými opatřeními by chtěla Českomoravská konfederace odborových svazů nahradit vládní konsolidační balíček, který mimo jiné upravuje sazby DPH, zavádí odvody na nemocenskou pro zaměstnance, ale také zvyšuje minimální sociální a zdravotní pojistné pro OSVČ. Odbory viní kabinet, že s nimi o svých plánech dostatečně nehovoří.

V situaci kolem nedostatku míst na středních školách podle prezidenta Petra Pavla selhaly vláda i kraje. S ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) chce prezident hledat řešení, které pomůže již do začátku nadcházejícího školního roku, řekl v rozhovoru pro Deník.cz. Podle Pavla nemá smysl přijít pouze s opatřením, které se promítne až za několik let.

Navrhované změny vládního úsporného balíčku by se měly dotknout téměř každého. Míra bude záviset na výši příjmu, životní situaci i životním stylu. Největší sociální dopady dle odborníků bude mít třeba omezení slevy na nepracující manželku či manžela a zrušení školkovného. Úspory v rodinných položkách přitom přicházejí v době, kdy se Česko začíná potýkat s nízkou porodností.

Tři čtvrtiny české veřejnosti se shodují v tom, že je třeba šetřit s veřejnými penězi. S celým balíčkem opatření k ozdravení státních financí, který minulý týden představila vláda, ale souhlasí jen necelá desetina lidí a 25 procent jen s částí návrhů. Dvě třetiny lidí se zveřejněnou podobou konsolidačního balíčku nesouhlasí. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM/MARK, která ho provedla od 15. do 17. května mezi 800 lidmi staršími 18 let.

Vládní úsporný balíček je z pohledu ekonoma Mojmíra Hampla, bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) i předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) maximem možného a je to krok správným směrem. Navzdory výhradám, které znějí od opozičních politiků, odborů i dalších skupin, jichž se úspory také dotknou, považují za důležité, že se v koalici podařilo dohodnout zrušení alespoň části daňových výjimek. Člen NERVu Hampl věří, že díky balíčku bude možné vybrat pomyslný ekonomický pád ještě nad korunami stromů. Hampl, Kalousek a Bernard diskutovali o konsolidačním balíčku v Událostech, komentářích.

Vládní plány na konsolidaci veřejných financí se dotknou i bydlení. Poznají to třeba ti, kteří vlastní dům nebo byt. Kabinet má totiž v plánu zvýšit daň z nemovitosti. Zároveň chce ušetřit i tím, že sníží státní podporu stavebního spoření na polovinu. Daňové změny by se ale mimo jiné mohly dotknout i stavebních prací. Ty by mohly zlevnit.

Někteří ministři začínají upřesňovat úspory v národních dotacích. V příštím roce to má být šestačtyřicet miliard. Třeba ministr dopravy Martin Kupka (ODS) plánuje škrtnout dvě z celkových šesti miliard, kterými teď stát krajům přispívá na opravy silnic druhé a třetí třídy. Zhruba čtyři miliardy pak chce uspořit na provozních výdajích Státního fondu dopravní infrastruktury. Z těchto peněz se platí třeba údržba dálnic, silnic první třídy nebo železničních tratí.

Většinu vládních úspor mají obstarat nižší dotace, mimo jiné z resortu zemědělství. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) jich seškrtal za 10,2 miliardy korun. Na zemědělce však tyto úspory prý nebudou mít výrazné dopady. „Škrtáme proto, že tam byla určitá nepravost, nerovnováha, kterou nastavila předchozí vláda,“ hájil kroky kabinetu v pořadu Interview ČT24.

Vládní konsolidační balíček počítá mimo jiné s omezením peněz na platy ústavních činitelů a státních zaměstnanců. Některé úřady si přitom už dnes stěžují na nedostatek lidí i na to, že volná místa nemůžou kvůli nízkým platům obsadit či že noví pracovníci svá místa zase brzy opouštějí. Například soudy a státní zastupitelství od podzimu mluví o hrozícím kolapsu. Zaměstnanci v justici mají navzdory úsporám od ministra financí příslib zvýšení platů, které jsou pod úrovní zbytku státní správy.

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se škrtání velké části národních dotací nedotkne programů jeho resortu. Tento postup ocenil vedoucí programu Klima, energie a odpady ve hnutí Duha Jiří Koželouh, podle kterého je pro Česko zásadní, že bude dál pokračovat podpora investic do obnovitelných zdrojů z peněz emisních povolenek. Komentátorka webu Echo24 Lenka Zlámalová naopak kritizovala úpravy dotací na ministerstvu průmyslu a varovala před „dotační pandemií.“ O tématech diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Strany vládní koalice SPOLU musely  podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) změnit předvolební sliby o nezvyšování daní, protože nečekaly, že se v loňském roce razantně změní ekonomická a společenská situace. „Pokud chceme splnit druhý slib, že budeme snižovat zadlužení této země a budeme směřovat k vyrovnaným rozpočtům, tak je bohužel nutné některé další sliby překročit,“ uvedl v Interview ČT 24. V pořadu vysvětloval nutnost reforem důchodů a plánované úpravy DPH, které obsahuje vládní úsporný balíček.