Opozice ve sněmovně kritizovala úsporný balík. Jeho schvalování se může protáhnout o týdny

Poslanci se v pátek sešli, aby začali poslední fázi schvalování vládního konsolidačního balíčku, kterým chce kabinet zlepšit stav veřejných financí. Sněmovní řečniště s přednostním právem obsadili na několik hodin opoziční politici, kteří úsporná opatření kritizovali. Dolní komora se tak dle očekávání k hlasování o podobě balíčku nedostala, pokračovat bude ve středu. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) již dříve připustila, že schvalování se může protáhnout až o týdny.

Program mimořádné schůze sněmovna schválila ihned po zahájení jednání. Rychlé hlasování o návrhu programu vyplynulo z dohod koaličního a opozičního tábora. Řečníci s právem přednostního vystoupení se tentokrát přihlásili o slovo až po schválení pořadu schůze. 

Jako první dorazil k řečništi lídr opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. Ve svém vystoupení mimo jiné prohlásil, že vláda chce v příštích dvou letech zvýšit lidem daně o sto miliard korun. Konsolidační balíček označil za obludnou změť v daních a odvodech, jde podle něj o paskvil postrádající logiku. Vládu obvinil z diletantismu a požádal sněmovnu, aby umožnila navrhovat jeho další úpravy.

Po Okamurovi obsadil sněmovní řečniště na zhruba hodinu šéf klubu SPD Radim Fiala s obdobně kritickým projevem vůči předloze i koaliční vládě. Radim Fiala soudí, že vládní návrh nepovede ke konsolidací veřejných financí, ale naopak k poklesu veřejných příjmů, ke zvýšení schodku a ke snížení příjmů a životní úrovně lidí i konkurenceschopnosti firem.

Nahrávám video

Jako další se ujal slova předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Prohlásil, že vládní balíček je balíkem daňovým, a přiznal, že smyslem jeho vystoupení je zabránit jeho přijetí. „My chceme zabránit tomu, aby byl daňový balíček přijat, abyste znovu snížili životní úroveň,“ uvedl šéf ANO. Podle něj lidi „padají do chudoby“ a „je potřeba daně vybírat, ne zvyšovat, a čerpat peníze z evropských fondů“. „Žádné zdanění skutečně nepotřebujeme,“ doplnil Babiš.

Samotná rozprava k balíčku začala až po víc než 4,5 hodinách od začátku schůze, kdy se dostal na řadu první řádně přihlášený poslanec bez přednostního práva. Do rozpravy se v tu dobu hlásily tři desítky poslanců. Předseda klubu ODS Marek Benda se proto pokusil prosadit jednání i po čtrnácté hodině, to ale jménem opozičních klubů ANO a SPD vetovala předsedkyně prvního z nich Alena Schillerová.

„Nebudeme pomáhat pětikoalici prosazovat nejvyšší zvýšení daní v novodobé historii,“ zdůvodnila Schillerová veto. Benda následně požádal o přerušení schůze, čímž páteční jednací den skončil o něco dříve, než měl. Návrhy zákonů totiž mohou poslanci schvalovat podle jednacího řádu jen ve středy a v pátky, vždy mezi 09:00 a 14:00, a případné snahy vládního tábora o rozšíření těchto dnů a hodin může opozice zablokovat. 

Na osm desítek pozměňovacích návrhů

Samotný vládní návrh, který původně vláda předložila, má stovky stran. Koalice k němu navrhla komplexní pozměňovací návrh rovněž o stovkách stran. Ve druhém čtení se k návrhu sešlo na osm desítek pozměňovacích návrhů a o všech z nich budou muset poslanci rozhodnout hlasováním. 

V příštím roce by měl balíček pomoci snížit schodek o 97 miliard korun a do roku 2025 celkem o 150 miliard korun. Opozice tvrdí, že balíček je pouze o zvyšování daní, může navíc způsobit růst inflace a záporně ovlivnit ekonomický výkon.

Projednávaná změna zákonů mimo jiné zvyšuje daň z příjmu právnických osob z devatenácti na 21 procent, slučuje na dvanáct procent nynější snížené sazby DPH deset a patnáct procent a mění v sazbách rozložení některých položek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Část lidí na vedra nehleděla. Běhali do vrchu nebo koncertovali

S horkou nedělí se potýkali pořadatelé a účastníci sportovních a kulturních akcí, tedy těch, které se navzdory tropům konaly. Například Janské Lázně v Krkonoších hostily dlouho plánované Mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu. V Hukvaldech se s vysokými teplotami museli vyrovnat hudebníci. Vedro nesvědčilo ani elektrokolům. Častěji než jindy pak byli v akci záchranáři.
před 18 mminutami

Macinka: Delegaci na summit NATO povede premiér, ÚS nezrušil usnesení vlády

Vedoucím delegace na summitu NATO v turecké Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí akce, uvedl v neděli na CNN Prima News ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zdůvodnil to tím, že Ústavní soud, který uložil vládě prezidenta Petra Pavla na akci akreditovat, v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že je na každé členské zemi, aby si rozhodla, koho do delegace zařadí. Ostatní státy tak podle něj tuzemskou delegaci komentovat nebudou, řekl v Nedělní debatě ČT moderované Terezou Kručinskou.
12:47Aktualizovánopřed 42 mminutami

Absolutní tuzemský teplotní rekord padl druhý den v řadě. Podívejte se na mapu

Stanice v Doksanech na Litoměřicku opět naměřila nové absolutní teplotní maximum pro Česko. V neděli vzrostlo na 41,9 stupně, proti sobotě je tak rekord o stupeň vyšší. Současně to bylo poprvé v historii, co Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal ve své oficiální síti stanic jedenačtyřicetistupňovou teplotu. Tu v neděli naměřila i Tuhaň na Mělnicku, uvedli na facebooku meteorologové. Připomněli, že je třeba ještě počkat na ověření nového absolutního rekordu.
09:38Aktualizovánopřed 49 mminutami

Stát není na vlny veder připraven, míní Svárovská. Červený kritiku odmítl

Současné vlny veder s teplotními rekordy dle poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, za Piráty) ukazují, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci ani praktická opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Nedělní debatě ČT oponoval, že resorty veřejnost informují a vláda připravuje i konkrétní kroky. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale web ani sociální sítě nenahradí komunikační kampaň. Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil potřebu praktických adaptačních opatření. Hosté pořadu, který moderovala Tereza Kručinská, se přeli také o personální změny na resortu životního prostředí.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 7 hhodinami

Schillerová nesouhlasí s výstupy Motoristů ve Strážnici, výměnu ministrů odmítla

Vicepremiérka Alena Schillerová (ANO) nesouhlasí s tím, jak vystupovali v pátek a v sobotu koaliční Motoristé na folklorním festivalu ve Strážnici. Lidé tam podle ní chodí za zážitky, ne poslouchat politiky. Omezit dotace pro festival, jak po vypískání ministrů Oty Klempíře a Petra Macinky navrhl na sociálních sítích další z ministrů Motoristů Boris Štastný, odmítla stejně jako Macinka. Uvedli to v debatě televize CNN Prima News. Podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba je Klempíř extrémně neoblíbený a vláda by měla uvažovat o jeho náhradě. Podle Schillerové žádná výměna ministrů na pořadu dne není.
před 8 hhodinami

Plavčíci či animátoři. Studenti čekají od brigád v cizině i zážitek

Španělsko, Řecko a později i za oceán. Studenti jsou při volbě brigády v zahraničí mnohem vybíravější než dříve. Spíše než na výdělek hledí na zkušenosti, jazyky, ale i zážitky a konkrétní destinace. České televizi to potvrdily oslovené organizace, které se brigádami zabývají. Do ciziny už také studenti jezdí výrazně méně než před dvaceti lety. Naopak roste počet zájemců, kteří nechtějí dělat jen pomocné práce, ale hledají uplatnění přímo ve svém oboru.
před 12 hhodinami

VideoNový návrh řeší, jak platit asistenty pedagogů

Asistenty pedagoga by mohl stát platit podle počtu žáku ve třídách a jejich potřeb, ne výhradně podle doporučené podpory pro konkrétní dítě. Návrh je v připomínkovém řízení, změna by mohla platit od září 2027. Jen v základních školách asistenti pomáhají víc než 150 tisícům dětí. Ročně to stojí 7,5 miliardy korun. S novinkou by už podpůrných pozic přibývat nemělo. Loni přepočteno na plné úvazky pracovalo na školách 17 tisíc asistentů pedagogů. Podle ministra školství změnami jejich stavy neubydou. Už od září bude muset být alespoň jeden asistent pedagoga kvůli redukci odkladů také v každé první třídě.
před 13 hhodinami
Načítání...