Úspory strana 4 z 5

Odbory kritizují vládu za to, že změny, které ve čtvrtek představila, míří hlavně proti zaměstnancům, jejich rodinám a důchodcům. Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly vláda dostatečně nekomunikovala se sociálními partnery a považuje jejich znění za nespravedlivé. Svaz průmyslu a dopravy si také stěžuje na chybějící diskuzi se zástupci podniků a míní, že reformy odnese konkurenceschopnost firem.

Vláda hodlá v rámci úsporného balíčku zrušit přes dvě desítky daňových výjimek, dosavadní snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) deset a patnáct procent se sloučí na dvanáct procent. Základní jednadvacetiprocentní sazba zůstane beze změny. Více zdaněný má být alkohol či tabák, méně naopak třeba zdravotnické prostředky či bydlení. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že konsolidační balíček musí být platný a účinný k lednu 2024. Chce, aby návrhy prošly prvním čtením před sněmovními prázdninami. Kompletní reforma penzí by měla plně „naběhnout“ po 1. lednu 2025.

Největší úspory ve státních výdajích má přinést rušení dotací, v rámci škrtů tvoří takřka sedmdesát procent všech úspor. Celkový objem státních dotací se má v příštích dvou letech snížit o 54,4 miliardy korun, z toho 45,6 miliardy korun v příštím roce.

Vláda ve čtvrtek zveřejnila svůj konsolidační balíček a návrhy úprav důchodového systému. S představováním souboru začala symbolicky v 11:55, tedy za pět minut dvanáct. O jednotlivých záměrech ke snížení zadlužování státu a k ozdravení veřejných financí jednali zástupci koaličních stran řadu týdnů, jednání ukončili teprve ve středu odpoledne. Prezident Petr Pavel ve středu Českému rozhlasu řekl, že konsolidační balíček obsahuje 55 opatření. Vládní politici je zatím nechtěli přiblížit. Komentovat nechtěli ani plánované změny penzí.

Úsporný balíček a reforma penzí by podle Davida Marka, ekonomického poradce prezidenta, mohly přinést likvidaci strukturního rozpočtového salda v dalších třech letech. Většinu vládních opatření vnímá jako důležitý krok. Ekonomka Danuše Nerudová varuje před blížícím se „nárazem do zdi“ a apeluje na dlouhodobou strategii. Sociolog Stanislav Biler v Událostech, komentářích řekl, že kabinet by nemusel přistupovat k drastickým krokům, kdyby strany koalice i opozice nezrušily superhrubou mzdu.

Vládní koalice by mohla zveřejnit úsporný balíček na rok 2024 už tento týden. Jednou z diskutovaných variant je podle zjištění České televize čtvrtek 11. května. Premiér Petr Fiala (ODS) v uplynulém týdnu řekl, že by chtěl plán vlády představit do poloviny května. Spolu s balíčkem hodlá kabinet zveřejnit i důchodovou reformu.

Návrhy rozpočtových úspor, o kterých aktuálně jednají vládní strany, se týkají také školství. Koalice mimo jiné zvažuje, jestli neušetřit peníze zrušením devátých tříd základních škol. Místo toho by mohlo vzniknout několik povinných ročníků na středních školách. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je nutné jednat o širší koncepci vzdělávacího systému. Politici nyní debatují také o možnostech zvýšení týdenního počtu hodin takzvané přímé pedagogické činnosti, tedy doby, po kterou kantor přímo vyučuje.

Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsně schválila navýšení dluhového stropu. Podmínila ho ale rozsáhlými rozpočtovými škrty v příštích deseti letech, což podle agentury Reuters nejspíš odmítne Senát. Stejně jako prezident Joe Biden totiž jeho demokratická většina požaduje zvýšení dluhového stropu bez jakýchkoliv podmínek. Pokud se na navýšení nenajde shoda, nebude si od léta americká vláda moci půjčovat další peníze, což by ochromilo americké úřady a mělo vážné dopady na světovou ekonomiku.

Vláda by mohla letos získat z dividendy ČEZu do státního rozpočtu víc než zatím plánovaných zhruba čtyřicet miliard korun. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jeho záměr je součástí širšího plánu, jak letos dodržet schodek 295 miliard korun. Vláda totiž letos zatím hospodaří s horšími výsledky, než předpokládala. Kromě této dividendy by letos mohly deficitnímu státnímu rozpočtu pomoci i úspory, které by se měly týkat hlavně provozu ministerstev a dalších státních institucí.

Česko letos čeká podle zprávy OECD mírná recese, HDP klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací. Podle ekonomky Jany Matesové znamená vysoká inflace pro Českou republiku jednoznačně horší zprávu. Myslí si, že výdajová politika vlády je velkorysá, peníze ale na to nejsou. Kabinet tak bude muset zvýšit některé daně, uvedla Matesová v Interview ČT24.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dále snižuje. Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v pondělí klesla pod 40 eur (asi 959 korun) za megawatthodinu (MWh). Ocitla se tak nejníže od července 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících a plné zásobníky. Podle předsedy představenstva Pražské plynárenské Martina Pacovského mají vyšší teploty největší vliv na letošní úspory energií, Češi prý ale po zavedení vládního stropu s plynem šetřit přestávají. Nadále zlevňují i ceny ropy.

Ekonomové a odborníci na energetiku se shodují, že energetická krize, která začala loni v létě raketovým nárůstem cen elektřiny a plynu, pomalu ale jistě končí. Ceny energií budou i nadále pozvolna klesat, ale odborníci zároveň varovali, že se podobná krize může opakovat. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom hovořili výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák a mezinárodní konzultant pro plynárenství Vratislav Ludvík, který se v daném odvětí pohybuje od sedmdesátých let.

Vládní koalice pro příští rok plánuje zrušení zhruba desítky daňových výjimek a úlev. Informaci potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Česká televize zjistila, že kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) vážně uvažuje například o zrušení školkovného či o konci daňové slevy na nepracující manželku nebo manžela. Stanjura také při koaličních jednáních navrhl, aby prezident musel nově odvádět ze svého platu sociální a zdravotní pojištění.

Vláda na mimořádném jednání na dálku schválila návrh na změnu pravidel pro červnovou valorizaci důchodů. Penzisté v průměru dostanou 760 korun navíc místo průměrného zvýšení o 1770 korun, jak by vyplývalo z dosud platného valorizačního mechanismu. Sněmovna bude návrh schvalovat zrychleně ve stavu legislativní nouze, opozice avizuje obstrukce.

Dálniční známky v Česku zdraží, řekl v neděli v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj je to nezbytné pro další investice. Nové ceny známek zatím nepředstavil, už dříve ovšem připustil možnost každoročního zdražování o inflaci. Ministerstvo dopravy podle Kupky také chystá úspory v řádu desítek milionů korun.

Dovoz plynu z Ruska do České republiky klesl během ledna na nulu. Stát ho nahradil dovozem z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie. K omezení závislosti na Rusku pomohly i úspory ve spotřebě. Na Twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). V posledních pěti měsících klesl podíl dovozu ruského plynu do Česka na 2,2 procenta, v předchozích letech činil kolem 97 procent. Ze Síkelova vyjádření není zřejmé, zda předpokládá nulový dovoz ruského plynu i v dalších měsících.

V Česku přibývá lidí závislých na podpoře státu. Například příspěvek na bydlení, který pomáhá i s vysokými cenami energií, pobíralo v lednu už téměř 230 tisíc rodin. To je o šedesát procent více než rok předtím. Vláda odhaduje, že počet vyplácených sociálních dávek bude v následujících měsících ještě stoupat. Podle opozice je pomoc domácnostem pomalá a úřady nestíhají. Pomoc od státu domácnosti potřebují i přesto, že na energiích výrazně šetří. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vloni omezily spotřebu elektřiny o devět procent.

Stavbaři v Aši na Chebsku bourají výpravní budovu hlavního nádraží. Více než polovina objektu už je zdemolovaná. Práce potrvají do konce února. Informoval o tom mluvčí ašské radnice Milan Vrbata. Investor, kterým je Správa železnic, nahradí zchátralé nádraží z roku 1971 výrazně menší a energeticky úspornější novostavbou.

Náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v Interview ČT24 sdělil, že Češi mají zájem o dotační úsporné energetické programy, které se budou rozšiřovat. Velký zájem je třeba o program Nová zelená úsporám Light. Česko podle něj stojí před výzvou, jak snížit svoji energetickou náročnost.

Ministerstvo životního prostředí zdvojnásobí kvůli zájmu veřejnosti sumu určenou na podporu energetických úspor v nízkopříjmových domácnostech na tři miliardy korun. Přijímání žádostí odstartovalo 9. ledna, do současnosti jich úřad přijal 8306 za 951 milionů korun. Největší je zájem o dotace na výměnu oken. Průměrná výše dotace je 116 tisíc korun a 91 procent žádostí podali senioři. Data představil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který ministerstvo životního prostředí dočasně řídí.

Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a poradkyně předsedy vlády Helena Horská nazvala rok 2022 rokem „dokonalé bouře“, kdy se ekonomika potýkala s dozvuky covidu a válkou na Ukrajině. Schodek rozpočtu by tak podle ní mohl být i výrazně horší. „Rok, který vláda měla k hledání nějakých významnějších úspor, aniž by bezhlavě škrtala, je příliš krátká doba,“ uvedla v Interview ČT24. Kabinet by však podle ní měl začít hledat úspory, které cílí na strukturální, tedy trvalý schodek.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém novoročním projevu nastínil další vládní kroky. Slíbil mimo jiné další pomoc s vysokými cenami energií. Inflace podle něj letos klesne pod deset procent. Předseda vlády taky oznámil, že plánované sedmdesátimiliardové rozpočtové úspory získá kabinet snižováním výdajů.

Kabinet v příštích týdnech přepíše programové prohlášení. To z velké části předurčuje práci parlamentu a celé směřování země. Pokračovat má pomoc domácnostem i firmám s cenami energií. V plánu je i předložení důchodové reformy, zákon o cestovním ruchu nebo eDokladovka.