Rozpočtové úspory již v letošním roce chce premiér Petr Fiala (ODS) hledat především v provozu státu. Neměly by se naopak dotknout záležitostí „směřujících do budoucnosti“, tedy například infrastruktury, nastínil předseda vlády. Exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) sice souhlasí s tím, že by stát měl s úsporami začít u sebe, zároveň ale ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) označil za rozpočtového kouzelníka, který „některé cifry vytahuje z klobouku“. Prezident Petr Pavel úsilí o ozdravění rozpočtu podporuje. Zdůraznil ale, že by vládní kroky měly být sociálně únosné.
Trend není dobrý, řekl Fiala k rekordnímu květnovému deficitu. Stanjura si tahá cifry z klobouku, kritizuje Brabec
7 minut
Události: Škrty v rozpočtu
Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových dvou set miliard. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Fiala aktuálně zopakoval, že čísla nevykazují dobrý trend a dokládají nutnost dělat úsporná opatření a snižovat deficit veřejných financí. Jasněji o plnění rozpočtu podle něj bude ale až v létě, je třeba počkat na očekávané příjmy státní pokladny například z dividendy ČEZu či mimořádných daní.
Vláda v květnu představila balíček ke konsolidaci veřejných financí, příští rok by měl snížit schodek o 94,1 miliardy korun a v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun. Pokud se bude přistupovat k nějakému krácení rozpočtu letos, nechce Fiala šetřit na věcech, které „směřují do budoucnosti“. „To znamená infrastruktura. Moje představa je, že bychom se měli soustředit na provoz státu a tam hledat rezervy. Jaké ty kroky budou, o tom se budeme politicky bavit v příštích dnech a týdnech,“ avizoval.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) hovoří například o dotacích pro železniční dopravce. „V tom letošním roce by to mohlo být sto milionů korun, konkrétně v oblasti dotací, a je to více než polovina z hlediska úspor v tomto konkrétním dotačním titulu,“ doplnil.
„Úspory už se nesmí z mého pohledu teď například dotknout i po tom celkovém snížení propouštění zaměstnanců další platové hladiny,“ soudí ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„Budeme samozřejmě jako vláda dělat opatření, která by měla cílit k tomu, aby ten schodek v letošním roce nepřekročil 300 miliard korun,“ podotkl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Například Piráti zase požadují, aby na úspory nedoplatily rodiny s dětmi. „Za nás je klíčové, aby úspory nedopadly na investice do vzdělávání, rodiny s malými dětmi či třeba rozvoj dostupnosti bydlení,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Ministr financí nechce do příští středy ke svému úspornému plánu nic bližšího sdělovat. „Řekli jsme, že začneme s hubnoucí kúrou sami u sebe a více než 20 miliard korun uspoříme příští rok na platech a na provozu státu. Myslím, že nejméně stejně vysokou částku ale musíme vzhledem k vývoji hospodaření státu ušetřit na výdajích ještě letos,“ upozornil Stanjura.
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Novotný (TOP 09) uvedl, že ho výsledky hospodaření státu nepřekvapily, protože Česko stále bojuje s inflací a na druhé straně ekonomika stagnuje. „To pochopitelně neznamená, že bychom se stavem rozpočtu měli být spokojeni, podle mého názoru je skutečně nutno ve druhém pololetí šlápnout na výdajovou brzdu, o tom není sporu,“ řekl.
Škrtat budou zřejmě muset letos kromě ministerstev i další instituce. Třeba sněmovna nabízí úsporu 2 až 3 miliony. „Mám tím na mysli významnou redukci individuálních zahraničních cest zaměstnanců, redukci nákladů na vnitrostátní výjezdní jednání výborů sněmovny,“ vysvětlil sněmovní kancléř Martin Plíšek.
Deník N ve čtvrtek napsal, že ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2024, který počítá se schodkem 235 miliard korun. Fiala řekl, že jde o technicko-administrativní výpočet, který je nutný kvůli dodržení zákona, nikoliv o politické rozhodnutí vlády. Podle Deníku N navrhovaný rozpočet počítá se snížením celkového objemu prostředků na platy ve státní správě o čtyři procenta. O pět procent by se měly snížit stupnice platových tarifů ve veřejném sektoru. Snížit by se měla i podpora výzkumu, vývoje a inovací nebo vybrané dotace.
Letošní deficit je vycucaný z prstu, míní Brabec
Ostré kritice podrobil ve vysílání ČT24 výsledky hospodaření státu za prvních pět měsíců letošního roku exministr a člen sněmovního rozpočtového výboru Richard Brabec. „Deficit státního rozpočtu na letošní rok je vycucaný z prstu, ve skutečnosti by měl být o 150 miliard vyšší. A i když možná v druhém pololetí přijdou nějaké mimořádné příjmy, ale velmi pravděpodobně v nižším objemu, než si pan ministr financí myslí, tak deficit bude na víc jak sto procent vyšší než plánovaných 295 miliard korun,“ nepochybuje opoziční politik.
Připomněl, že Stanjuru už před několika měsíci nazval rozpočtovým Houdinim, tedy kouzelníkem. Podle něj si šéf resortu financí „některé cifry vytahuje z klobouku“. „Jestliže jsme na konci května v podstatě na úrovni schodku na celý rok, tak to nejlépe vypovídá o nevěrohodnosti připraveného státního rozpočtu,“ míní Brabec, podle kterého je namístě novela státního rozpočtu.
Na dotaz moderátora, zda tedy není správné, že kabinet snížil červnovou valorizaci penzí, Brabec opáčil, že tak to určitě není. Dodal, že ANO krok považuje za protizákonný, což je i důvod, proč se hnutí v této věci obrátilo na Ústavní soud.
10 minut
Richard Brabec hovořil o deficitu státního rozpočtu
„Vláda by měla začít hlavně u sebe a my jsme neviděli dost odvahy k tomu, aby například škrtala tři nová ministerstva. Nevidíme žádný důvod, proč by na neschopnost vlády měli doplácet ti, kteří jsou nejvíce postižení inflací a dalšími negativními jevy – tedy senioři,“ kritizoval Brabec úpravu valorizace penzí.
Opozice tak nevěří, že se deficit kabinetu podaří dodržet, podle ní bude nutná novelizace zákona o rozpočtu. Šéf poslanců SPD Radim Fiala upozornil také na fakt, že za posledních pět let se přijalo například 70 tisíc státních zaměstnanců, kteří stojí nemalé peníze. „Prostě třicet let se tady nabíralo, stát bobtnal a teď to chceme zase za jeden rok změnit? Ano, za jeden rok to jde, ale jen cestou sociálního nesmíru, a to přece nikdo z nás nechceme,“ upozornil opoziční politik.
NERV upozorňuje na rizika
O možnost dodržet plánovaný deficit 295 miliard se obává i Národní rozpočtová rada – jedna z klíčových nezávislých ekonomických institucí v zemi, která vyhodnocuje dodržování rozpočtové odpovědnosti.
Kromě nutnosti snížit výdaje je podle členů rady rizikem i možný výpadek příjmů z takzvaného modernizačního fondu – více než 50 miliard z emisních povolenek totiž zatím není možné použít na běžné rozpočtové výdaje – schválit by to musely evropské orgány a změnit by se musela i národní legislativa.
„Tam je to od začátku nešťastné, protože příjmy tam prostě byly zařazeny, aniž by byly v tu chvíli legislativně ošetřeny. Což je proti dobrým rozpočtovým zásadám a tahle kauza ukazuje, proč ty zásady jsou takhle nastavené,“ upřesnil člen rady Jan Pavel.
„Pokud nedojde k nějakému zásahu zejména na výdajové straně, tak bude velmi obtížné plánovaný schodek 295 miliard v letošním roce dodržet,“ dodal další z členů Petr Musil.
