Resort financí zveřejnil seznam škrtů v dotacích, nejvíc peněz má přinést konec podpory nižších cen elektřiny

5 minut
Události: Škrty v dotacích
Zdroj: ČT24

Resort financí zveřejnil seznam škrtů v dotacích, díky kterým chce v příštím roce ušetřit ve státním rozpočtu přes 84 miliard. Nejvíce peněz má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu na podpoře nižších cen elektřiny. Vláda už nebude platit 38 miliard za přenos a distribuci elektřiny, ani třináct a půl miliardy za podporu obnovitelných zdrojů energie.

„Je pravdou, že těch 110 miliard, které do stabilizace cen energií investujeme v tomto roce, tak si v příštím roce už nemůžeme dovolit,“ poznamenal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Jeho resort má v příštím roce ušetřit na dotacích cen energií celkem 51,5 miliardy korun. Je to zdaleka největší výdajové úspora v návrhu rozpočtu. Nově je zaplatí domácnosti a firmy.

„Scénářů je několik, v tom nejvíce nepříznivém by mohlo u domácností dojít k nárůstu celkového účtu zhruba o deset procent,“ míní Síkela.

„Zvolili jsme v rozpočtu jiné priority než plošné dotování například regulovaných složek ceny elektřiny či plynu, o kterých jsme mluvili. Jako je školství, vzdělávání, věda, výzkum a inovace,“ vyjmenoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Škrty v dotacích v roce 2024
Zdroj: Ministerstvo financí / ČT24

Kritika opozice

Právě výrazné omezení státních dotací, které letos pomohly zastavit nárůst cen elektřiny domácnostem i firmám, kritizuje sněmovní opozice ze všech dotačních škrtů nejvíce.

„To není úspora, toto zaplatí domácnosti i firmy, to je potřeba si na rovinu říci. Odhadujeme, že průměrná domácnost by ročně mohla zaplatit o pět, možná i o šest tisíc korun navíc,“ soudí šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Když se podíváme na Českou republiku, tak jsme stále čistý vývozce elektřiny a okolní státy jsou čistými dovozci. A přesto v okolních státech mají levnější elektřinu, než má Česká republika,“ okomentoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Radim Fiala (SPD).

Resort zemědělství má seškrtat víc než deset miliard

Škrty v dotacích za dalších téměř třicet miliard si pak mají rozdělit čtyři další resorty – ministerstvo zemědělství, dopravy, školství a místního rozvoje.

Resort zemědělství má seškrtat více než deset miliard a resort dopravy téměř devět miliard korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připouští, že o třetinu sníží letošní šestimiliardovou dotaci, kterou stát posílá krajům na opravy silnic nižších tříd.

„Vláda i můj předchůdce počítali s tím, že by pro ideální pokrytí potřeb zemědělského sektoru mělo jít ve střednědobém výhledu do zemědělství ročně deset a půl miliardy. Já bohužel vím, že tu částku nebudeme schopni naplnit,“ sdělil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) pak hodlá na dotacích seškrtat skoro osm miliard. V úterý tak oznámil, že kvůli úsporám přeruší reformu regionálního školství, která počítala s náborem tisícovky učitelů a asistentů pedagogů.

„Souvisejí nikoliv s nárůstem počtu dětí, ale v zásadě s větším komfortem výuky. Tenhle proces probíhal posledních pět let a my jsme přesvědčeni, že je na místě školám říci, aby tempo zbrzdily,“ poznamenal Bek.

Škrty v dotacích v roce 2024
Zdroj: Ministerstvo financí / ČT24

Škrty v nižších řádech

Kabinet se vedle miliardových položek pustil i do škrtů v nižších řádech. Příští rok chce třeba omezit dotace obcím na stavbu škol a školek. Právě resort školství má na dotacích v okolí Prahy ušetřit šest set milionů a ministerstvo financí pak dalších tři sta.

Ministerstvo kultury má škrtnout dvě stě milionů, resort vnitra sto. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak hlavně na investicích do sociálních služeb ušetří sedmdesát milionů korun.

Vláda hodlá omezit i některé dlouholeté dotace neziskovým organizacím, které sdružují účastníky odboje nebo se starají o odkaz první republiky. O šest milionů přijde Československá obec legionářská, o téměř dva miliony Ústav T. G. Masaryka.

Navržené škrty ve státních dotacích jsou suverénní pravomocí české vlády. Poslanecká sněmovna ani Senát už o nich rozhodovat nebudou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 43 mminutami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
před 1 hhodinou

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...