Resort financí zveřejnil seznam škrtů v dotacích, nejvíc peněz má přinést konec podpory nižších cen elektřiny

5 minut
Události: Škrty v dotacích
Zdroj: ČT24

Resort financí zveřejnil seznam škrtů v dotacích, díky kterým chce v příštím roce ušetřit ve státním rozpočtu přes 84 miliard. Nejvíce peněz má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu na podpoře nižších cen elektřiny. Vláda už nebude platit 38 miliard za přenos a distribuci elektřiny, ani třináct a půl miliardy za podporu obnovitelných zdrojů energie.

„Je pravdou, že těch 110 miliard, které do stabilizace cen energií investujeme v tomto roce, tak si v příštím roce už nemůžeme dovolit,“ poznamenal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Jeho resort má v příštím roce ušetřit na dotacích cen energií celkem 51,5 miliardy korun. Je to zdaleka největší výdajové úspora v návrhu rozpočtu. Nově je zaplatí domácnosti a firmy.

„Scénářů je několik, v tom nejvíce nepříznivém by mohlo u domácností dojít k nárůstu celkového účtu zhruba o deset procent,“ míní Síkela.

„Zvolili jsme v rozpočtu jiné priority než plošné dotování například regulovaných složek ceny elektřiny či plynu, o kterých jsme mluvili. Jako je školství, vzdělávání, věda, výzkum a inovace,“ vyjmenoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Škrty v dotacích v roce 2024
Zdroj: Ministerstvo financí / ČT24

Kritika opozice

Právě výrazné omezení státních dotací, které letos pomohly zastavit nárůst cen elektřiny domácnostem i firmám, kritizuje sněmovní opozice ze všech dotačních škrtů nejvíce.

„To není úspora, toto zaplatí domácnosti i firmy, to je potřeba si na rovinu říci. Odhadujeme, že průměrná domácnost by ročně mohla zaplatit o pět, možná i o šest tisíc korun navíc,“ soudí šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Když se podíváme na Českou republiku, tak jsme stále čistý vývozce elektřiny a okolní státy jsou čistými dovozci. A přesto v okolních státech mají levnější elektřinu, než má Česká republika,“ okomentoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Radim Fiala (SPD).

Resort zemědělství má seškrtat víc než deset miliard

Škrty v dotacích za dalších téměř třicet miliard si pak mají rozdělit čtyři další resorty – ministerstvo zemědělství, dopravy, školství a místního rozvoje.

Resort zemědělství má seškrtat více než deset miliard a resort dopravy téměř devět miliard korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připouští, že o třetinu sníží letošní šestimiliardovou dotaci, kterou stát posílá krajům na opravy silnic nižších tříd.

„Vláda i můj předchůdce počítali s tím, že by pro ideální pokrytí potřeb zemědělského sektoru mělo jít ve střednědobém výhledu do zemědělství ročně deset a půl miliardy. Já bohužel vím, že tu částku nebudeme schopni naplnit,“ sdělil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) pak hodlá na dotacích seškrtat skoro osm miliard. V úterý tak oznámil, že kvůli úsporám přeruší reformu regionálního školství, která počítala s náborem tisícovky učitelů a asistentů pedagogů.

„Souvisejí nikoliv s nárůstem počtu dětí, ale v zásadě s větším komfortem výuky. Tenhle proces probíhal posledních pět let a my jsme přesvědčeni, že je na místě školám říci, aby tempo zbrzdily,“ poznamenal Bek.

Škrty v dotacích v roce 2024
Zdroj: Ministerstvo financí / ČT24

Škrty v nižších řádech

Kabinet se vedle miliardových položek pustil i do škrtů v nižších řádech. Příští rok chce třeba omezit dotace obcím na stavbu škol a školek. Právě resort školství má na dotacích v okolí Prahy ušetřit šest set milionů a ministerstvo financí pak dalších tři sta.

Ministerstvo kultury má škrtnout dvě stě milionů, resort vnitra sto. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak hlavně na investicích do sociálních služeb ušetří sedmdesát milionů korun.

Vláda hodlá omezit i některé dlouholeté dotace neziskovým organizacím, které sdružují účastníky odboje nebo se starají o odkaz první republiky. O šest milionů přijde Československá obec legionářská, o téměř dva miliony Ústav T. G. Masaryka.

Navržené škrty ve státních dotacích jsou suverénní pravomocí české vlády. Poslanecká sněmovna ani Senát už o nich rozhodovat nebudou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 11 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...