Resort financí zveřejnil seznam škrtů v dotacích, nejvíc peněz má přinést konec podpory nižších cen elektřiny

Nahrávám video

Resort financí zveřejnil seznam škrtů v dotacích, díky kterým chce v příštím roce ušetřit ve státním rozpočtu přes 84 miliard. Nejvíce peněz má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu na podpoře nižších cen elektřiny. Vláda už nebude platit 38 miliard za přenos a distribuci elektřiny, ani třináct a půl miliardy za podporu obnovitelných zdrojů energie.

„Je pravdou, že těch 110 miliard, které do stabilizace cen energií investujeme v tomto roce, tak si v příštím roce už nemůžeme dovolit,“ poznamenal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Jeho resort má v příštím roce ušetřit na dotacích cen energií celkem 51,5 miliardy korun. Je to zdaleka největší výdajové úspora v návrhu rozpočtu. Nově je zaplatí domácnosti a firmy.

„Scénářů je několik, v tom nejvíce nepříznivém by mohlo u domácností dojít k nárůstu celkového účtu zhruba o deset procent,“ míní Síkela.

„Zvolili jsme v rozpočtu jiné priority než plošné dotování například regulovaných složek ceny elektřiny či plynu, o kterých jsme mluvili. Jako je školství, vzdělávání, věda, výzkum a inovace,“ vyjmenoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Škrty v dotacích v roce 2024
Zdroj: Ministerstvo financí / ČT24

Kritika opozice

Právě výrazné omezení státních dotací, které letos pomohly zastavit nárůst cen elektřiny domácnostem i firmám, kritizuje sněmovní opozice ze všech dotačních škrtů nejvíce.

„To není úspora, toto zaplatí domácnosti i firmy, to je potřeba si na rovinu říci. Odhadujeme, že průměrná domácnost by ročně mohla zaplatit o pět, možná i o šest tisíc korun navíc,“ soudí šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Když se podíváme na Českou republiku, tak jsme stále čistý vývozce elektřiny a okolní státy jsou čistými dovozci. A přesto v okolních státech mají levnější elektřinu, než má Česká republika,“ okomentoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Radim Fiala (SPD).

Resort zemědělství má seškrtat víc než deset miliard

Škrty v dotacích za dalších téměř třicet miliard si pak mají rozdělit čtyři další resorty – ministerstvo zemědělství, dopravy, školství a místního rozvoje.

Resort zemědělství má seškrtat více než deset miliard a resort dopravy téměř devět miliard korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připouští, že o třetinu sníží letošní šestimiliardovou dotaci, kterou stát posílá krajům na opravy silnic nižších tříd.

„Vláda i můj předchůdce počítali s tím, že by pro ideální pokrytí potřeb zemědělského sektoru mělo jít ve střednědobém výhledu do zemědělství ročně deset a půl miliardy. Já bohužel vím, že tu částku nebudeme schopni naplnit,“ sdělil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) pak hodlá na dotacích seškrtat skoro osm miliard. V úterý tak oznámil, že kvůli úsporám přeruší reformu regionálního školství, která počítala s náborem tisícovky učitelů a asistentů pedagogů.

„Souvisejí nikoliv s nárůstem počtu dětí, ale v zásadě s větším komfortem výuky. Tenhle proces probíhal posledních pět let a my jsme přesvědčeni, že je na místě školám říci, aby tempo zbrzdily,“ poznamenal Bek.

Škrty v dotacích v roce 2024
Zdroj: Ministerstvo financí / ČT24

Škrty v nižších řádech

Kabinet se vedle miliardových položek pustil i do škrtů v nižších řádech. Příští rok chce třeba omezit dotace obcím na stavbu škol a školek. Právě resort školství má na dotacích v okolí Prahy ušetřit šest set milionů a ministerstvo financí pak dalších tři sta.

Ministerstvo kultury má škrtnout dvě stě milionů, resort vnitra sto. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak hlavně na investicích do sociálních služeb ušetří sedmdesát milionů korun.

Vláda hodlá omezit i některé dlouholeté dotace neziskovým organizacím, které sdružují účastníky odboje nebo se starají o odkaz první republiky. O šest milionů přijde Československá obec legionářská, o téměř dva miliony Ústav T. G. Masaryka.

Navržené škrty ve státních dotacích jsou suverénní pravomocí české vlády. Poslanecká sněmovna ani Senát už o nich rozhodovat nebudou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 9 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 19 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 23 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...