Resort financí zveřejnil seznam škrtů v dotacích, nejvíc peněz má přinést konec podpory nižších cen elektřiny

Nahrávám video

Resort financí zveřejnil seznam škrtů v dotacích, díky kterým chce v příštím roce ušetřit ve státním rozpočtu přes 84 miliard. Nejvíce peněz má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu na podpoře nižších cen elektřiny. Vláda už nebude platit 38 miliard za přenos a distribuci elektřiny, ani třináct a půl miliardy za podporu obnovitelných zdrojů energie.

„Je pravdou, že těch 110 miliard, které do stabilizace cen energií investujeme v tomto roce, tak si v příštím roce už nemůžeme dovolit,“ poznamenal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Jeho resort má v příštím roce ušetřit na dotacích cen energií celkem 51,5 miliardy korun. Je to zdaleka největší výdajové úspora v návrhu rozpočtu. Nově je zaplatí domácnosti a firmy.

„Scénářů je několik, v tom nejvíce nepříznivém by mohlo u domácností dojít k nárůstu celkového účtu zhruba o deset procent,“ míní Síkela.

„Zvolili jsme v rozpočtu jiné priority než plošné dotování například regulovaných složek ceny elektřiny či plynu, o kterých jsme mluvili. Jako je školství, vzdělávání, věda, výzkum a inovace,“ vyjmenoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Škrty v dotacích v roce 2024
Zdroj: Ministerstvo financí / ČT24

Kritika opozice

Právě výrazné omezení státních dotací, které letos pomohly zastavit nárůst cen elektřiny domácnostem i firmám, kritizuje sněmovní opozice ze všech dotačních škrtů nejvíce.

„To není úspora, toto zaplatí domácnosti i firmy, to je potřeba si na rovinu říci. Odhadujeme, že průměrná domácnost by ročně mohla zaplatit o pět, možná i o šest tisíc korun navíc,“ soudí šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Když se podíváme na Českou republiku, tak jsme stále čistý vývozce elektřiny a okolní státy jsou čistými dovozci. A přesto v okolních státech mají levnější elektřinu, než má Česká republika,“ okomentoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Radim Fiala (SPD).

Resort zemědělství má seškrtat víc než deset miliard

Škrty v dotacích za dalších téměř třicet miliard si pak mají rozdělit čtyři další resorty – ministerstvo zemědělství, dopravy, školství a místního rozvoje.

Resort zemědělství má seškrtat více než deset miliard a resort dopravy téměř devět miliard korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připouští, že o třetinu sníží letošní šestimiliardovou dotaci, kterou stát posílá krajům na opravy silnic nižších tříd.

„Vláda i můj předchůdce počítali s tím, že by pro ideální pokrytí potřeb zemědělského sektoru mělo jít ve střednědobém výhledu do zemědělství ročně deset a půl miliardy. Já bohužel vím, že tu částku nebudeme schopni naplnit,“ sdělil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) pak hodlá na dotacích seškrtat skoro osm miliard. V úterý tak oznámil, že kvůli úsporám přeruší reformu regionálního školství, která počítala s náborem tisícovky učitelů a asistentů pedagogů.

„Souvisejí nikoliv s nárůstem počtu dětí, ale v zásadě s větším komfortem výuky. Tenhle proces probíhal posledních pět let a my jsme přesvědčeni, že je na místě školám říci, aby tempo zbrzdily,“ poznamenal Bek.

Škrty v dotacích v roce 2024
Zdroj: Ministerstvo financí / ČT24

Škrty v nižších řádech

Kabinet se vedle miliardových položek pustil i do škrtů v nižších řádech. Příští rok chce třeba omezit dotace obcím na stavbu škol a školek. Právě resort školství má na dotacích v okolí Prahy ušetřit šest set milionů a ministerstvo financí pak dalších tři sta.

Ministerstvo kultury má škrtnout dvě stě milionů, resort vnitra sto. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak hlavně na investicích do sociálních služeb ušetří sedmdesát milionů korun.

Vláda hodlá omezit i některé dlouholeté dotace neziskovým organizacím, které sdružují účastníky odboje nebo se starají o odkaz první republiky. O šest milionů přijde Československá obec legionářská, o téměř dva miliony Ústav T. G. Masaryka.

Navržené škrty ve státních dotacích jsou suverénní pravomocí české vlády. Poslanecká sněmovna ani Senát už o nich rozhodovat nebudou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 22 mminutami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
před 3 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 17 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
včera v 13:08‌‌

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.