Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.
Rozpočtové příjmy ke konci června dosáhly 917,2 miliardy korun, proti roku 2022 vzrostly o 16,5 procenta. Výdaje v pololetí byly 1,133 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 16,8 procenta.
„S premiérem Fialou jsme dohodnuti, že vláda nyní hospodaření rozpočtu za první polovinu roku vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za celý letošní rok,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na celý rok je plánovaný deficit 295 miliard korun.
Ekonom a bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls poznamenal, že je zatím obtížné říci, jestli vláda bude muset přistoupit ke korekci rozpočtu. Domnívá se ale, že ano.
Stanjura upozornil, že příjmy rozpočtu se nevyvíjejí lineárně. Podobně jako červnové saldo pozitivně ovlivnily příjmy z EU a z korporátní daně, se v srpnu v rozpočtu projeví dividenda energetické společnosti ČEZ a v září splatnost záloh daně z neočekávaných zisků (takzvaná windfall tax) za první tři čtvrtletí, uvedl šéf státní kasy.
Ministři jsou s červnovým vývojem státního rozpočtu vesměs spokojení. Mluví o pozitivním trendu a věří, že schodek se bude i dál snižovat. „Je to příznivější zpráva, nemění to ale nic na tom, že stát musí šetřit,“ upozornil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Šéf zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) si zase myslí, že stát musí především hledat úspory v mandatorních výdajích. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) si také myslí, že je vše na dobré cestě, aby stát dokázal plánovaný schodek dodržet.
S úpravou rozpočtu jako takového by ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ještě počkal, sám ale na svém resortu změny plánuje, počítá s tím, že bude i nadále šetřit.
ANO: Nejhorší výsledek v historii
Předsedkyně klubu opozičního hnutí ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová míní, že bez triků není možné na letošek schválený rozpočet dodržet. Uvedla, že deficit v polovině roku dosáhl 73 procent plánu, což je nejhorší výsledek v novodobé české historii. Na příjmové straně rozpočtu podle ní přetrvávají problémy s výběrem daní, na výdajové s čerpáním prostředků z končícího programového období EU.
Vládě vyčítá nezapočítání prostředků na mimořádnou valorizaci důchodů, špatně nastavenou windfall tax, chybějící peníze ve Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) či nemožnost získat prostředky z Modernizačního fondu.
„Já se domnívám, že rozpočet nemůže být postavený na tom, kolik se podaří vypumpovat peněz ze státních firem, jako je ČEZ nebo Lesy ČR, a rozhodně bez zastavení nějakých investičních akcí není možné schodek dodržet,“ prohlásil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Zatímco květen bývá pro rozpočet nepříjemným měsícem tradičně, červen přináší například peníze z Evropské unie, řekl ČT24 Hindls. „Pokud půjde o porovnání třeba s loňským červnem, tak jsme na tom zhruba o 32 miliard hůře, protože loni saldo bylo 183 miliard,“ shrnul.
Podle ekonoma společnosti Deloitte Václava Frančeho přinesl červen jednorázové zlepšení ve špatně se vyvíjejícím rozpočtu, dodržení plánovaného schodku ale přesto neočekává. „Díky dobrému červnu a díky rekordní, ale také nejspíš poslední dividendě od ČEZ, která dorazí v srpnu, bude moci vláda stlačit deficit k 350 miliardám korun, ale plánovaných 295 miliard korun dosaženo nebude,“ uvedl.
Červen obecně je pro ministry financí hezký měsíc, potvrdil také ekonom Michal Skořepa. „Myslím si, že většina ministrů se na červen vysloveně těší a letos to bylo dvojnásob, protože prvních pět měsíců bylo hodně nešťastných,“ zhodnotil. Letošní pololetní výsledek byl podle ekonoma zvláštní, protože se ministerstvu podařilo prosadit příjem 45 miliard evropských peněz.
„Zrovna evropské peníze jsou položka, kde ministerstvo má vůli s těmi čísly žonglovat,“ podotkl Skořepa. „Zkrátka velká část zlepšení je dána mimořádným králíkem z klobouku, který se pravděpodobně už opakovat nebude,“ dodal.
Letos evropské příjmy činily 47,3 miliardy korun, z toho 44,5 miliardy tvořily prostředky z Národního plánu obnovy. Na příjmové straně se projevila také úhrada čtvrtletních a pololetních záloh daně z příjmu právnických osob, která v červnu dosáhla 67,9 miliardy korun. Celkové inkaso rozpočtu z této daně činilo za pololetí 108,5 miliardy korun, meziročně narostlo o 23,8 procenta.
Vládní dluh
V pondělí také Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil informace o dluhu vládních institucí v prvním letošním kvartálu. Činil 3,099 bilionu korun, meziročně stoupl o 415,3 miliardy. V prvním čtvrtletí vládní instituce hospodařily se schodkem ve výši 100,9 miliardy korun, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 31,9 miliardy.
K tomuto výsledku podle ČSÚ nejvíce přispěly vyplacené sociální dávky. Hospodaření ústředních vládních institucí skončilo v deficitu 136,6 miliardy korun, naopak místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 35 miliard korun a hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v mírném přebytku 0,8 miliardy korun.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí v 1. čtvrtletí stouply meziročně o 12,6 procenta a dosáhly 40,6 procenta HDP. „Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté daně z příjmů, sociální příspěvky a daně z výroby a dovozu,“ uvedli statistici. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 16 procent, dosáhly 46,5 procenta HDP.
