Nejvyšší správní soud rozhodl o kompetenční žalobě, kterou loni podalo ministerstvo spravedlnosti na ministerstvo vnitra ve sporu o pravomoci rozhodovat o záležitostech služebního poměru. Šlo o případy, kdy příslušníci přechází mezi jednotlivými resorty. Pravomoc soud přiřadil ministerstvu, pod kterým v danou dobu příslušník působil. Vyplývá to z rozhodnutí NSS, který má ČT k dispozici.
Soud dal ve sporu Blažka a Rakušana ohledně kompetence ministerstev za pravdu výkladu resortu vnitra
„K rozhodnutí o návrhu na zahájení řízení o zaplacení hodin odpracovaných v souvislosti se zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, je příslušný ředitel Věznice Karviná,“ stojí v rozsudku Nejvyššího správního soudu, čímž dal senát za pravdu výkladu ministerstva vnitra.
V kompetenční žalobu mezi ministerstvy vnitra a spravedlnosti totiž vyústil případ příslušníka policejního sboru, který k policii přešel před čtyřmi lety z pozice strážného Vězeňské služby v Karviné a nyní se domáhá doplatku mzdy za dobu, kterou strávil v pohotovosti, ačkoliv byla určena pro pauzu na stravování.
Návrh na zahájení řízení původně nesměřoval k příslušnému policejnímu funkcionáři, ale ke svému bývalému nadřízenému ve Vězeňské službě. Ten ale návrh postoupil krajskému policejnímu ředitelství. Věc měsíce putovala mezi funkcionáři, až skončila sporem mezi resorty vnitra a spravedlnosti a kompetenční žalobou, uvedl loni server justice.cz.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) loni v září podal na resort vnitra vedený Vítem Rakušanem (STAN) kompetenční žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu, aby rozhodl, jak v takovém případě postupovat. Soud teď dal za pravdu výkladu policie a ministerstva vnitra, podle kterého o záležitostech, které nesouvisí s výkonem služby u stávajícího bezpečnostního sboru, měl řešit sbor původní.
Resort spravedlnosti podal žalobu podle dřívějšího vyjádření mluvčího Vladimíra Řepky s cílem vyjasnění zákona v případech, kdy příslušníci bezpečnostních složek přechází mezi bezpečnostními sbory. Mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška už dříve připustil, že zákon neřeší problematiku dostatečně jasným způsobem. Uvedl, že závěry ministerstva vnitra vychází z platné legislativy, resort spravedlnosti je ale s ohledem na možné další soudní spory nepovažoval za dostačující.
Kompetenční spor vzniká buď mezi orgánem státní správy a orgánem samosprávy, nebo mezi orgány samosprávy vzájemně o to, kdo má v určité věci rozhodovat. V praxi jsou častější negativní kompetenční spory, kdy obě strany mají za to, že do jejich kompetence rozhodování nepatří. Stávají se však i případy opačné. Nejvyššímu správnímu soudu jsou svěřeny k rozhodování také spory mezi ústředními orgány státní správy navzájem, například mezi dvěma ministerstvy.
