Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nesouhlasí s tím, aby soudy primárně ukládaly peněžité tresty za kriminální činnost. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Opatření podle něj neplní preventivní funkci. Možnost uložit za jakýkoliv trestný čin peněžitý trest navrhuje resort spravedlnosti v novele trestního zákoníku, kterou v březnu rozeslalo do připomínkového řízení. Podle ministra Pavla Blažka (ODS) však úřad na základě odborných debat ještě udělá v návrhu úpravy. Nebude předkládat zákon, se kterým nebudou souhlasit soudci, advokáti a státní zástupci.
Možnost vykoupit se z trestné činnosti je absurdní, kritizuje Rychetský
24 minut
Otázky Václava Moravce 2. část: Cesta ke spravedlnosti
„Nejsem pro to, aby se peněžité tresty staly jedním z hlavních nástrojů trestní politiky, ale aby naopak soudci zvážili, kdy má smysl přikročit k jinému opatření,“ uvedl Rychetský. Za absurdní považuje, aby se lidé s dostatkem peněz „vykoupili z trestné činnosti“. Naopak tito lidé by podle něj měli za drobné zločiny skončit na pár týdnů ve vězení, protože u nich peněžitý trest nehraje žádnou preventivní roli.
Podle Blažka však bude rozhodnutí o tom, jak pachatele kriminální činnosti potrestat, ponecháno i nadále zcela na soudech. „To není tak, že (soudce) bude povinný uložit peněžitý trest v nějakých případech. Pouze rozšiřujeme okruh trestných činů, kde to bude možné uložit,“ upřesnil. Dodal, že Česko a Slovensko patří mezi státy, které procentuálně nejvíce ukládají nepodmíněné tresty, což by se mělo změnit. Podle senátorky Daniely Kovářové (nestr.) by nejvíce pomohlo neposílat do vězení neplatiče výživného.
Blažek uvedl, že novelu ještě čekají úpravy na základě odborných debat. „Nejsem blázen, abych předkládal nakonec vládě takový zákon, který bude v rozporu s tím, co říkají soudci, advokáti, státní zástupci,“ podotkl.
Podle navrhované novely by soudy mohly uložit peněžitý trest za jakýkoliv trestný čin, a to buď samostatně, nebo vedle jiného trestu. Podle úřadu to ale neznamená, že soudy budou peněžité tresty ukládat jako samostatné tresty za všechny trestné činy. I nadále bude záležet na závažnosti činu a osobě pachatele.
Podle platné právní úpravy mohou soudy ukládat peněžité tresty jenom za trestné činy spáchané kvůli majetkovému prospěchu, nebo když to trestní zákoník u konkrétního trestného činu výslovně umožňuje, nebo když jde o přečin a není zapotřebí současně ukládat odnětí svobody. Novela trestního zákoníku zavádí peněžitý trest jako univerzální. Hlavním cílem chystaných změn v trestním právu je snížení počtu vězňů, kteří aktuálně zaplňují ubytovací kapacity z více než 97 procent.