Možnost peněžitého trestu za jakýkoli zločin odmítají špičky justice i část vlády. Ministerstvo spravedlnosti navrhlo finanční sankci jako univerzální trest. Oběti by mohly snadněji získat odškodnění. A stát by ušetřil díky menšímu počtu vězňů. Kritici návrhu ale varují, že může docházet k „vykupování se“ z trestu, a mluví o morálním hazardu.
Útočníkovi, který napadl seniora, kopal ho a skákal po něm, soud uložil – zatím nepravomocně – šestnáct let vězení. Jinou možnost než odnětí svobody minimálně na deset let trestní zákoník nepřipouští. Podle návrhu ministerstva spravedlnosti ale má být u všech trestných činů možný peněžitý trest – a to i jako trest jediný.
„Je to v podstatě kupčení s vinou a myslím, že veřejnost těžko přijme, že se někdo vyplatí z násilného trestného činu peněžitým trestem,“ upozorňuje advokát Jaroslav Ortman.
„Že bude nově možné uložit peněžitý trest za všechny trestné činy, neznamená, že se budou moci pachatelé vykoupit z trestné činnosti. Bude to vždy na posouzení jednotlivého soudce,“ řekl za resort spravedlnosti jeho mluvčí Vladimír Řepka.
Unie státních zástupců by do novely chtěla přidat pojistku, aby soudci nemohli zločiny se sazbou nad deset let trestat pouze finančně. „Ukládání těchto trestů u nejzávažnějších forem těchto trestných činů, kde jsou často i astronomické škody, by byly potom důvodně vnímány jako určité vykoupení se z trestní zodpovědnosti,“ říká první viceprezident Unie státních zástupců Adam Borgula.
Návrh na zmírnění trestních sazeb
Cílem ministerstva spravedlnosti je menší počet vězňů. Resort proto také navrhuje snížit spodní hranici trestních sazeb například za podvod nebo krácení se značnou škodou. Proti tomu se ale staví šéf vládní protikorupční rady nebo Nejvyšší soud.
„Odmítáme, že bychom připravili návrh, který by byl ve prospěch takzvaných bílých límečků. Naopak ten návrh je ve prospěch obětí, aby ony mohly lépe vymáhat škodu, která jim trestnou činností vznikne,“ tvrdí mluvčí Řepka.
Resort chce připomínky posoudit do konce května. Ještě před prázdninami by pak měla o celé reformě trestního zákoníku jednat vláda.
