Oběti trestných činů by se měly dočkat rychlejšího odškodnění. Ministerstvo spravedlnosti pro ně zřídilo zvláštní oddělení

Nahrávám video

Ministerstvo spravedlnosti ročně vyplatí desítky milionů korun jako odškodnění za pochybení justice. Další peníze pak míří obětem trestných činů, ty na finance ale často čekají dlouhé měsíce. Od ledna má právě tyto případy na starosti samostatné oddělení, pomoc obětem by se tak mohla zrychlit.

Ministerstvo odškodňuje ve dvou rovinách. Tou první jsou například průtahy v soudních řízeních či nezákonná vazba – ročně takových stížností resort vyřizuje okolo tří tisíc. Na starosti má pak i žádosti obětí trestných činů o peněžitou pomoc, která slouží k překlenutí zhoršené sociální situace způsobené oběti nebo pozůstalým trestným činem. Předloni jich vyřídilo přes tři stovky. Na vyřízení žádosti má ze zákona tři měsíce.

Dochází ale často k průtahům, což přiznává i sám resort. „Já těch obětí mám poměrně dost, takže můžu srovnat –⁠⁠⁠⁠⁠ v podstatě rok a půl zpravidla trvá vyřízení žádosti o peněžitou pomoc,“ uvedla advokátka Petra Carvanová.

Například loni v březnu popsala dvacetiletá Karolína pořadu 168 hodin, jak ji ve dvanácti letech opil a znásilnil otec nejlepšího kamaráda. Muž dostal pětiletý trest a měl Karolíně zaplatit 150 tisíc korun, peníze od něj ale zřejmě nikdy neuvidí. Ministerstvo spravedlnosti proto požádala o proplacení této částky, avšak na odpověď čeká již asi deset měsíců. Peníze by chtěla použít na studium a psychologickou pomoc.

Na pomoc obětem tedy vzniklo nově samostatné oddělení, které řeší pouze tuto oblast. „Těch žádostí je stále více, roste i jejich složitost, a je potřeba posílit i lidské zdroje, kolegy, kteří se tomu věnují, aby pomoc byla poskytnuta včas a co možná nejlépe,“ řekl náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN).

Ministerstvo spravedlnosti ročně na odškodném vyplatí peněz nejvíce. Žádosti ale řeší všechny resorty. V roce 2022 třeba ministerstvo zemědělství vyplatilo téměř tři miliony, vnitro necelé dva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 8 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled