Černochová: Dvě procenta na obranu jsou málo

30 minut
Interview ČT24: Ministryně obrany Jana Černochová
Zdroj: ČT24

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Interview ČT24 mimo jiné řekla, že další zvýšení výdajů na obranu ze dvou až na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně by modernizaci české armády hodně pomohlo. Zároveň ale prý „zůstává nohama na zemi“, pokud jde o nedávná slova nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa o pětiprocentních výdajích na obranu. „Už vidím to nadšení opozice, koalice, ministra financí, všech – že by nám dávali 420 miliard. To se prostě nestane,“ konstatovala.

Černochová hned v úvodu rozhovoru ocenila, že pro návrh vydat dvě procenta HDP na obranu, který předloni předložila, zvedli ruku i opoziční poslanci z hnutí ANO. „Za to kolegům děkuji,“ uvedla s tím, že na „pozadí ekonomické krize“ není jednoduché bojovat o každou položku v rozpočtu, protože „vývoj HDP je vlastně proměnlivý“.

Moderátorka připomněla, že se ministryně obrany na sociálních sítích i sněmovním branném výboru přela se svým předchůdcem Lubomírem Metnarem (za ANO). Tomu vadilo, že se v rozpočtu objevilo o třináct miliard víc než bylo schváleno, což prý nesedí ani po započtení nespotřebovaných výdajů roku 2023 a nikdo prý neví, za co se peníze utratily. Podle Metnara bylo cílem pouze splnit PR úkol vydat dvě procenta HDP na obranu.

Ministryně odmítla, že by šlo o jakési účetní triky, dvě procenta byl podle ní úkol daný i koaliční smlouvou. „A to, že si pan Metnar myslí, že prosinec nepatří do kalendářního roku, a podivuje se nad tím, že v tom měsíci probíhají nějaké platby – ráda bych mu připomněla, že podobný objem akvizic v procentech probíhal i za něj a ministra (Martina) Stropnického (tehdy ANO),“ kontrovala Černochová s tím, „že se neobjevila žádná nová položka, se kterou by se nepočítalo“. Podle ní se „nestandardně“ ozvali i úředníci, že se jich taková nařčení dotýkají a že nejsou pravdivá.

Sama Černochová nicméně už dříve přiznala, že není jisté, zda všechny položky, které do výdajů na obranu počítá Česko, stejně uvidí i Severoatlantická aliance. „Když jsme s kolegy z jiných resortů začali vyjednávat o rozpočtu a některých položkách, které budou zahrnuty do toho našeho, tak jsme je upozorňovali na každou jednotlivou, která může být sporná,“ sdělila s tím, že metodika NATO je „poměrně exaktní“ a prý nemůže být řeč o tom, že by zástupci Aliance někde „přimhouřili oko jen proto, že se jedná o Česko“.

„Absurdní situace“

Věří ale, že takto rozporuplných položek bude pouze v řádu promile. „Jestli dosáhneme 1,99 nebo 2,01 (procenta HDP na obranu), že už na tom tolik nesejde. Ale to, že jsme se po dvaceti letech přiblížili k té metě, o níž mluvili všichni ministři obrany... Kdyby se to podařilo panu Metnarovi, tak bych mu pogratulovala a poděkovala mu, že to vybojoval. Ale bohužel jsme se dostali ve sněmovně do tak absurdní situace, že je zpochybňováno úplně všechno – i exaktní čísla,“ tvrdí ministryně, podle níž „je to škoda“. Uznala ale, že výdaje na obranu rostly už v závěru funkčního období vlády Andreje Babiše (ANO).

Na otázku, zda vše nepřišlo přece jenom pozdě, když už třetím rokem pokračuje (na Ukrajině) největší konflikt od druhé světové války v Evropě, Černochová odvětila, že „je to chyba, přišlo to pozdě“. „Ale já nepromarnila ani týden v úsilí, abych se dostala k těm dvěma procentům (výdajů na obranu). Původně se v programovém prohlášení vlády s tou položkou počítalo až v roce 2025. A já pořád říkám a říkat budu, že dvě procenta jsou málo a měli bychom mít vyšší ambici,“ tvrdí šéfka resortu obrany.

Vzápětí ale dodala, že si uvědomuje reálie ekonomické situace v Česku. „Nová americká administrativa přitom říká, že by to měla být procenta mnohem vyšší, Donald Trump hovoří o pěti. Já zůstávám nohama na zemi, protože v současné prognóze by pět procent HDP pro letošní rok znamenalo 420 miliard. A už vidím to nadšení opozice, koalice, ministra financí, všech – že by nám dávali 420 miliard. To se prostě nestane,“ tuší politička.

Dvě a půl procenta či procenta tři jsou ale podle ní něčím, co modernizaci armády hodně pomůže. Moderátorka upozornila, že podle některých odhadů je vnitřní dluh české armády kolem 600 miliard. Má Černochová odhad, kdy by se mohlo podařit tento dluh „dohnat“? 

Změna nároků

„Budeme to muset přepočítat i s ohledem na to, že NATO teď hovoří o tom, že se teď budou měnit takzvaná cétéčka – capability targets – cíle rozvoje schopností, které má každá země jiné. Česko tam má těžkou brigádu, zároveň je zemí, která musí na svém území strpět pobyty, průchody, průjezdy, přelety spřátelených, spojeneckých vojsk. A to všechno samozřejmě něco stojí,“ vypočítala ministryně s tím, že ke změně dojde na příštím summitu v létě a povinností pro země „bude mnohem víc“. Proto prý nechce říkat, zda se zmíněný dluh podaří odstranit za pět či sedm let, protože by ji pak mohl „někdo chytat za slovo“.

Je podle ní možné, že bude Česko muset jako „hostitelský národ“ vybudovat další zdravotnické nebo ubytovací kapacity, kasárna, případně letiště. S odkazem na náčelníka generálního štábu Karla Řehku dodala, že budou „poměrně velké požadavky na personál“ a že bude třeba „opravdu zásadním způsobem pohnout s nábory“. Důležité přitom podle ní není pouze lidi nabrat, ale také je udržet.

S obojím podle Černochové pomůže změna zákona, kde „je celá řada benefitů“ včetně náborových či stabilizačních příspěvků. Druhé zmiňované by měly například pomoct udržet příslušníky armády u útvarů, které nejsou populární a vojáci mají tendenci z nich odcházet jinam. „Obrovský problém“ podle ministryně je i u lékařského personálu, například u zdravotních sester. I těm by měl stabilizační příspěvek pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Strůjci kyberpodvodů „perou“ peníze přes bílé koně

Premiéra pořadu Reportéři+ nabídla unikátní pohled na fungování lidí, kteří mají na svědomí internetové podvody. V posledních letech počet podvodů v kyberprostoru roste a zdokonaluje se také systém zločineckých skupin.
před 4 hhodinami

Nová přistávací dráha na pražském letišti má fungovat od roku 2035

O stavbě nové přistávací dráhy na pražském Letišti Václava Havla se mluví už desítky let. Má umožnit další růst počtu cestujících, aby hlavní město tolik neztrácelo krok s letišti v okolních zemích. Na jedné straně jde tedy o strategicky významnou stavbu pro stát, na straně druhé však stojí zájmy obyvatel okolních obcí a čtvrtí – plány od počátku provází jejich velký odpor. Dlouhé roky byli odpůrci úspěšní. Teď se ale situace obrací, loni totiž v dalších soudech kvůli umístění nové dráhy a hluku nebyli úspěšní. Natáčeli o tom Reportéři ČT.
před 6 hhodinami

Osvětim je jen symbol. Honička na Židy začala mnohem dřív, říká pamětník

Osvětim je jen symbol, pronásledování Židů začalo mnohem dříve – pogromy mnohem, mnohem dříve, připomněl v Interview ČT24 sociolog a politolog Fedor Gál, který se narodil na konci druhé světové války v židovském ghettu v Terezíně. Vyrůstal na bratislavské periferii, kde slýchával, že je „židák“. V současnosti je podle něj antisemitismus opět na vzestupu. „Vinni jsou i ti, kteří ve vzdělávacím systému nedostatečně šiří poznání. Vinni jsou i ti, kteří dnes různými slovy dokáží kamuflovat latentní antisemitismus,“ řekl Gál.
před 7 hhodinami

Teplotní rekordy padaly třetí den v řadě

V Česku třetí den po sobě padaly teplotní rekordy. Nejtepleji bylo ve Vimperku, a to 14,1 stupně. Na západě Čech ale bylo ještě ráno pod nulou a hasiči dokonce kvůli silné ledovce a nehodám uzavřeli silnici nedaleko Kraslic. V Praze teploty šplhaly k deseti stupňům. Do ulic tak vyrazili správci zeleně, kteří prořezávali stromy nebo uklízeli zbytky spadaného listí. Vysoké teploty by v části Česka měly vydržet minimálně do čtvrtka. Na Moravě a ve Slezsku by místy mohlo být až čtrnáct stupňů Celsia.
před 7 hhodinami

Nemocných v Česku výrazně přibylo, šíří se hlavně chřipka

Nemocných s infekcemi dýchacích cest za týden přibylo o třicet procent, minulý týden jich bylo 1940 na sto tisíc obyvatel. Ještě více stoupl počet dětských pacientů ve školním věku, za týden o polovinu. V tiskové zprávě o tom informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V Česku tak podle něj dál pokračuje celoplošná epidemie, přibývá hlavně nemocných s chřipkou. Podle údajů ministerstva zdravotnictví stoupl asi o pětinu také počet záchytů covidu-19, případů bylo asi 540 za týden. Výrazně ale zároveň přibylo testovaných.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bez naděje se člověk neobešel, popisuje přeživší holocaustu

Hrůzy nacistického terezínského ghetta mě naučily, jakou hodnotu má kamarádství, zmínila v rozhovoru s ČT na Mezinárodní den památky obětí holocaustu jeho přeživší Michaela Vidláková. Sama se tehdy nejvíce bála toho, že by přišla o rodiče, které od ní nacisté při příjezdu do Terezína oddělili. „Všichni, kteří přežili, cítí takovou povinnost mluvit za ty, kteří nepřežili,“ popsala pamětnice.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Teplo vystřídá ochlazení, na horách má sněžit

Po teplém víkendu také v pondělí na některých místech Česka padly teplotní rekordy s hodnotami přes deset stupňů Celsia, později v týdnu se ale postupně ochladí. V úterý se mohou na Moravě a ve Slezsku teploty někde dostat až ke čtrnácti stupňům, v neděli to bude už jen kolem pěti stupňů. Obloha bude převážně oblačná, nanejvýš polojasná. Počítat je třeba s občasnými srážkami, na horách sněhovými, vyplývá z týdenní předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Horská: Evropa je skvělá v průměrnosti. Investujme víc do inovací, apeluje Rafaj

Evropa musí jasně říci, jestli chce fungovat jako celek, řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. V Praze se v pondělí koná konference o českých prioritách v EU, které se účastnili čeští politici i odborníci. Ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý míní, že EU vždy spoléhala v rámci obrany na NATO, protože to je úkolem Aliance, ale to neznamená, že nemůže posilovat vlastní obranu. Ekonomka Helena Horská zmínila, že Evropa má mezery v investicích a je skvělá v průměrnosti. Zmínila, že v Evropě není nedostatek peněz na inovace, jen je neumí využívat.
před 10 hhodinami
Načítání...