Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Interview ČT24 mimo jiné řekla, že další zvýšení výdajů na obranu ze dvou až na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně by modernizaci české armády hodně pomohlo. Zároveň ale prý „zůstává nohama na zemi“, pokud jde o nedávná slova nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa o pětiprocentních výdajích na obranu. „Už vidím to nadšení opozice, koalice, ministra financí, všech – že by nám dávali 420 miliard. To se prostě nestane,“ konstatovala.
Černochová: Dvě procenta na obranu jsou málo
30 minut
Interview ČT24: Ministryně obrany Jana Černochová
Černochová hned v úvodu rozhovoru ocenila, že pro návrh vydat dvě procenta HDP na obranu, který předloni předložila, zvedli ruku i opoziční poslanci z hnutí ANO. „Za to kolegům děkuji,“ uvedla s tím, že na „pozadí ekonomické krize“ není jednoduché bojovat o každou položku v rozpočtu, protože „vývoj HDP je vlastně proměnlivý“.
Moderátorka připomněla, že se ministryně obrany na sociálních sítích i sněmovním branném výboru přela se svým předchůdcem Lubomírem Metnarem (za ANO). Tomu vadilo, že se v rozpočtu objevilo o třináct miliard víc než bylo schváleno, což prý nesedí ani po započtení nespotřebovaných výdajů roku 2023 a nikdo prý neví, za co se peníze utratily. Podle Metnara bylo cílem pouze splnit PR úkol vydat dvě procenta HDP na obranu.
Ministryně odmítla, že by šlo o jakési účetní triky, dvě procenta byl podle ní úkol daný i koaliční smlouvou. „A to, že si pan Metnar myslí, že prosinec nepatří do kalendářního roku, a podivuje se nad tím, že v tom měsíci probíhají nějaké platby – ráda bych mu připomněla, že podobný objem akvizic v procentech probíhal i za něj a ministra (Martina) Stropnického (tehdy ANO),“ kontrovala Černochová s tím, „že se neobjevila žádná nová položka, se kterou by se nepočítalo“. Podle ní se „nestandardně“ ozvali i úředníci, že se jich taková nařčení dotýkají a že nejsou pravdivá.
Sama Černochová nicméně už dříve přiznala, že není jisté, zda všechny položky, které do výdajů na obranu počítá Česko, stejně uvidí i Severoatlantická aliance. „Když jsme s kolegy z jiných resortů začali vyjednávat o rozpočtu a některých položkách, které budou zahrnuty do toho našeho, tak jsme je upozorňovali na každou jednotlivou, která může být sporná,“ sdělila s tím, že metodika NATO je „poměrně exaktní“ a prý nemůže být řeč o tom, že by zástupci Aliance někde „přimhouřili oko jen proto, že se jedná o Česko“.
„Absurdní situace“
Věří ale, že takto rozporuplných položek bude pouze v řádu promile. „Jestli dosáhneme 1,99 nebo 2,01 (procenta HDP na obranu), že už na tom tolik nesejde. Ale to, že jsme se po dvaceti letech přiblížili k té metě, o níž mluvili všichni ministři obrany... Kdyby se to podařilo panu Metnarovi, tak bych mu pogratulovala a poděkovala mu, že to vybojoval. Ale bohužel jsme se dostali ve sněmovně do tak absurdní situace, že je zpochybňováno úplně všechno – i exaktní čísla,“ tvrdí ministryně, podle níž „je to škoda“. Uznala ale, že výdaje na obranu rostly už v závěru funkčního období vlády Andreje Babiše (ANO).
Na otázku, zda vše nepřišlo přece jenom pozdě, když už třetím rokem pokračuje (na Ukrajině) největší konflikt od druhé světové války v Evropě, Černochová odvětila, že „je to chyba, přišlo to pozdě“. „Ale já nepromarnila ani týden v úsilí, abych se dostala k těm dvěma procentům (výdajů na obranu). Původně se v programovém prohlášení vlády s tou položkou počítalo až v roce 2025. A já pořád říkám a říkat budu, že dvě procenta jsou málo a měli bychom mít vyšší ambici,“ tvrdí šéfka resortu obrany.
Vzápětí ale dodala, že si uvědomuje reálie ekonomické situace v Česku. „Nová americká administrativa přitom říká, že by to měla být procenta mnohem vyšší, Donald Trump hovoří o pěti. Já zůstávám nohama na zemi, protože v současné prognóze by pět procent HDP pro letošní rok znamenalo 420 miliard. A už vidím to nadšení opozice, koalice, ministra financí, všech – že by nám dávali 420 miliard. To se prostě nestane,“ tuší politička.
Dvě a půl procenta či procenta tři jsou ale podle ní něčím, co modernizaci armády hodně pomůže. Moderátorka upozornila, že podle některých odhadů je vnitřní dluh české armády kolem 600 miliard. Má Černochová odhad, kdy by se mohlo podařit tento dluh „dohnat“?
Změna nároků
„Budeme to muset přepočítat i s ohledem na to, že NATO teď hovoří o tom, že se teď budou měnit takzvaná cétéčka – capability targets – cíle rozvoje schopností, které má každá země jiné. Česko tam má těžkou brigádu, zároveň je zemí, která musí na svém území strpět pobyty, průchody, průjezdy, přelety spřátelených, spojeneckých vojsk. A to všechno samozřejmě něco stojí,“ vypočítala ministryně s tím, že ke změně dojde na příštím summitu v létě a povinností pro země „bude mnohem víc“. Proto prý nechce říkat, zda se zmíněný dluh podaří odstranit za pět či sedm let, protože by ji pak mohl „někdo chytat za slovo“.
Je podle ní možné, že bude Česko muset jako „hostitelský národ“ vybudovat další zdravotnické nebo ubytovací kapacity, kasárna, případně letiště. S odkazem na náčelníka generálního štábu Karla Řehku dodala, že budou „poměrně velké požadavky na personál“ a že bude třeba „opravdu zásadním způsobem pohnout s nábory“. Důležité přitom podle ní není pouze lidi nabrat, ale také je udržet.
S obojím podle Černochové pomůže změna zákona, kde „je celá řada benefitů“ včetně náborových či stabilizačních příspěvků. Druhé zmiňované by měly například pomoct udržet příslušníky armády u útvarů, které nejsou populární a vojáci mají tendenci z nich odcházet jinam. „Obrovský problém“ podle ministryně je i u lékařského personálu, například u zdravotních sester. I těm by měl stabilizační příspěvek pomoci.
